Pověst o trutnovském draku je zasazena do období vlády knížete Oldřicha. Ten prý poslal do pohraničních hvozdů svého vazala, pana Albrechta z Trautenberga, aby zde založil nové město a čelil loupeživým tlupám. Dva zedníci z jeho řemeslnické družiny, jakýsi Paul Firnera, Nikolaus Schlofsky, se při hledání skalního lomu dostali do hlubokého lesa. Po dlouhém bloudění zaslechli silný havraní křik. Zpočátku si ptačího hlasu nevšímali, ale krákání neustávalo. Muži šli za křikem a ten je přivedl k divoké rokli, nad níž stála stará lípa. Zvědavě pátrali, co se skrývá v temné strži. K svému překvapení spatřili patnáct loktů dlouhého plaza, tloušťky dosti silného stromu. Jeho široká tlama byla otevřena, oči sršely ohněm, ocas se šroubovitě vzpínal a tělo měl pokryto velkými rohovitými šupinami. Překvapení a vylekaní zedníci utekli, neopomněli si však cestu značit záseky do stromů. Rytíř Trautenberg se nejprve svědectví strachem polomrtvých řemeslníků vysmál. Když se však před ním dlouze zapřísahali, rozhodl se, že záležitost prozkoumá sám. Nařídil čeledi vzít sebou pevné řetězy a lana. Upevnili je pak kolem stromů na pahorku, jenž byl od toho času nazýván Ležícím vrchem (Liegenhügel), což bylo později zkomoleno na Lživý vrch (Lügenhügel). Na druhý konec provazu upoutali jehně a spustili dolů, aby je plaz pohltil. Pokus se zdařil, nestvůra vylezla ven, chytla se na návnadu a byla pomocí řetězů a lan vytažena z doupěte. Aby nemohla uniknout, byla pevně přivázána ke stromům. Nyní musel být plaz zabit. Rychle proto zhotovili silnou dřevěnou mříž se železnými špicemi, kterou nechali pomocí lan na zvíře padnout tak, že se nemohlo hýbat. Potom naházeli na mříž velké kameny, jednu hromadu na hlavu a druhou na ocas. Zároveň kolem rozdělali oheň. Kamenné břímě zvíře zamáčklo, žár ho schvátil a vysílil a smolný kouř ho nakonec zadusil. Když plaz zcepeněl, rytíř Trautenberg přikázal, ať stáhnou jeho kůži. Ostatní části těla lidé zakopali. Potom kůži na slunci vysušili a vystavili ji k obdivu všech nahoře na staré zámecké věži.

Na místě, kde teď stojíte, naleznete historicky nejstarší vyobrazení trutnovského draka, cache tu však nehledejte. Pro nalezení cache budete muset zjistit několik zajímavých informací o trutnovském draku, které možná ani netušíte.

Mezi nejstarší vyobrazení trutnovského draka patří po plastice v zádveří hradní vinárny, kde právě stojíte, bezpochyby trutnovské pečetě z 15. stol. Zpravidla bývají rozdělovány na malé a velké, kde na malých je pouze trutnovský drak, zatímco na velkých celý městský znak. Prohlédnout si je můžeme v Eichlerově sbírce v Národním muzeu v Praze a je jich A.

Nejznámější podobou draka je však, pomineme-li toho ve dračí uličce, kde si můžete ulovit stejnojmennou cache Dračí ulička, ten z bílého pískovce od kameníka Maye, který byl od roku B sto let dominantou dračí studny na trutnovském náměstí (na náměstí začíná multicache Trutnov a je tu i webcam cache Krakonošovo náměstí). Odtud ustoupil soše Krakonoše do středu záhonu městského parku, kde však bylo rok po velké obnově parku, v roce 1903, vybudováno jezírko s fontánou a drak musel ustoupit kousek stranou do míst, kde si ho jistě pamatujete z dětství. Do středu dolní části parku byl opět přesunut v roce C, a stojí tu nyní jako tzv. dračí fontána.

Vraťme se ale zpět do minulosti, do minulosti kdy trutnovský drak několikrát proslavil město Trutnov.

