Zrejme nikdo presne neví, jak vypadánejznámejší a také nejhledanejší relikvie na svete.Anglický badatel Graham Phillips má ale v této otázce jasno,protože Svatý grál již objevil. Alespon je o tompresvedcený. Odborníci z Britského muzea mají ovšem jinýnázor, a tak záhada opredená mnoha legendami pretrvává inadále.
Jak vyplývá z nejrozšírenejší predstavy, grál melnejspíše podobu kalichu, z nehož pil Kristus priposlední veceri a do nejž pak bylo zachyceno nekolik kapekJežíšovi krve. Podle jiných názoru všakmuže jít také o misku, drahokam, nebo kámen spadlý z nebes cizáhadný zdroj energie. Autor nekolika svetových bestselleru auznávaný britský historik Graham Phillips ovšem zastává jinýnázor.
Na rozkaz císarovny
Ve své knize Hledání Svatého grálu spisovatel tvrdí, žerelikvii odvezli ucenci z hrobky Krista na prání rímské císarovnyHeleny v roce 327. Behem nájezdu Barbaru na ríšskoumetropoli roku 410 byla tajne premístena na bezpecné místo vBritánii. Ve meste Viroconium, ležícím na územídnešního shropshirského hrabství, ji podle historika prevzaldo svého opatrovnictví samotný král Artuš a zustala v jehomoci až do vpádu Normanu. Grál tak údajne získal francouzskýšlechtic Payn Peveril a dedil se v jeho rodu z generace nageneraci.
Posledním prímým potomkem byla jistá Frances Vernonová, která sivzala za manžela dejepisce Thomase Wrighta. Meli spolujediného syna, avšak ten predcasne zemrel v mladém veku aneštastní rodice se rozhodli, že cenný predmet budenejrozumnejší ukrýt. Z obavy, že by se mohl nenávratneztratit, vytvoril Wright údajne zašifrovanou zprávu o tom,kde je schovaný. Zakódované „vodítko“ pripojil k básnio grálu, jejímž autorem byl jeden z dávných predku jehomanželky.
Ukrytý byl na pude
Po Wrightove smrti se Frances znovu provdala a mela deti. Otajemném dedictví se pak náhodne dozvedel její vnuk Walter Langhamv roce 1920. Podarilo se mu rozlousknout klíc – stopa vedlado Hawkstonského parku u mesta Shrewsbury, které jenejvetším v hrabství Shropshire. Na složite prístupnémvrcholu pahorku White Cliif, kam se lze dostat pouzebludištem spletitých chodeb, objevil na míste zrícené kaplepod kamenným pulpitem tvaru orla skutecne zašlý, petcentimetru vysoký kalich ze zeleného onyxu.
Nález si Langham ponechal jako rodinou památku a ta se dostalaaž do rukou jeho pravnucky Victorie Palmerové z mesta Rugby vhrabství Warwickshire. V roce 1995 se zkontaktovala s GrahamemPhillipsem a nádobu pak spolecne uložili do trezoru vbance.
Vedci pochybují
Dosud nevyrešenou otázkou však stále zustává, jestlijde skutecne o pravý Svatý grál. Vzhledem k charakteru materiálu, znehož je vyroben, bohužel nelze presne urcit jeho stáríuhlíkovou metodou. Experti z Britského muzea se domnívají, žejde pravdepodobne o nádobu na mazání ci na vuni rímského stylu,zhotovenou možná v prvním století. Pocházet prý muže zPalestiny, protože tamní remeslníci casto používali kvýrobe podobných vecí práve onyx.
Mnozí kritikové poukazují na skutecnost, že kalíšek jepro pití dosti malý a tedy i nevhodný. Ježíš priposlední veceri zrejme smácel rty v mnohem vetším poháru.Phillips v této souvislosti naznacil, že pokud nejde oskutecný grál, pujde o jinou velmi významnou relikvii související sKristem.
Kalich a mísa
Svatý grál je opreden celou radou nejruznejších legend - vté nejznámejší figuruje svatý Josef z Arimatie. Po smrtiJežíše pricestoval do Británie a navštívilkostel v Glastonbury. Vypráví se, že jeho hul zapíchnutá dozeme v opatství zakorenila a vyrostl z ní obrovský ker. Poutník topovažoval za znamení, a proto relikvii ukryl ve zdejšístudni. Grál se zde ale nikdy nepodarilo nalézt.
Podle dejepiscu by však mohl být príbeh založen alesponz cásti na pravde. U svatostánku v minulosti skutecne stávalavzrostlá drevina, ovšem tu nechal porazit Olivier Cromwell,aby zde pozdeji nechal zasadit jiné kere. Je zajímavé, žestejný druh má puvod ve Svaté zemi.
Existují rovnež názory, podle nichž koreny grálu sahajímnohem hloubeji do historie, až k vzdáleným Keltum a jejichmytologii. Bývá ztotožnován s magickým kotlem boha Brana, vnemž oživoval zemrelé. Britský genealog a spisovatel NoelCurrer-Briggs ve své knize Rubáš a grál dokonce tvrdí,že grály musely být dva. Jedním je skutecne kalich, druhý,podle autora ten pravý, má podobu mísy, do níž bylouloženo plátno ovinuté kolem mrtvého tela Krista. At užje pravda jakákoliv, faktem i nadále zustává, že honba zaSvatým grálem bude pravdepodobne ješte dlouhopokracovat.