[CZ] Stante se na chvíli špionem v pevnosti Josefov!

[EN] Become a spy in the fortress Josefov

Doporucené parkovište pro sérii Špionem v Josefove: N50 20.249 E15 55.494. Pozor, toto parkovište se nachází u vstupu do podzemních chodeb v Josefove, od tohoto samotného pokladu je necelý kilometr daleko.

Pred vlastním lovením pokladu doporucuji si precíst alespon trochu popis Josefova, který je zde uveden. Dozvíte se alespon pár informací o Josefovu a budete vedet, kolem ceho to vlastne procházíte!

Pokud si chcete zkrátit okruh, tak doporucuji toto poradí indícií – zaparkovat na doporuceném parkovišti, dát se po promenáde smerem na JV kolem indície SJ_03_17, pak dále po promenáde na východ kolem stadionu, odzadu si splnit indície k pokladu Špionem v Josefove 2, pro poklad se poté musíte od Jaromerské brány kousek vrátit. Následne si zajdete do cásti zvané Korunní hradby a zde si mužete splnit poklad Špionem v Josefove 1. Poté se mužete vrátit zpet nahoru do kopce k Jaromerské bráne a odsud pokracovat po promenáde kolem Retranchementu c. XVIII. a projít si indície k pokladu Špionem v Josefove 3. Pokud jste si už zjistili k tomuto pokladu sedmnáctou indícii, a dojdete až k Josefovskému hrbitovu, cíl najdete na zpátecní ceste. Poté vám zbývá už jen jít do mesta nalézt poklad Špionem v Josefove 4. Po nalezení tohoto pokladu již mužete jít rovnou pro poklad c. 5!

A ted k samotnému pokladu:

Jak asi každý ví, Josefov je pevnost. A ríkalo se o ní, že je to dokonce nedobytná pevnost... A pokud chcete takovou pevnost dobít, musíte zjistit informace o pevnosti. Ty ovšem byli prísne tajné...

V Josefove koluje povest, že tesar Ignác Pábil stihl kopii plánu nekde ukrýt a plánek úkrytu rozdelil na ctyri díly, které zakopal do mrtvých schránek. A aby nezapomnel, kam je zakopal, poznamenal si jejich umístení tajnou šifrou. A protože jako jeden ze stavitelu znal pevnost velice dobre, napsal si i pomucku, pomocí které mužete najít i vy tyto plány. Tyto plánky potrebujete, abyste se dostali k pokladu! Najdete je v ostatních pokladech této série.

Tento poklad je soucástí série Špionem v Josefove. Soucástmi této série jsou tyto poklady:

Špionem v Josefove 1 – Korunní hradby GC13TD1
Špionem v Josefove 2 – Východ GC13TDJ
Špionem v Josefove 3 – Západ GC13TDK
Špionem v Josefove 4 – Mesto GC13TDP

Ve ctyrech predcházejících pokladech jste mohli najít vždy kousek mapy. A co s tím? No prece najít úkryt Ignáce Pábila!!!

Duležité souradnice se nacházejí na mape. Presto vás tyto souradnice nedovedou až k cíli. Od techto souradnic vás ceká cesta dlouhá ješte neco pres 100 metru. Nezapomente si hlavne baterku, nebo jiný zdroj svetla a to i pres den! Prosím, nechodte nikam po tme, je možné prijít k úrazu. Dále se Vám muže hodit lepidlo, nebo lepící pásku, podkladní papír a pravítko pro sestavení mapky. Mapka se dá ale sestavit i bez lepidla a pravítka.

Úkryt pokladu je uvnitr podzemních chodeb v Josefove. Proto lovení doporucuji pouze pro otrlé hledace. Poklad se nehodí pro lovení pri rodinných vycházkách. Pri troše obratnosti se nemusíte ani moc zašpinit. Protože vás ceká pout i podzemím, bylo by lepší, kdyby vás bylo více, aby nekdo pro jistotu pockal pred podzemními chodbami. Pokud nespadnete komínkem, nemužete se dostat dále, než cca 200 metru do chodby. Vetšina odbocek je slepých. Na kole se mužete dostat až témer k úkrytu, ale posledních cca 200 m musíte dojít pešky

Na mapce je celkem 6 oznacených míst. Místo se souradnicemi, Komínek (viz. dále) a 4 body, které vám ukáží poklad...

POZOR!!! V mapce je místo oznacené jako KOMÍNEK! Na tomto míste je nebezpecí pádu. Ovšem bez vetších potíží je možné komínek obejít! Komínkem nikam neprolézejte, není to pro hledání pokladu nutné, ale hlavne je to nebezpecné! Pokud nebudete vedet jak dál, tak neváhejte použít první bod nápovedy a pokud vám nepomuže, tak i druhý bod!