Nejznámější je asi pověstné darování vycpaného draka 1. května v roce D městu Brnu jak zmiňuje třeba tento úryvek z brněnské pověsti:

Vo krokóšovi z rathausu
Jak to s tym našim krokodýlem, s tó našó potvoró bylo, to ani žádné pořádně negóme. Jistý je, že ho mázli ke stropu do Rathausu, ale jak to proběhlo v reálu, tak to moc nekóřím, pré to bylo asi ňák tak:
V ňákéch oltecovéch dobách, kdesi v Trutnově, hážó do placu, že krokóša sejmuli v jeho béváku mukli jakýhosi kalóska, kerýmu hókali Trut. Bylo to kolem járu deset kol, když dávali štatl do placu. Ňáké jár po tym cajzlovská véška  kníža Olda hodil zvadlo na glgačku do Štatlu, na kerý chcel všem natlačit do budky, že jeho synátor bude moravské markab. Vo tym žádná, že na tak solidní potlach doklapalo hafo borců, protože už teď se jim klepaly haluze  bylo jim jasný, že proběhne burčáková smršť.
Na své suprové hajtře dohrnul i správné mlatař Albert Trut s celé svó sajtnó a Oldovi dovalil vycpanýho krokóša. Olda měl nédřív fédry, co s tím, ale Trut furt dělal machra, že ho sejmul sám a furt tlačil, aby ho mázl do rathausu. A tak slovo dalo slovo, burčák promile a za chvílu už se krokóš hópal na E řeťazách, aby každé viděl, jaké je Trut borec.

Město Trutnov za to později dostalo darem od brněnských měšťanů zvony, a zvyk zvonit na ně se ve městě dlouho zachovával. Zajímavá je souvislost pohraničního Trutnova s Moravou vůbec a s Brnem zvláště. Nejde tu jen o mýtického draka, ale i o historicky doloženou vládu moravského rodu Švábeniců v úpské krajině což potvrzuje i zřícenina hradu Rechenburg, kde naleznete cache Rechenburg.

Zajímavé je, že zmínka o trutnovském původu draka byla do báně radniční věže v Brně vložena až při její opravě v roce F což je o přibližně 700let později!

Je zde také vhodno zmínit, že Trut, jak se uvádí v některých pověstech, nikdy neexistoval. Je to jen smyšlená postava, která se objevila až v romantickém padělku v tzv. Zelenohorském rukopise nalezeném v roce 1818, a ani Albrecht z Trautenbergu jakožto postava spojovaná se založením města není reálný. Akt zabití draka však mají společný s tím rozdílem, že Albrecht na draka spustil mříž s hroty a na ní naházel dvě hromady kamení, zatímco Trut draka uvěznil v jeho jeskyni.

Mnohem méně známé, ale o to zajímavější je použití trutnovské pověsti o drakovi v Národním divadle v Praze, kde Mikoláš Aleš v letech 1880-1881 znázorňuje ve G. lunetách z cyklu Vlast výjevy z českých dějin.

Další zmínku nalezneme i v jedné básni od Jaroslava Vrchlického. Název básně budete muset zjistit sami, a poté už snadno zjistíte ve které sloce Trutova dlaň skolila běsnící saň. To bude naše číslo H.

V literatuře se Trut objevuje v mnoha dílech. Za zmínku stojí určitě také Klicperova divadelní národní báchorka Česká Melusina, kde autor spojil zdánlivě nespojitelné (svět křesťanský s pohanským, postavu Truta s Krakonošem a dokonce i s Metodějem, který ho údajně pokřtil).

V poslední zmínce o trutnovském draku se podíváme až do USA, kde kromě německy mluvících zemí působila organizace Řádu trutnovské Gigantey. Zde vás bude zajímat, kolikrát se na celém znaku řádu vyskytuje drak I.

Ted už máte vše potrebné k získání finálních souradnic. Ty naleznete na:
N: 50° 33.674 - C + B + A + I + G - A - H - E - I
E: 15° 54.749 - (749 - F + D + I * G + E + H + I)

Na cílových souřadnicích není třeba nic rozrývat ani se celým tělem dostat za plot. Místo násilí použijte dlouhé prsty. Při nočním odlovu buďte obezřetní, občas tu projíždí hlídka městské policie.

Pozor, v cache není tužka!
Nepište prosím do logu spoilery prozrazující umístení keše, dík.

Hodne štestí

zdroj: internet, kdybych dal presné odkazy, tak byste to meli moc jednoduché ;)