oc-Logo
Uživatel:  Heslo:  

 
hledat waypoint:

Tradiční cache Obtížnost: 2.0 z 5.0 Terén: 3.0 z 5.0 Svakov  založil kaklik
Keš je umístena v centru Slovanského hradište ze 7.-8. stol.n.l nacházejícího se necelých 250m od levého břehu Luznice

Velikost: Normální
Status: Připravena k hledání
Ukryto: 08.10.2006
Vytvořeno: 14.11.2007
Poslední úprava: 14.11.2007
waypoint: OZ00EE
Naleznete také na: geocaching.com

8 nalezeno
0 nenalezeno
0 komentářů
4 sleduje
5827 návštěv

Česká Republika
Souřadnice se zobrazí po přihlášení.
Popis   CS  

Keš je umístena prímo v centru, byvalého Slovanského hradište ze 7.-8. stol.n.l nacházejícího se necelých 250m od levého brehu reky Lužnice.

The cache is situated in center of old Slovanian fort from 7-8th century. The fort is nearly 250m to the river "Lužnice".

Kasujo estas lokigita rekte en la centro de iama slava fortikigita setlejo el 7.-8. jarcento , kiu trovigas ne tutaj 250 metrojn de maldekstra bordo de rivero Lužnice.

***************************************************************************************************************** 

Pri výzkumu starých hradišt nacházeli archeologové obcas valy, jejichž povrch byl velkým žárem specen do strusky. Nekterí archeologové se prikláneli k názoru, že jde o fortifikacní technologii, pro zpevnení valu. Predpokládalo se, že úmyslne založeným ohnem pri výstavbe došlo ke specení hlíny, písku ci kamene ve sklovitou strusku a tím ke zdokonalení nasypávaných valu. První nálezy pochází z osmnáctého století ze Skotska, brzy však byly specené valy objeveny v Nemecku a poté i v Cechách.

Jednou z techto historických zvláštností bylo i hradište Svákov.

Hradište bylo zaškatulkováno mezi tzv. škvárovité hrady (tehdejší preklad anglického výrazu vitrified forts, jímž se sídla se specenými valy oznacovala).

Na podzim roku 1880 zahájil na Svákove vykopávky Jindrich Rychlý. Ale na místo prohloubení znalostí o specených valech dospel k názoru zcela opacnému. Valy byly skutecne pokryté struskou. Jenomže Rychlý nalezl dutinu o prumeru dvou metru a hloubce jednoho metru, která byla vyplnena velkým struskovým balvanem. Její dno bylo vydláždeno kamením, pod kterým byla vrstva dreveného popela. Když pak byly nalezeny zbytky železné rudy, hledal Rychlý už jen výtok surového železa - ocividne se jednalo o tavicí pec. Nalezl jen kolmou, šest metru hlubokou šachtu.

Proto bylo Svákovské hradište s nejvetší pravdepodobností železárskou osadou.

O dvacet let pozdeji, kdy se Rychlý musel k výzkumu vrátit, oznacil expert A. Irmler svákovskou pec za dýmarskou (vlcí) pec, která se používala k prímé výrobe kujného železa.

Návrat k výzkumu byl nutný pro námitky konzervátora Ludvíka Šnajdra který se priklánel spíše ke specení požárem hradby. Patrne na konci 8. stol. koristnickými nájezdy staromadarských hord.

Svákovské hradište naznacilo pravdepodobnejší výklad vzniku specených valu - pozdeji se struska a vypálená hlína nalezla na vetšine hradišt.

A specené valy se pomalu a nenápadne vytratily z archeologické literatury.

Zdroj: Karel Sklenár: Slepé ulicky archeologie, 1977

**************************************************************

During archeology research of old forts archeologist sometimes found forts which surface was vitrified. Some archeologist assume speculation of special fortification technology to stabilize poured rampart. First discoveries are from 18th century from Scotland soon the vitrified ramparts were discovered in Germany and then in Bohemian. One of this rarity was a fort "Svákov".

In autumn 1880 Jindrich Rychlý started digging on Svákov's virtified fort but instead of new knowledge about fortification technology research brought contrast information. On Svákov a large hole was discovered which is filled by a cinder stone. The bottom of this hole was paved by stones under which were a layer of wood ash. If they were found scraps of iron ore, was sufficed to found a unrefined iron outflow. Abundantly it is an iron furnace. But it was found only almost six meters deep shaft.

