Težké kroky vycházející ze sklepa, kdenikdo není. Místnost, ve které máte pocit, že vás nekdosleduje. Odstavený varic, jehož jste zapomneli vypnout.Možná i vás by napadlo, že nejste doma sami. Podobnýpocit mají také majitelé zrekonstruovaného hostince na severu Cech.Podle nich v jejich šenku straší.
Približne petadvacet kilometru severne od Liberce se nacházímalebné mestecko Frýdlant v Cechách, v jehož okolí se událouž mnoho kuriózních i tajemných událostí, o nichž jsmevás už informovali. Tentokrát však zamíríme dolu domesta.
Nedaleko historického námestí, v tesné blízkosti radnice, se nalézáhostinec se starobylým jménem „Šenk u wéwodyfridlantského“. Ješte pred nekolika lety stával najeho míste zdevastovaný batovácký dum. Noví majitelé, kterí ho v90. letech minulého století koupili, se ale rozhodli pro radikálnízmenu. Behem pár roku vyrostla na ploše zchátralého stavenípresná replika dobové stredoveké krcmy.
Kluci meli strach
„Všechno zacalo v dobe, kdy jsme hostinec uvedli doprovozu“, vzpomíná na nepríjemné události s mrazením v zádechhostinská. „V jedné z rozlehlých síní nad šenkem jemalý kout k našemu odpocinku. Oba naši synové tu rádibývají až do vecera. Jenže jednoho dne za námiprišli, že se v salonku bojí. Mají prý neodbytný pocit,že s nimi v místnosti ješte nekdo je.“
Žena si zprvu myslela, že je to nejaký klukovskýžert. Jakmile ale vkrocila do oddechového pokoje, zmocnil sejí velmi nepríjemný pocit. Prestože topení beželo na plnývýkon, v salonku bylo citelné chladno. Navíc mela dojem, že sena ni odnekud upírají císi slídivé oci. Dokonce ani pes tam nechtelza nic na svete vkrocit. Když ho tam majitelé nakonec v nárucíprinesli, zacal se trást po celém tele a jakmile ho pustili, ihnedutekl.
Druhý den jakoby se nic nestalo. V místnosti bylo opet teplo atíživý pocit zmizel.
Kroky ve sklepe
Nekolik dní poté sedela paní spolu se svou kamarádkou všenku a povídaly si. Byl práve zavírací den a hospoda bylaúplne prázdná. Uprostred rozhovoru náhle obe ženy zaslechly,že dole ve sklepe nekdo chodí.
„V prvním okamžiku jsem si myslela, že se mi to jenzdá,“ ríká o svém zážitku šenkýrka.„Jenže když to slyšela i moje známá, nemohlato být žádná halucinace. Obe jsme jasne vnímaly, jak pod námikdosi dupe.“
Ženy chvíli sedely potichu, potom paní hostinskou napadlojednoduché vysvetlení. Vrátil se asi její muž, prošelnepozorovane kolem nich a kutí neco ve sklepe. Dodala si protoodvahy a spolu s kamarádkou sestoupily po schodišti dolu. Kjejich údivu bylo ale sklepení prázdné. Také težké mužskékroky ustaly jako když utne. Jakmile ale obe prítelkynevystoupily opet do šenku, ozvalo se dusání znovu.
Ted už mela paní domu jasno. V hospode straší!Jenže jak je to možné, když jde jen o replikuhistorické budovy?
Pomoc v nouzi
Zjistilo se, že hostinec je vybudován presne na míste, kde vminulosti stávalo mestské vezení. V kobkách žaláre kdysi úpelarada lidí a nekterí z nich tu cekali i na svou poslední cestu,koncící na frýdlantském popravišti. A je možné, žecást sklepních prostor zustala neporušena.
Od té doby chodí šenkýrka do sklepa jen s velkýmsebezaprením a vecer radeji vubec. Pred casem se jí totižzdálo, že tu zahlédla cerný pohybující se stín. Jenžeduch asi nemá v úmyslu škodit, nýbrž naopak pomáhat.„Zacali jsme porádat sobotní vecery s šermem adalším historickým programem. Pri té príležitostivždy rozdeláváme ohen ve velikém krbu. Jednou jsem na to ale vroztržitosti zapomnela. Presto když dorazili hosté,polena v krbu horela jasným plamenem. Kdo je zapálil, to dodnesnechápu,“ tvrdí hostinská.
Jiný dukaz prízne podal prízrak o nekolik týdnu pozdeji. V kuchynitehdy zapomneli hrnec s jídlem na zapnutém sporáku. Když si nato majitelé o pár hodin pozdeji vzpomneli, byl k jejich úžasurendlík odstavený a kdosi neznámý varic vypnul.
Kdo ve frýdlantské hospode nezištne pomáhá? Pokud je toopravdu duch, jak si to mnozí myslí, pak se mu zrejme historicképrostredí i program líbí a má pocit, že se vrátil do svýchduverne známých casu.