|
Cache > Hledat > Zobrazit
|
 |
Pamatny strom Lipa u
hrbitova ve Vsi Touskov je 20 metru vysoka a obvod dosahuje 348
centimetru s ochrannym pasmem o polomeru 8,5m. Za pamatny strom byl
prohlaseny 26.8.2008. Nachazi se v blizkosti hrbitova u podstavce
pro sochu, uprostred travnateho prostranstvi a lavickou pro
posezeni.
Celed: lipovite
(Tiliaceae)
Popis: Lipa je mohutny strom s
kosatou korunou, vysoky az 25 m, rostouci casto na sutich v krovite
forme. Ma stridave, dlouze rapikate listy se srdcite okrouhlou, na
okraji zubatou az pilovitou cepeli. Na lici jsou tmavozelene, na
rubu sivozelene, v uzlabi zilek s chomacky rezavych chloupku, jinak
jsou lyse. Z uzlabi listu vyrustaji vidlanovita kvetenstvi 5 - 15
pravidelnych kvetu, jejichz az 8 cm dlouha stopka je srostla se
spodni tretinou az polovinou podpurneho listenu zlutozelene barvy.
Ten je kratce rapikaty, podlouhle jazykovity, blanite kozovity a
lysy (!). Peticetne kvety maji pyrity kalich a korunu s volnymi
uzkymi platky zlutave barvy. 20 - 30 tycinek s belavymi nitkami
srusta v pet svazecku. Svrchni petipouzdry plstnaty semenik
kuloviteho tvaru ma kratkou cnelku, zakoncenou petilalocnatou
bliznou. Plod je tvrda kozovita nazka, hranate kuloviteho tvaru,
klicici az druhym rokem a rozsirovana vetrem s celym plodenstvim.
Kvete od cervna do cervence a patri mezi nejvyznamnejsi medonosne
rostliny, ktere poskytuji na jednom strome velke mnozstvi svetleho
nektaru.
Vyskyt: Je puvodni temer v
cele Evrope a tvori rozsahle lesy na Krymu a Kavkaze. Pestuje se az
k polarnimu kruhu od nizin az do hor. V souvislych porostech se
casto vyskytuje v krovite forme. Doziva se az 500 let a vzdy byla
cato vysazovana. Muzeme se s ni tedy setkat na starych vesnickych
navsich, u kostelu, krizku a kaplicek. S oblibou se vysazuje take v
alejich a ochrannych lesnich pasech.
Vyuziti: Ma bile mekke drevo,
ktere se vyborne hodi k rezbarskym pracim, a pevne lyko, odedavna
pouzivane jako technicky material. Vcelari je velmi oblibena v dobe
kvetu, kdy poskytuje velke mnozstvi kvalitniho svetleho
nektaru.
Zajimavosti: Lipa je od
pradavna jednim z nejoblibenejsich stromu po cele Evrope a hojne se
s ni setkavame jiz ve starych bajich, poverach, poezii a vytvarnem
umeni. U nas se stala dokonce zasluhou Kollarovy Slavy dcery a
narodniho obrozeni narodnim stromem. Nazev rodu Tilia pochazi z
reckeho ptilon (= kridlo), podle blanitych kridlatych listenu
kvetenstvi.
Moznost zameny: Lipa malolista
byva zamenovana s pribuznou lipou velkolistou (Tilia platyphylla
Scop.), od ktere se lisi nekolika malo znaky. Oba druhy se navic
bezne krizi a jednoznacne urceni je casto nemozne, zejmena v novych
vysadbach. Pri sberu je ovsem dulezite odlisit tyto krizence, nekdy
hromadne oznacovane jako lipa evropska nebo obecna, od jinych, dnes
velice casto vysazovanych druhu, jako je lipa plstnata = stribrna,
lipa americka aj. Tyto druhy maji ochlupene listeny a vyrazneji
zbarvene nitky tycinek a pro sber jsou nevhodne.
Sber pro lecive ucinky
Obsahove latky: flavonove
glykosidy (zejmena tilirosid), pomerne dost slizu, jehoz mnozstvi
je tim mensi, cim jsou kvety rozkvetlejsi, a male mnozstvi silice,
jejiz hlavni slozkou je fornesol. Dale jsou to trisloviny, cukry a
male mnozstvi saponinu.
