broumovske steny / broumov walls - Cache - Geocaching

Velikost: Nemá schránku
Časová náročnost: 2:00 h Délka: 8.00 km
Status: Archivovaná
Ukryto: 28.07.2008
Vytvořeno: 30.07.2008
Poslední úprava: 14.11.2010
waypoint: OZ0122
Naleznete také na: geocaching.com

3 nalezeno

0 nenalezeno

0 komentářů

0 sleduje

7425 návštěv

Česká Republika
Souřadnice se zobrazí po přihlášení.

Popis CS

Broumovské steny - Národní prírodní rezervace

Broumovské steny skrývají mnoho kouzelných míst, která stojí za návštevu v každém rocním období.

Zdvihají se jihozápadním smerem z údolí reky Stenavy. Z krajinárského hlediska se jedná o výrazný nesoumerný horský hrbet, z nehož vystupuje celá rada skupin pískovcových skalních útvaru, lemujících cetné rokle. Nekolik roklí brázdí skalní masiv zpravidla od západu k východu. Nejznámejší je Kovárova rokle - vede jí znacená turistická cesta z Police n. M. do Broumova pres Hvezdu.

Cetné skalní hriby v oblasti Slavného a Božanovského Špicáku jsou ukázkou tzv. selektivního zvetrávání pískovcových skal.

Nejzajímavejší partie Broumovských sten jsou prístupné díky husté síti znacených turistických stezek, které umožnují pomerne pohodlný pruchod jinak težko prustupným terénem. Duležitou križovatkou turistických cest je Hvezda.

Hvezda - barokní kaple z 18. st. a drevená chata z 19. st. postavená ve švýcarském slohu (dnes restaurace) - zároven patrí mezi nejznámejší výletní cíle Sten. Skýtá se odtud nádherný výhled na Broumovskou kotlinu a okolní ceské i polské hory.

Další cetná vyhlídková místa (napr. Božanovský Špicák, Koruna, Supí hnízdo) poskytují výhledy nejen na blízké skalní terény a další okolí Policka a Broumovska, ale i na charakteristické hrebeny Krkonoš, Sovích hor, Orlických a Bystrických hor a pres Polsko až po vzdálený Králický Snežník a Jeseníky.

Jihovýchodní cást Sten je nejsnadneji prístupná z Machova nebo Božanova - oblast Božanovského Špicáku (773 m. n. m., nejvyšší vrchol Broumovských sten) se znaceným okruhem, Junácká vyhlídka a Bludište.

Zajímavým útvarem je skalní uskupení Kamenná brána a nedaleký vrch Koruna (769 m), odkud je také pekný rozhled smerem do Polska.

Broumovské steny jsou prístupné nejen pro peší turisty, ale cástecne i pro cyklisty (horská a trekkingová kola) – v oblasti NPR je znaceno nekolik km cyklostezek.

Lezecké terény Broumovských sten jsou podstatne méne využívané než na zbývajících pískovcových skalách Broumovska. Skalní lezení lze provozovat pouze ve vyznacených oblastech a za stejných pravidel, jaká platí pro ostatní pískovcové oblasti Broumovska (viz Užijte si Broumovsko – Sportovne).

Správa Chránené krajinné oblasti Broumovsko apeluje na horolezce, aby dodržovali podmínky udelené výjimky, a to zejména zákaz vstupu mimo oblasti povolené k lezení. Text výjimky je na internetových stránkách Ceského horolezeckého svazu

Turisticky zajímavá místa

Hvezda (674 m n.m.)

• vyhlídka na Broumovskou kotlinu, Javorí a Soví hory • chata Hvezda, postavena v roce 1856 ve švýcarském stylu, dnes slouží jako restaurace • kaple Panny Marie Snežné, postavená na hvezdovém pudorysu z pískovcových kvádru v roce 1733 • 500 m pod chatou je parkovište

Supí koš (702 m n.m.)

• kruhový rozhled, za dobrého pocasí je výhled na Krkonoše a Králický Snežník

Kovárova rokle

• nejkrásnejší rokle v oblasti • hluboká zalesnená rokle, 2 km dlouhá, lemovaná až 100 m vysokými skalami • Mariánská jeskyne – nachází se v dolní cásti této rokle • Kovárna – jeskynní výklenek s protékajícím potuckem

Koruna (769 m n.m.)

• vyhlídka na Broumovskou kotlinu, Hejšovinu, Bor

Božanovský špicák (772 m n.m.)

