Návstevu této kesky muzete spojit s odlovem nedalekých kesí 1.ovecka,2.ovecka,3.ovecka... - v listingu této kese se muzete docíst o souvislostech zdejšího menhiru se zvony tohoto kostela - a Telce - kostela, který zatím nemel to stestí a na svoji opravu stále ceká - ci multiny v nedalekem Trebízi Cifek's farm.

Kostel v Klobukách stál jiz ve 14. století. Ten puvodní byl klenutý, jednoduché stavby, podlaha byla z cervených cihel, okna nízká, chór byl mensí a chodilo se nahoru zevnitr kostela po drevených schodech. První zmínka o nem pochází z roku 1355. Po husitských válkách byl kostel opraven, ale zustal neobsazen farárem az do konce 15. století. Nynejsí kostel byl vybudován v létech 1729 az 1736. Vysvecen byl 25.10.1736 adratenským biskupem a hrabetem Rudolfem Sporkem. Puvodní oltáre pocházely z roku 1669. Nynejsí interier kostela pochází prevázne z 19. století. Hlavní oltár je od Vendelína Kostecky z roku 1886. Oltární obraz svatého Vavrince o rozmerech 195 x 105 cm je od Josefa Scheiwela. Postranní pravý oltár je zasvecen rodicce Bozí Pane Marii klatovské, levý oltár svatému Josefovi, pestounu. Pocházejí z oku 1886 a jsou rovnez od Vendelína Kostecky.
Sklenený lustr, který kostelu daroval roku 1841 Páter Matous Srb, byl v roce 2001 ukraden spolecne s vecným svetlem. V roce 2003 daroval soucasný lustr nad knezistem pan Stefan Potocek z Klobuk. Jednoduchý lustr uprostred chrámové lodi zhotovil pan Vladimír Procházka, klobucký rodák.
Hudba v kostele svatého Vavrince zaznela poprvé v roce 1811. Hrálo se na dvoje housle a na basu. V roce 1814 byl jmenován klobuckým lokalistou Páter Matous Srb, který nechal ze sbírky zhotovit varhany. Ty byly instalovány v roce 1818.
V polovine 16. století byla ke kostelu pristavena zvonová vez. Má zvlástní vchod ze hrbitova. Tato stavba také umoznila upravit vchod na chór z této veze. Ve vezi byly umísteny 3 zvony. Nejvetsí „Vavrinec“ zhotovil roku 1574 zvonar Briksi z Cymperka. Vázil 1015 kg, jeho výska byla 83 cm a prumer 108 cm. Byl zrekvírován 17.12.1917 pro vojenské úcely a jiz se do Klobuk nevrátil.
Druhým zvonem je „Mária“. Byl ulit v roce 1612 Jindrichem Senomatským. Vází 900 kg, vysoký je 82 cm a v prumeru merí 104 cm. Tento zvon nebyl nikdy z veze sundán.
Tretí zvon se jmenuje „Hodinka“, umírácek. Ulit byl také mistrem zvonarem Briksim z Cimperka roku 1588. Vází 435 kg, vysoký je 63 cm a jeho prumer je 82 cm. Byl rovnez zrekvírován 14.4.1917. Vrácen byl zpet poskozený 28.5.1919. Musel být svaren v roce 1938, protoze byl prasklý. Oprava byla provedena spatne a tak byl svarován v roce 1939 znovu. V soucasné dobe jsou na vezi zvony dva.
Posledním klobuckým zvonem je Sanktusový zvon z roku 1676. Byl ulit Mikulásem Löwym. Také byl zrekvírován, pro zmenu ve druhé svetové válce 6.5.1943. Po válce zvon nasel v Praze na nádrazí pan Alois Louda z Klobuk, sberatel starých vecí a zámecník. Zvon do Klobuk také privezl. Tento malý zvon býval zavesen uprostred obce. Zavesení zvonu bylo spatne opraveno. Záves je hranatý a tak nelze zvonem houpat. Je ulozen na Obecním úrade.

V roce 1885 byl kostel znovu dukladne opraven a dostal nynejsí podobu. Byla instalována nová kruchta, polozena nová podlaha z dlazdic a zvetsena okna. V roce 1899 prisel do Klobuk farár Jindrich Simon Baar. V roce 1901 zhotovil „Bozí hrob“ rezbár Frantisek Vratislav Buk. Votivní obraz na stene za hlavním oltárem maloval Vilém B. Preis z Prahy, také v roce 1901 a práci zaplatila správní rada cukrovaru v Klobukách. 9.6 az 11.6.1899 byla osada Klobuky slavnostne zasvecena nejsvetejsímu Srdci Páne.
V roce 1901 byla vystavena pod kostelem nová fara. Stavbu inicioval J.S.Baar za prispení reditele cukrovaru pana Bohumila Zapa. Po smrti B. Zapa byl reditelem cukrovaru Adolf Kotrba, který také podporoval J.S. Baara v jeho úsilí a daroval kostelu jeslicky, zhotovené téz F.V.Bukem. Pri farním kostele byla i skola, zminovaná jiz v roce 1352. V kostele bylo pet náhrobních kamenu. Protoze byly proslapány, byly z mekkého pískovce, byly pri nekteré z oprav odstraneny. Jediný se zachoval a je usazen ve hrbitovní zdi, vedle pravého pilíre hrbitovní brány.

V roce 1891 byl rozsíren hrbitov, na severní strane v rohu byla postavena umrlcí komora a vyzdvizen velký kríz. Roku 1928 byl podruhé hrbitov rozsíren a po druhé svetové válce potretí pro urnovou cást hrbitova. Na podzim roku 2002 se kostel zacal opravovat a 10.srpna 2003 byl znovu vysvecen páterem vikárem Jirím Nelibou. Oprava kostela byla dokoncena v roce 2005. Nyní je i nasvícen.

K samotne kesi - nevyzaduje fyzickou kondici ani technické pomucky. Je snadno dostupná v kteroukoliv denni dobu i když až bude vše namrzlé, nemusí to být úplne nejsnažší. Keška je umístena tak aby nebylo potreba vstupovat na hrbitov. Misto muze byt obcasne dost frekventovane, prosim proto o nenapadnost a peclive zpetne ulozeni.

---

Vicko potrebuje poradne v rozich zacvaknout. Prosime o opatrnost pri ukladani kese - uz jednou byla rozbita.

Záznamy   2x 0x 0x