|
Cache > Hledat > Zobrazit
|
Byst?ice Opencaching
Byst?ice Opencaching
|
 M?sto
Byst?ice se nachz 5 km jin? od m?sta Beneov v p?ekrsn
St?edo?esk pahorkatin?. Jedn se o turisticky bohatou lokalitu se
zachovalm p?vodnm rzem krajiny. S dostatkem p?rodnch
a historickch zajmavost je tak Byst?ice idelnm mstem pro
rekreaci
v kad ro?n dob?. P?rodn park Dbny-ebrk nabz
nvt?vnk?m
uniktn flru s mnostvm vyzna?ench turistickch tras.
Byst?ick
letit? zve k nvt?v? milovnky vyhldkovch let?
a pozornost golfist?
pout 27 jamkov green.
Rozloha m?sta Byst?ice
je 6338 ha a v roce 2010 zde ilo 4220 obyvatel.
M?sto je rozd?leno do 26 mstnch ?st.
|
Historie
Prvn psemn zmnka o Byst?ici pochz ji z roku 1258.
Byst?ice vznikla jako trn osada na jedn z nejstar ?esk
dlkov komunikaci, tzv. Gmundsk stezce. Vvoj osady byl
v minulosti spjat p?evn? s majiteli nedalekho hradu Lno,
kter ve 14. stolet vystav?li Pni z Dub. Na dnes nep?stupnm
hrad? sdlili mimo jin ternberkov, pni z ??an, hrab?
z Pourtales ?i Da?kov z Esse. Za pomoc krli Ji?mu
z Pod?brad proti katolickmu lechtici Zde?kovi Konopitskmu ze
ternberka byla Byst?ice roku 1471 povena na m?stys. Tuto udlost
p?ipomn i originln erb, kde je vyobrazen na ?ervenm tt?
zlat vojensk v?z, nad kterm na pam?? v?j?ovit? vystupuje p?t
modrch p?tilistch pomn?nek.
Hospod?sk a spole?ensk rozvoj obce nastal v 18. a 19.
stolet. Nejprve zde byla vystav?na zemsk silnice (1720), pozd?ji
z?zena jzdn pota (1790) a dal vznam nabyla Byst?ice po
dobudovn elezni?n drhy z Prahy do ?eskch Velenic
(1867-1870).
Zznamy
o rozkv?tu m?sta v druh polovin? 19.
stolet pochz od Martina Jeuty (1783-1875) z jeho uniktn
Knihy pamtn
m?sta Byst?ice. Jeuta tuto kroniku za?al pst v 1848. Je v n zachycen
kadodenn ivot jedinc?, rodin a socilnch skupin sedlk?, ?emeslnk?
a obchodnk? v spole?enstv malho zem?d?lskho m?sta.
Po prvn sv?tov vlce se v Byst?ici vedle drobnch ivnostnk?
uchytly i celoevropsky zaveden firmy. Z jejich odkazu se nm
zachovala firemn zna?ka Narex, kter je jednm ze sou?asnch symbol?
Byst?ice.
V polovin? 60. let se Byst?ice slou?ila s okolnmi osadami.
Vybudovno bylo nov zdravotn st?edisko, na nm?st vzniklo nkupn
centrum a novch budov se do?kala mate?sk i zkladn kola.
Po roce 1989 prob?hla v Byst?ici transformace
a restrukturalizace mstn pr?myslov a zem?d?lsk vroby.
Patrn je vstavba novch obytnch dom?, z?zeny byly vodovod
a kanalizace. Nad zdravotnm st?ediskem vyrostl d?m
s pe?ovatelskou slubou, vytvo?eno bylo n?kolik d?tskch h?i?
a celkov rekonstrukce se do?kalo Jeutovo nm?st.
|
|
|
| Jeutovo nm?st |
|
 Nm?st II. odboje
|
M?sto
Byst?ice
Poven na
m?sto se Byst?ice do?kala dne 1. listopadu 1997. M?sto Byst?ice
je dynamicky rostouc obec, kter v roce 2005 uvtala svho 4000
ob?ana. zem m?sta se rozkld na rozloze 6337 ha. M?sto se ?len na
26 mstnch ?st Bokovice, Byst?ice, Drachkov, Hlivn, H?rka,
Jarkovice, Jelene?, Jinoice, Jrovice, Ji?n, Kobyl-Plchov, Lno,
Lt?nec, Mlny, Mokr Lhota, Nesva?ily, Op?etice, Oub?nice, Petrovice,
Radoovice, Semovice, Strenec, Toice, Tvorovice, Vojslavice
a Zaho?any.
