Realita našeho univerza je podle astrofyziku dalekosložitejší, než jak ji známe z bežnézkušenosti. Aby se uvnitr neceho pomerne malého mohloukrývat cosi mnohonásobne vetšího, to odporuje našílogice. Presto podle názoru britských vedcu se v nitru cerných derprý mohou nacházet dokonce celé vesmíry.
Jaroslav Hašek ve svém slavném románu Osudy dobrého vojákaŠvejka nechává vzpomínat hlavního hrdinu na pobyt v c. a k.blázinci temito slovy: „A byl tam taky jeden profesor a tentvrdil, že uvnitr naší zemekoule je ješte jedna,mnohem vetší.“ Zdá se vám to nesmyslné? Byla to jentypická švejkovina? Jak se ale na myšlenku, že vpomerne malých kosmických objektech se mohou skutecne ukrývat obrítelesa, dívají britští astrofyzici?
Cerné díry
Pres veškerou snahu vedcu se stále nedarí vytvoritmatematický model, který by dokázal objasnit všechnyvlastnosti techto kosmických vysavacu. Ví se jen, že jde oobjekty s tak silnou gravitací, že dokonce ani svetlo senedokáže vymanit z jejich gigantické pritažlivosti.
Soucasná astrofyzika popisuje tri základní scénáre vzniku cernýchder. Tím patrne nejznámejším je kolaps hmotných hvezd.Když ve stálici v dusledku vycerpání paliva poklesne tlakzárení, dojde k porušení její hydrostatické rovnováhy.Následuje prudké gravitacní zhroucení, doprovázené gigantickouexplozí supernovy. Zbytek kolabujícího telesa se smrští buddo neutronové hvezdy, nebo do cerné díry.
Druhou možností je takzvaná akumulace hmoty. Jestliže vnejakém prostoru dochází k tesnému nakupení mnoha hmotných objektu,muže nakonec celková gravitace zesílit natolik, žezadrží i svetlo. V tom okamžiku se prostor kolem jakobyuzavre a vznikne cerná díra. Takto vzešly napríkladsupermasivní cerné díry v centrech spirálních galaxií, hvezdokup adalších vesmírných seskupení.
Pohled zvencí
Tretí cestou ke vzniku cerných der je srážka dvou nebo vícecástic o velmi vysoké energii. Teoreticky tak vznikají miniaturnícerné díry o velikosti atomu. Práve tento fenomén by melexperimentálne potvrdit nový obrí urychlovac LHC švýcarskéhostrediska CERN, jehož spuštení bylo odloženo naletošek.
At už cerná díra vznikne jakýmkoliv zpusobem, výsledkem jeobjekt zcela odporující naší predstavivosti. Hmota tuprestává existovat ve forme, jak ji bežne známe, a prechází dotakzvané singularity. Podle matematických modelu má tedy nulovýobjem a nekonecnou hustotu. Nekonecných hodnot nabývají rovnežgravitace a zakrivení prostoru. Soucasne tu také prestává existovatcas.
Tohle je ovšem stav pri pohledu zvencí. Pokud by se nekdodostal dovnitr cerné díry a tuto šílenou cestu byprežil, uvidel by patrne neco zcela jiného. Co by to mohlobýt?
Vesmír Nairai
Autory prelomové studie se stali Kevin Vandersloot z univerzity vPortsmouthu a Christian Böhmer z Univerzity College v Londýne. Obaexperti jsou zastánci teorie „smyckové kvantovégravitace“. Laicky receno jde o domnenku, podle níž jsouelementární cástice jen jakýmisi uzlíky spleteného prostoru avšechny fyzikální zákony vesmíru jsou urceny vzájemnýmivazbami mezi jednotlivými kousky prostoru.
Základ hypotézy smyckové kvantové gravitace položil už vpolovine minulého století známý francouzský fyzik Paul Dirac. Vdevadesátých letech byla teorie matematicky formulována apoužita pri výpoctech Velkého tresku a vzniku kosmu.Britští vedci ji pak aplikovali na nitro cerných der.
Výsledek pocítacové analýzy byl ohromující. Uvnitr cerné díry semuže nacházet bud takzvaná cerví díra neboli casoprostorovýtunel do paralelního vesmíru, nebo se v ní – ackoliv to zníbizarne - nachází celý vlastní vesmír. V okamžiku vzniku cernédíry se nejprve vytvorí univerzum typu Nairai. Jde o prostor pouzejednorozmerný. Cím více hmoty pak cerná díra nasaje, tím více sebude rozpínat.
Fantastické tvrzení
Jak ale vyplývá z výpoctu, vesmíry typu Nairai jsou silnenestabilní a po relativne krátké dobe se bud zhroutí, nebo sepremení na typ „de Sitter“. Není to nic jiného nežnáš duverne známý trírozmerný prostor. Jeho rozpínání pakbude probíhat tak dlouho, dokud ho bude jeho materská cerná díranapájet nasátou hmotou zvencí.
Úžasná myšlenka obou vedcu má ještefantastictejší záver. Protože se i náš vesmírpravidelne soustavne rozpíná, je možné, že ve skutecnostižijeme uvnitr nejaké cerné díry z jiného sveta.