Sber a suseni: Za sucheho
pocasi se sbira cele kvetenstvi i s podpurnym listenem, a to v
dobe, kdy je asi polovina kvetu rozkvetlych. Rychle se susi ve
slabych vrstvach ve stinu na vzdusnem miste, nebot se snadno
zaparuje a tmavne. Nesmi se susit na slunci a pri teplote vyssi nez
35 °C, aby neztratila aroma. Spravne ususena droga si uchovava sve
puvodni zbarveni, ma jemnou aromatickou vuni a nasladle slizovitou
chut. Nesmi obsahovat primesi jinych druhu lip (krome lipy
velkokvete).
Pouziti: V lidovem lecitelstvi
je velice oblibena pri vsech nemocech z nachlazeni (ryma, kasel,
zanety prudusek, angina, chripka), nebot podporuje poceni,
rozpousti hleny a snizuje drazdivost ke kasli. Za timto ucelem se
casto pouziva smes s kvetem cerneho bezu. Ma take slabe
protizanetlive a mocopudne ucinky, uvolnuje krece a podporuje chut
k jidlu. Mimoto je oblibena i jako nahrazka caje, nebot ma lahodnou
chut i vuni; doporucuje se sladit medem. Pripravuje se sparenim
polevkove lzice drogy sklenici varici vody a necha 10-15 min.
vyluhovat. Droga nema vedlejsi ucinky a v malych davkach ji lze
pouzivat dlouhodobe.
(zdroj: http://botanika.borec.cz)
Pamatne stromy a pravo
Podle § 46, odst. 1, zakona c. 114/1992 Sb. o ochrane prirody a
krajiny je mozno mimoradne vyznamne stromy, jejich skupiny a
stromoradi vyhlasit rozhodnutim organu ochrany prirody za "pamatne
stromy". Pro zabezpeceni pamatnych stromu pred skodlivymi vlivy je
mozne, aby organ ochrany prirody, ktery vyhlasuje pamatne stromy,
vymezil pro ne ochranne pasmo a stanovil podminky ochrany,
respetive urcil cinnosti, ktere je mozno v ochrannem pasmu konat
jen s predchozim souhlasem organu ochrany prirody. Pokud nebylo
ochranne pasmo takto vymezeno, plati, ze kazdy pamatny strom ma ze
zakona urceno zakladni ochranne pasmo ve tvaru kruhu o polomeru
desetinasobku prumeru mereneho 130 cm nad zemi. Rovnez ze zakona
vyplyvaji zakladni ochranne podminky v tom smyslu, ze v tomto pasmu
neni dovolena zadna pro pamatny strom skodliva cinnost (§ 46, odst.
3, cit.zakona).
Odlov cache
Na vychozich souradnicich spocitejte velke parezy, ktere zbyly
po vykaceni mohutnych akatu, je to sude cislo. Tim dostanete
hodnotu A. Dosadte do jednoducheho vzorce:
N 49° 39.(A-6)(A-3)(A-4)
E 13° 06.(15-A)(12-A)(12-A)
Kontrolni soucet vsech cisel ve vyslednych souradnicich je 53.
Finale je neco pres 500 metru od vychozich souradnic.
NENI TREBA NIKDE STOURAT NEBO HRABAT, STACI
SE JEN POZORNE DIVAT ;-)
Tato cache vznikla jako nahrada za puvodni Lipa u hrbitova - Ves
Touskov, ktera je archivovana. Puvodne jsem chtel jen zmenit u
prvni verze umisteni a typ cache na multi, ale reviewer Vrso mne
doporucil, udelat cache novou, aby se kacerum nerozhazely
statistiky.
Cache je zarazena do serie vyznamnych stromu.
|
CWG pro prvni tri
nalezce
|
 |
 |
 |
|
|
cboyvm gebwnxh ppn 2z f wrqavz irgfvz xzrarz, fgnpv wra xbhxng, arav geron avxnz yrmg, avxqr fgebheng nav uenong
|
|
A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
|
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10:00
Po krátké zacházce mezi kopřivy nalezena ta správná cesta. Souřadnice mne táhly do vody, ale nenechal jsem se přemluvit.
Keška je super, ještě že my slepci máme dobrý hmat.
Díky za kešku.
Stejně si myslím, že ty akáty porazili proto, že je tam kačeři voblejzali.
|
|
|
Popis
CS
Nápověda
[Rozluštit] 
Záznamy
1x
0x
0x
30.06.2011 slava04 Nalezl cache
0 sleduje
5897 návštěv