Hospod?sk
a spole?ensk rozvoj obce nastal v 18. a 19. stolet. Nejprve zde byla
vystav?na zemsk silnice (1720), pozd?ji z?zena jzdn pota (1790) a
dal vznam nabyla Byst?ice po dobudovn elezni?n drhy z Prahy do
?eskch Velenic (1867-1870).
Po prvn sv?tov vlce se v Byst?ici vedle drobnch
ivnostnk? uchytly i celoevropsky zaveden firmy. Z jejich odkazu se
nm zachovala firemn zna?ka Narex, kter je jednm ze sou?asnch
symbol? Byst?ice. V polovin? 60. let se Byst?ice slou?ila s okolnmi
osadami. Vybudovno bylo nov zdravotn st?edisko, na nm?st vzniklo
nkupn centrum a novch budov se do?kala mate?sk i zkladn kola. Po
roce 1989 prob?hla v Byst?ici transformace a restrukturalizace mstn
pr?myslov a zem?d?lsk vroby.
Patrn je vstavba novch obytnch
dom?, z?zeny byly vodovod a kanalizace. Nad zdravotnm st?ediskem
vyrostl d?m s pe?ovatelskou slubou, vytvo?eno bylo n?kolik d?tskch
h?i? a celkov rekonstrukce se do?kalo Jeutovo nm?st.
Pojmem ve svm oboru
jsou zdej ochotnci a loutkoherci. Prvn tden v listopadu se m?ete
vypravit na tradi?n Dny loutkovho divadla. Kadoro?n? se Byst?ice
zapojuje do festivalu vn hudby s nzvem Podblanick hudebn podzim.
Ji n?kolik let probh na podzim divadelnho festival v?novan
zdejmu rodkovi Ludvku N?mci, vynikajcmu amatrskmu herci a
reisrovi.
|
 |
| Kostel sv. imona a Judy |
|
Zkladn kola |
Sou?asnost
M?sto
m dobrou ob?anskou vybavenost. Nachz se zde lka?, lkrna, domov
pro seniory, kola i kolka, pota, barokn kostel, m?stsk knihovna,
fotbalov h?it?, sportovn hala. Zejmna kolem nm?st jsou
soust?ed?ny ?etn obchody
n?kolik restauraci a ?etn drobn ivnostnci. V roce 2005 vzniklo mate?sk centrum Kulek,
msto, kde se setkvaj lid vech generac, kter nebav sed?t doma,
ale cht?j n?co novho poznat a dozv?d?t se n?co novho.
Dopravn obslunost je
dobr. Nachz se zde 3 autobusov zastvky a vlakov ndra na trase
Praha - ?esk Bud?jovice, kde probh modernizace IV. tranzitnho
koridoru z Prahy do ?eskch Bud?jovic na dvojkolejnou tra?. V
sou?asn dob? se m?sto dynamicky rozvj, dky nov bytov vstavb?.
|
| Splavsk rybnk
|
 |
|
Turistick zajmavosti a tipy na vlety
P?rodn park Dbny-ebrk
- p?rodn park m tvar prothlho trojhelnka, kter vymezuje krajinu
p?iblin? mezi Voticemi, Jankovem a Lnem (zabr plochu 53 km2).