Svakov's fort was probably ironers village.

Svakov vitrified fort helped us to explain how virtified forts were created.

Source: Karel Sklenár: Slepé ulicky archeologie(Blind lanes of Archeology), 1977


***************************************************************


Esplorinte malnovajn setlejojn trovadis arkeologoj iam remparoj, kies suprajon kreis fandoresto ekestita pro alta ardo. Iuj arkeologoj klinigis al opinio, ke temas pri speciala teknologio kun celo firmigi la remparon. Oni supozis, ke per spite fondita fajro dum konstruado oni akiris kunfandon de argilo, sablo au stonoj kaj ekestis vitreca fandorestajo, kaj tiel la preparata remparo estis firmigita.

Unuaj trovajoj devenas el la 18-a jarcento el Skotlando, sed frue poste estis kunfandita remparoj aperitaj en Germanio kaj poste ankau en Cehio.

Unu el tiuj historiaj apartajoj estis ankau setlejo Svákov.

Setlejo estis vicigita inter tiel nomataj skoriaj burgoj (iama traduko de la angla esprimo vitrified forts, per kiu oni sognis setlejojn kun kunfanditaj remparoj)

Autune en la jaro 1880 komencis elfosadon en Svákov Jindrich Rychlý. Sed anstatau profundigo de konoj pri kunfanditaj remparoj li akiris tutalian opinion. La remparoj estis vere kovritaj per fandoresto. Sed Rychlý trovis kavon kun dumetra diametro, 1 metron profunda, kiun plenigis fandoresta stonego. La kuva fundo estis pavimita per stonoj, sub kiuj estis tavolo de ligna cindro. Kiam poste estis trovitaj restajoj de fererco, sercis Rychlý jam nur elfluejon de kruda fero – evidente temis pri fandoforno. Li trovis nur ortan ses metrojn profundan sakton.

Pro tio estis setlejo en Svátkov versimile ferista setlejo.Post dudek jaroj, kiam Rychlý devis reveni al la esplorado, signis eksperto A.Irmlero tiun ci fornon kiel fumecan (lupan) fornon, kiu estadis uzata al rekta produktado de fandebla fero.

Reveno al la esploro estis necesa pro oponoj de konservisto Ludvík Šnajdr, kiu opinie pli klinigis al kunfandigo per incendio de muregoj , kiu ekestis evidente en fino de la 8-a jarcento pro atako de rabistaj malnovhungaraj grupoj.

Setlejo en Svákov aludis la plej versimilan klarigon de ekesto de kunfanditaj remparoj – pli malfrue estis fandrestajo kaj bakita argilo trovitaj en plimultaj setlejoj.

Kaj kunfanditaj remparoj malrapide kaj diskrete malaperis el la arkeologia literaturo.

Fonto: Kaler Sklenár: Slepé ulicky archeologie, 1977

Nápověda   [Rozluštit]

[CZ:] Cbq cnermrz
[EN:] Haqre n fghzc
[EPO:] fho fghzcb


A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z


Záznamy   nalezeno 8x nenalezeno 0x 0x     [Zobrazit všechny logy]

19.05.2013 Vix61 Nalezl cache
Nalezeno na GC.com a zalogováno s odstupem času. Svákov kamarád našel v jakési knížce s lokalitami paranormálních jevů, takže jsme se sem vypravili na čundr. Jako napotvoru jsme sem dorazili až za tmy, poseděli u ohýnku a s napětím čekali, co se bude přes noc dít. Ve 4.15 to vypuklo: rozeřval se mobil a kamarád venčící psa nám přál hezký den. Prokleli jsme ho a spali nádherně až do osmi. 
29.04.2012 samuela Nalezl cache
Nalezeno při zakládání gc keše Doudlo, díky za keš.
09.07.2011 Milan_cze Nalezl cache

Nalezeno na GC a logováno dodatečně. Děkuji

15:25 Krasná procházka ke kešce.

10.11.2010 zemekoulani Nalezl cache
Nalezená na GC
 [Zobrazit všechny logy]
Výpočet stránky: 0.008 sec
Generování stránky: 0.002 sec
Ochrana osobních dat | Impresum
Kontakt | Mapa stránek