Nedavno jsem v aukci koupil stare lampove radio z pozustalosti
Metodeje Priucila. Po zakoupeni radia, mimochodem stalo me 420 kc,
jsem jej prinesl domu. A protoze manzelka hubovala, ze zase domu
taham stary osuntely kram, rekl jsem si, ze radio vycistim pro klid
rodinne pohody :o) No a co jsem nenasel. V radiu byla zastrcena
fotografie a vizitka. Nijak zvlast jsem tomu nevenoval pozornost,
radio jsem vycistil a znovu slozil. Az manzelka se me ptala co je
to za fotku a vizitku. Na fotce je Opavska radnice a na druhe
strane byl text:Transponuj kolinearni body do mapy. Zachovej
pomer! Tomu jsem nerozumel ani za mak, ale zaujala me cisla pod
textem. Podobala se velmi souradnicim: 4957447 a
1753763. Hned jsem zkontroloval o jake misto se jedna a
opravdu ukazuji na jedno Opavske misto. Priznam se, ze jsem se na
tom miste byl i zbezne podivat, ale nic zajimaveho jsem tam
nenasel. Mozna, ze jsem se jen spatne dival, kdo vi. Tak jsem je
zadal jako vychozi souradnice kese. Potom jsem prostudoval
vizitku. Bylo na ni jmeno Frantisek Bertran a telefonni cislo na
privat. Porad jsem dumal nad textem na zadni strane fotografie, ale
nevydumal jsem nic. Nakonec jsem se odhodlal zavolat na telefonni
cislo z vizitky.
"Prosim Bertran," ozvalo se asi po tretim zazvoneni.
"Dobry den Ruzicka, pane Bertrane, znal jste Metodeje Priucila?"
zeptal jsem se.
"Ehm, Metodeje, no znam, ale proc se ptate?" zeptal se zaskocene,
"je uz tri roky nezvestny...".
To jsem zase byl zaskoceny ja. "Nezvestny? Ja jsem myslel, ze
zemrel."
"Ano, je nezvestny, proc teda volate?"
"No, ja jsem od nej koupil radio, ale to je na delsi
povidani...nezajdem na pivo?" vyhrkl jsem.
"Mno, proc ne, tak dnes v 18:00 v pivnici u Kremene. Plati?"
"Ano," souhlasil jsem.
Uff, tak Pricuil je nezvestny a ne mrtvy. Pak jsem nechapal,
proc se rozprodavala jeho pozustalost. No s napetim jsem cekal na
18. hodinu.
Prisel jsem o neco drive, abych byl ve vyhode. Ale Bertrana jsem
nemohl prehlednout, ani kdybych chtel. Zavalite chlapisko s
dobrackym vyrazem ve tvari, usmev od ucha k uchu a hned se hrnul ke
mne.
"Jiste tu cekate na mne...", rekl.
"No pokud jste pan Bertran, tak ano." Rekl jsem nesmele.
Po predstavovacich formalitach jsme si dali kazdy jedno pivko a
Bertran zacal vypravovat. Ani jsem se nemusel vyptavat.
"No Metodej, to byl. Ehm. Je prima kluk."
"Je?" prerusil jsme ho.
"Ano, ja si myslim, ze nekde je. Vite, on byl fakt hodny a klidny
clovek, mel sve konicky, rad cestoval, obzvlaste rad provozoval
turistiku, mel rad matematiku a geometrii a hlavne mel rad Marii,
jestli mi rozumite."
"Aha," skocil jsem mu do reci, "a kvuli Marii si sahl na
zivot?"
"Ale prd, on ji mel moc rad a ona jeho. Dokud si nekoupil ten
proklety pristroj, bylo vsechno jak z romanu."
"Proklety pristroj?" zeptal jsem se.
"Jo jo, tu gepeesku nebo jak se to jmenovalo. Od te doby to s nim
slo z kopce. Nemel na nic a na nikoho cas. Porad s tim kramem nekam
behal, nakonec se vykaslal i na Marii. Slo to s nim hodne z kopce,
porad neco mumlal o pokladu, nekdy odchazel z domu i v noci a
vracel se nad ranem spinavy, jako by byl nekde na sichte na stavbe
nebo co.. Jednou jsem ho potkal, kdyz jsem sel do prace v pul seste
rano a rikam, kdes proboha byl Metodeji? Byl spinavy jako prase, no
a on se jen tak tajemne usmal a rekl, no kde, pro poklad." Napil se
piva a pokracoval. "Ja si myslim, ze to nemel v hlave v poradku.
Vite, ja kdyz jsem ho pred temi tremi lety videl naposledy, tak
zase mrmlal neco o pokladu, ale tentokrat ho sel pry zakopat nebo
co, v te dobe jsme se uz moc nekamaradili. Nebyla s nim kloudna
rec. Pomyslel jsem si, ze jde zakopat leda tak to h.... co ma a sel
jsem svou cestou. No a to bylo vlastne naposledy co jsem ho videl.
Zmizel jako para nad hrncem."
"Hmmm, to je zajimave..." rikal jsem si pro sebe.
"Co prosim?" ptal se Bertran.
"Ale nic," rekl jsem, "takze rikate, ze zmizel beze stopy?"
"Ano, jako by se po nem slehla zem."
"A on nemel, tedy nema," opravil jsem se, "zadne pribuzne?"
"Ne, rodice pochoval uz davno. Mel jenom Marii a na tu se, jak jsem
rikal, vykaslal. Ona pak odjela nekam do Anglie ci kam a o ni uz
jsem taky nic neslysel."
"Tak vam moc dekuju za informace," dopili jsme pivo a rozesli jsme
se do svych domovu.
Tak a ted mi reknete, co si o tom myslite? Byl ten Priucil cvok?
Tezko rict, tak nejak nevim co si o tom mam myslet. No kazdopadne
by se tomu melo prijit na kobylku. Ja uz nevim co s tim dal, proto
sem prikladam i Originalni
velikost oskenovane fotky co jsem nasel v radiu a zkuste
zapremyslet vy, co se mohlo prihodit a co to ma vsechno
znamenat.
Pokud na neco prijdete, napiste mi na mail na co jste
prisli.
Moc dekuju...
|