Poslnm p?rodnho parku je "ochrana fenomnu malebn krajiny se
soust?ed?nmi estetickmi, p?rodnmi a kulturn? historickmi
hodnotami. Charakter krajiny p?ipomn podhorskou oblast s velkmi
lesnmi komplexy, kter dopl?uj rozshl louky s bohatmi prameniti a
remzky. Vyskytuje se zde cel ?ada zvlt? chrn?nch druh? rostlin a
ivo?ich?. Velmi vznamn jsou kaskdy rybnk?, a to zejmna na
Jankovsku a Olbramovicku, kde se intenzivn? chovaj ulechtil ryby.
P?rodn rezervace Podhrzsk rybnk
- nachz se nedaleko Tomic u Olbramovic, tato p?rodn rezervace a
ornitologick lokalita je d?leitou zastvkou tanho vodnho a
bahennho ptactva.
Lno - hrad ze 14. stolet zaloen pny z Dub. V roce 1467
byl hrad vyplen?n a pozd?ji ternberky opraven. Roku 1872 ho jako
zpustl hrad koupil prask pr?myslnk ?en?k Dan?k , kter ho p?estav?l
na dnen zmek. Sou?asnm majitelem zmku je ?erven k? a interir
zmku je v sou?asn dob? nep?stupn. Park, kter zmek obklopuje je
p?stun (ale p?li neudrovan) a je ob?as vyuvm filma?i.
Toice - nachz se zde romnsk kostel sv. Martina z po?tku
13. stolet, v 16. a 18. stol. upravovan. V interiru jsou nhrobnky
Trmal? z Toic. Slovansk hradit? z 10. - 11. stol. - zbytky
terasovitho hrazen na vrchu nad obc.
Nesva?ily - kostel Nalezen sv. K?e p?vodn? romnsk z 12.
stol., roz?en ran? goticky, s kn?it?m p?estav?nm roku 1700.
Severn st?na lodi m p?vodn romnsk zdivo a p?lkruhov oknko. Na
jihu je zazd?n ran? gotick portl. V interiru jsou d?ev?n gotick
sochy Piety a Madony z 15. Stol. Sbor crkve ?eskoslovensk je modern
obdlnkov stavba s v?.
Oub?nice - nachz se zde p?vodn? romnsk kostel sv. Markty z
2. pol. 12. stol., p?estav?n kolem roku 1300 a zbarokizovan roku
1759. Barokn sochy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckho. V mstech
h?bitova stvala st?edov?k tvrz spojen s kostelem, jak o tom sv?d?
p?stup do kosteln v?e v 1. pat?e, kudy se vstupovalo do pansk
orato?e. Roku 1764 byly zbytky tvrze rozebrny a kmen vyuit na
zpevn?n hrze Podhrzskho rybnka. Za heydrichidy roku 1942 se zde
ukrval MUDr. B?etislav Ly?ka, kter po atenttu oet?il oba zran?n -
Kubie a Gab?ka. Byl zde vak gestapem vyptrn a s n?kolika ob?any
popraven (pam?tn deska na dom? ?p. 31). V letech 1889 - 1919 zde
p?sobil spisovatel Boh. Zahradnk-Brodsk (1862 - 1939).
Loue - novogotick hrobn kaple rodiny ?e?ka Da?ka.
Tvorovice - barokn zmek z roku 1701, dnes centrum golfovho h?it?. Rodit? herce Zde?ka t?pnka.
|
|
|
Cebuyrqrw g?wxl, gnz a?xqr zrmv a?zv pnpur wr.
|
|
A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
|
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z
|
|
|
Nesva?ily - kostel Nalezen sv. K?e |
Oub?nice - kostel sv. Markty |
Tvorovice - barokn zmek z roku 1701, dnes centrum golfovho h?it? |
Lno - zmek, d?ve hrad |
|
Loue - hrobka pr?myslnka Da?ka |
Kostel sv. imona a Judy |
Toice - kostel sv. Martina |
Sdka Zjezdek |
|
Podhrzsk rybnk |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ke nen na mst?
|
|
|
Popis
CS
Nápověda
[Rozluštit] 
Obrázky
Záznamy
1x
0x
0x
11.11.2019 mirek454 Nalezl cache
2 sleduje
8230 návštěv