Tady se ted mužete docíst neco málo o historii Josefova:

Povest o Ignáci Pábilovi:
Na stavbu pricházeli lidé z blízka i daleka. Všichni museli odprisáhnout, že zachovají mlcenlivost a vojenské tajemství. V pardubické smolné knize je doložen prípad, kdy u tesare Ignáce Pábila byly nalezeny nákresy pevnosti. Zda se jednalo o predem promyšlený cin, se dnes již težko dovíme, faktem zustává že nebohý remeslník byl pro porušení tajemství 3. prosince 1783 popraven a jeho telo viselo na šibenici pro výstrahu až do února 1784. Potom byl podle legendy vhozen do jednoho z valu na Cornichonu (dnes s pruvodcem prístupná cást podzemních chodeb), kde prý dodnes straší, jako bílý duch.

PEVNOST JOSEFOV
Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780 až 1787 z podnetu císare Josefa II. Mela sloužit k ochrane zemských hranic proti výbojnému Prusku. Projekt pevnosti zpracoval francouzský inženýr v habsburských službách generál Duhamel de Querlonde, který stavbu zpocátku také rídil. Nad soutokem rek Labe a Metuje vznikla mohutná bastionová pevnost, jedna z nejmodernejších a nejvýznamnejších v habsburské monarchii. V prípade obležení ji melo bránit až 12 000 vojáku. V období napoleonských válek se Josefov nekolikrát pripravoval na obléhání. Vojenskou slávu v boji však nezískal ani za války prusko-rakouské v roce 1866. Pruské vojsko se pri svém tažení obléháním pevnosti nezdržovalo a v bezpecné vzdálenosti ji obešlo. Vojenská strategie se již výrazne zmenila. Roku 1888 prišel Josefov o pevnostní statut. Vojenská posádka tu však zustala a garnisona nedílne patrila k mestu dalších sto let.

Za 1. svetové války byl v Josefove zajatecký tábor pro Rusy, Srby, Italy aj. Behem fašistické okupace byla v Josefove umístena nemecká posádka a v letech 1968 - 1991 zde mela posádku sovetská armáda. Nynejší pokracovatelkou vojenské tradice Josefova je nevelká posádka Armády CR. Obrana a opevnení josefovské pevnosti spocívala v mohutných bastionových hradbách, palebné síle pevnostního delostrelectva, inundacních (zátopových) kotlinách a predevším rozsáhlém podzemním obranném systému. Vnitrní zástavba pevnostního mesta a jeho obranná zarízení jsou zachovány v pomerne velkém rozsahu. Každým rokem se opravuje nekterý památkove chránený objekt. Pozoruhodným místem pro návštevníky mesta je vojenský hrbitov.

Josefov se stal v roce 1948 soucástí mesta Jaromere. V roce 1971 byl prohlášen mestskou památkovou rezervací. Svým charakterem je plne srovnatelný s Terezínem, ale i dalšími evropskými pevnostmi.

Podzemní obranný systém
Podzemní obranný systém byl puvodne nejmocnejší zbraní v rukou obráncu Josefova. Umožnoval predevším „zaminovat“ prístup k pevnosti a odpálenými náložemi nicit postavení obléhatelu. Rozsáhlý labyrint ruzných druhu chodeb dosahoval celkové délky asi 45 km. Chodby byly zrízeny behem stavby pevnosti a jsou dokladem technické vyspelosti tehdejších vojenských inženýru a hlavne minéru, kterí byli cenenými odborníky.

Hradby josefovské pevnosti
Hradby josefovské pevnosti byly postaveny podle francouzských fortifikacních doktrín 18. století. Mohutnost hradeb byla ve své dobe zárukou odolnosti proti úcinkum delostrelecké palby neprítele. Po zrušení pevnosti v r. 1888 se však staly lákavým zdrojem stavebního materiálu. Mesto se navíc chtelo zbavit hradebního sevrení, a tak likvidacnímu úsilí padly za obet nejen všechny ctyri pevnostní brány, ale i další hradební objekty. Presto však zustal zachován hlavní hradební val a v místech vnejšího opevnení vyrostly puvabné promenády.

Tímto dekuji Tomáši Bumanovi za poskytnutí textu o Josefove, z kterého jsem cerpal v tomto zkráceném popisu historie Josefova! Jeho webové stránky o Josefovu najdete na adrese:

Oficiální stránky pevnosti Josefov: http://www.pevnostjosefov.wz.cz/index.htm

Stránky Ravelinu c. XIV.: www.josefov.com

Stránky Retranchementu c. XVIII: www.sweb.cz/pevnost.josefov

Stránky Jaromere - Josefova: www.jaromer-josefov.cz

Stránky muzea Jaromer: www.muzeumjaromer.wz.cz

Stránky První vojensko-historické muzeum M. Frosta: www.muzeum.hradecko.com