oc-Logo
Uživatel:  Heslo:  

 
hledat waypoint:

Tradiční cache Obtížnost: 3.0 z 5.0 Terén: 2.0 z 5.0 Jenstejn CITY založil von Bronin

Velikost: Jiná velikost
Status: Připravena k hledání
Ukryto: 19.05.2006
Vytvořeno: 19.12.2013
Poslední úprava: 19.12.2013
waypoint: OZ0243
3 nalezeno
0 nenalezeno
0 komentářů
0 sleduje
3794 návštěv

Česká Republika
Souřadnice se zobrazí po přihlášení.
Popis   CS  

Tuto nejstarší a již pro Jenštejn tradiční krabku naleznete přímo u hradu. Hrad je zajímavý a romantický, vřele doporučuji k návštěvě. Hradní věž je zároveň perfektní rozhlednou. Otevřeno od května do října čt, pá, so, ne. V hostinci u Caforků, který stojí na svém místě již od roku 1595, se můžete dobře nabaštit. KEŠ JE VELMI MALÁ, NENÍ TUŽKA.

JENŠTEJN

Městečko Jenštejn bylo založeno současně s malým, vodou chráněným hradem v první polovině 14.st. Jencem z Janovic (odtud název "Jencův kámen" = "Jencenstein"), dvorským místosudím v letech 1336-1361. Z té doby pochází spodní část hradní věže.

Samotný hrad byl však dostavěn patrně až za Pavla z Vlašimě, notáře královské komory, který jej koupil kolem r. 1368. K tomuto roku je také prvně jmenován Pavlem z Jenštejna("Paulus de Jenczenstein").

Roku 1376 se připomínají jeho synové Martin, Jan, Václav a Pavel z Jenštejna, z nichž Jan se stal roku 1379 třetím pražským arcibiskupem po svém strýci Janu Očkovi z Vlašimi. Jan nechal rodové sídlo velkoryse a nákladně přestavět. Vzniklo tak kompaktní reprezentativní sídlo, které si nijak nezadalo s podobnými stavbami vysoké šlechty. Jan z Jenštejna však byl velmi špatný politik. V roce 1390 o hrad a okolní zboží v důsledku roztržky s králem Václavem IV. přišel. Hrad obsadil králův podkomoří (od r. 1387), dobrodruh Zikmund Huller (skončil nakonec rukou kata) a samotný Jan z Jenštejna, pokořený a donucený k abdikaci (1396), zemřel v naprosté chudobě a zapomenutí v roce 1400 v Římě. Potom se majitelé hradu rychle střídali.

Konečně jeho poslední majitel Jan Dobřichovský z Dobřichova, který hrad získal v r. 1560, ho doslova propil a když potom r. 1583 zemřel, zabrala hrad, v té době nazývaný zámkem, pro dlužné pokuty Dobřichovského česká komora a připojila jej v r. 1587 ke komornímu panství brandýskému. V jeho rámci ztratil smysl, nebyl od té doby obýván a rychle chátral, takže už po deseti letech, r. 1597, oznamoval brandýský hejtman Kašpar z Milštejna komoře, že Jindřich Homut z Harasova na Radonicích žádal "o starý krov s jinejm dřívím v pustém zámku Jenštejnském", ale dodával, že "nad týmž zámkem při věži ještě kus krovu cihelného okolo 15 párů krokví stojí, s trámy, přednicemi, hambalky ...", a snad považoval tehdy ještě opravu budovy za možnou. K žádné opravě však nedošlo, protože zápis z r. 1608 označuje Jenštejn jako "zámek starý a zpustlý".

Poslední ránu dostal hrad ve třicetileté válce, pravděpodobně v roce 1640, kdy vojska švédského generála Banera, vydrancovala a vypálila městečko Jenštejn a společně s ním vypálila i opuštěný zámek.

Po třicetileté válce zůstaly v Jenštejně nadlouho pouze vypálené, zpustošené a liduprázné grunty, podle brandýského urbáře z r. 1651 "tvrz Jenštejn ... bývala cihlami přikryta a v ní pokojův nemnoho. Stojí na skále, okolo ní příkop dosti hluboký vodou napuštěný, přes něj býval most dřevěný, a to již všechno zpustlo a tak zpustlé stojí."