• nejvyšší bod Broumovských sten s prekrásnou vyhlídkou

Kamenná brána

• pet a pul metru dlouhý, dva metry široký a dva metry vysoký prohnutý balvan, spojující dva kamenné bloky

Laudonovy valy

• zbytky opevnení, které vybudovalo Laudonovo vojsko v 18. století

Slavenské hriby

• skupinka skal, mající hribovitý tvar

Pánuv kríž

• bývalý pískovcový krucifix z r. 1827 • je umísten na križovatce turistických cest

Junácká vyhlídka

• Vyhlídka na Bor, Hejšovinu a Machovsko

horolezectví

První steny byly slezeny již ve 20. letech minulého století.
Z duvodu ochrany prírody je dnes horolezectví povoleno v nekterých oblastech a to jen ve vymezených mesících.

odkazy /links

geologie

Severní polovina Broumovských sten se jeví jako jednoduchý a úzký asymetrický hrbet (typická kuesta), který od výrazného Honského Špicáku (652 m n. m. ) prechází na jihovýchode pres Strážnou horu (688 m n. m. ) a Loucnou horu (647 m n. m. ) do mírné ploché sníženiny u obce Slavný. V prubehu celého hrbetu jsou v nejvyšších cástech kolmé a previslé skalní steny, v nekterých partiích až 50 m vysoké (Strážní hora, Hvezda, Supí hnízdo aj. ). Mírne uklonené svahy k jihozápadu jsou clenené nekolika hlubokými a dlouhými skalními kanony. Nejznámejší z nich je Kovárova rokle. V blokových akumulacích se nacházejí pseudokrasové jeskyne, protékané podzemním tokem (sutové jeskyne). Podobný ráz mají i nekteré další dlouhé rokle (Hruškova, Hájkova a pod. ), které rovnež odvodnují jihozápadní svahy Broumovských sten smerem na reku Metuji.

I severovýchodní svahy jsou clenené skalními roklemi se stejne divokou modelací, ty však vzhledem k prudkým svahum tohoto úbocí mají jen krátký prubeh. V jejich dnech, zahlcených mocnými blokovými sutemi, se nacházejí podzemní systémy pseudokrasových sutových jeskyní, z nichž jeskyne ”Pod Luciferem” je svou délkou 395 m nejdelší a nejrozsáhlejší jeskyní v Broumovských stenách. Jižní polovina Broumovských sten od obce Slavný až po sedlo Machovský kríž na jihovýchode nabývá složitejší morfologii. Vlivem zvetšené frekvence tektonických poruch má zde terén podobu rozsáhlých pískovcových strukturních plošin s výrazným uplatnením pseudokrasového reliéfu. Na jihovýchode je to plošina Signálu (708 m n. m. ), príkre spadající do údolí Židovky a k zdrojnicím Belského potoka. Okraje i povrch plošiny jsou modelovány pestrými tvary selektivního zvetrávání pískovcu i svahovými gravitacními pohyby a jsou rozclenené roklemi a souteskami i do menších skalních mest.

Plošina Božanovského Špicáku (773 m n. m. ) je nejvyšší cástí celých Broumovských sten. Má rovnež velmi bohatou a pestrou pseudokrasovou modelaci s uplatnením selektivního zvetrávání a gravitacních procesu. Je také známa výskytem velkého poctu tzv. skalních hribu, dále i skalních mís a ruzných typu škrapu.

Poslední strukturní plošinou Broumovských sten je pískovcové plató mezi vrcholy Velké kupy (708 m n. m. ) a Koruny (769 m n. m.) . Plošina výrazne vystupuje príkrými a vysokými srázy nad plochou Broumovskou kotlinu, opet s pestrou pseudokrasovou modelací.

Clenitá morfologie predevším okraju techto strukturních plošin podminuje i pocetný výskyt podzemních prostor jeskynního až propastovitého charakteru.

Ceská cást Stolových hor, která je zarazena v NPR Broumovské steny, se nachází jihovýchodne od Machovského sedla. Geologicky a geomorfologicky je pokracováním Broumovských sten.

úkoly

Pripojte k logu fotografii Vas s GPS z mista uvodnich souradnic

Na email ladabohac@gmail.com me pošlete:
Namerenou nadmorskou výšku na výchozích souradnicích.
Poblíž výchozích souradnic naleznete rozcestník klubu ceských turistu. Na nem zjistete,jak je vzdálená vyhlášená kovárova rokle.