Opuštěné statky byly znovu osazeny až v létech 1655-1660. V té době byl Jenštejn povýšen na městečko a byla mu přiznána práva trhová. Ještě na začátku 20. stol. byl Jenštejn uváděn jako městečko. Tohoto práva však nikdy nevyužil.

Po vzniku republiky v roce 1918 a po 1. pozemkové reformě ve dvacátých letech vzniklo v Jenštejně mnoho malých hospodářství a desítky řemeslnických domků. Násilná kolektivizace po únoru 1948 a léta socialistického budování nadlouho přerušila příznivý vývoj obce. Obec byla dokonce zařazena mezi obce "na dožití", tj. bez možnosti výstavby nových domů, v podstatě byla určena k zániku. V blízkém chráněném údolí Vinořského potoka byla zřízena ohromná skládka, kam bylo vyvezeno 1200 vlaků odpadu z pražských podniků, popílek ze sléváren, kůra z pily, umělohmotný odpad všeho druhu, zbytky kabelů, cívky od kabelů, pneumatiky i odpad z budování metra.

A další osudy hradu? V 19. století a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu k stavbě domků v prostorách hradu. Když stav horní části věže už ohrožoval sousední budovy, bylo po provedení rozsáhlého archeologického průzkumu (1970-1976) hradní torzo opraveno a tato významná historická památka r. 1977 zpřístupněna veřejnosti.

Po roce 1989 řeší nové vedení obce nápravu ekologických a urbanizačních škod, buduje se základní infrastruktura, opravují se domy. Obec se postupně vzpamatovává ze škod utrpěných v minulých letech, využívá příznivé polohy v blízkosti hlavního města a začíná se zařazovat mezi moderní perspektivní obce.

HRAD

Hrad byl vystavěn na skalnatém ostrohu v úzkém údolí potoka Chobotu. Hradní půdorys tvořil nepravidelný lichoběžník, obrácený širší stranou ke vstupu. Byl to vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka.

Dosud jsou zachovány zbytky brány, věže a v nepatrném rozsahu i obvodní zeď jednoho křídla paláce na vnitřním nádvoří, které bylo asi v úrovni okolní roviny, kdežto obvodní hradby dosahovaly zvenku úpatím svých zdí až k hladině rybníka. V jihovýchodním rohu hradního areálu stojí válcová věž, obklopená navenek masivní plášťovou zdí, spadající do někdejšího příkopu. Směrem k severu na ni navazovalo podélné vstupní křídlo, takže její válcová část krytá zděnou helmou napohled vyrůstala z jeho hmoty a byla viditelná až nad jeho střechou. Původní vstup do věže byl pouze brankou ve výši 8,6 m nad nádvořím hradu po můstku z hradního paláce. Zdvižený můstek zapadl do mělkého obdélníkového výklenku ve věži. Z předsíňky za brankou byl přístup jednak do kaple, zaujímající celé toto patro věže, sklenuté křížovou klenbou a s malým polygonálním presbytářem v tloušťce zdi, jednak na šnekové schodiště zřízené rovněž v síle zdi, které spojovalo kapli s klenutým patrem pod ní a s místností v patře nad ní; ostatní podlaží věže byl patrně přístupná jen po žebřících.

Ačkoliv šlo o nevelký a málo důležitý hrad, jeví se v provedení stavby snaha docílit monumentálního vzhledu vytvořením větších optických celků i tím, že na válcové části věže je místy uplatněn typický prvek hradů a falcí 12. století, bosované zdivo, které mělo i malému opevněnému sídlu dodat dojem nedobytné mohutnosti a síly.

Nápověda   [Rozluštit]

Ceiav fpubq


A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z


Záznamy   nalezeno 3x nenalezeno 0x 0x   

29.05.2016 Petris 3 Nalezl cache
Tak tuhle jsem odlovil již před rokem při Geocachingu. Díky za kešuli!!!
15.11.2014 obludak Nalezl cache
Nalezeno při GC. Díky za přidání sem.
19.04.2011 surikati team Nalezl cache
Výpočet stránky: 0.011 sec
Generování stránky: 0.004 sec
Ochrana osobních dat | Impresum
Kontakt | Mapa stránek