Atmosféra placu

Do tohoto kusu přírody chodí trajdat Pražané a hlavně Žižkovští Pepíci a Marušky, kteří tu v letních měsících grilují na trávě u nedaleké zahradní hospody. Žižkováci toto místo označují přízviskem Na Křížku. Údajně tu kdysi bývalo popravčí místo, kde byl popraven Jan Roháč z Dubé, jemuž jsem věnoval tuto nedalekou krabku GCRH4J.

Park nabízí MIMOŘÁDNÝ výhled na Žižkov, jeho dominantu "černokněžníkovu věž", Žižku trůnícího na nedalekém podstavci a mnohem dále. Večer tu někdy bývají u zahradní hospůdky koncerty a místo má zvláštní atmosféru místa odloučeného od civilizace, byť vás tramvaj doveze až k úpatí kopce.

Na fotografii jedna z mnoha partiček tábořících v tomto parku, na které tu v letních měsících rozhodně narazíte. V parku samotném se koná mnoho kulturních akcí, od pravidelného pivního festivalu, kde máte možnost ochutnat řadu regionálních piv (které jsou běžně k dostání v žižkovských hospůdkách a Žižkov je tím znám, že mu do jeho ulic nesmí Gambrinus a podobné patoky), shlédnout fireshow, účastnit se drakiády a mnoho dalšího. Kompletní přehled akcí najdete na stránkách http://www.parukarka.cz Zde ke shlédnutí zajímavá galerie z jedné takové fireshow ODKAZ

Protiatomový bunkr

Hned u vstupu do parku od Olšanského náměstí je vstup do komplexu protiatomového bunkru vybudovaného v padesátých letech minulého století, poskytujícího útočiště pro přibližně 2500 osob. V parku samotném můžeme na dvou místech vidět odvětrávací věže (na předchozí fotografii za piknikující partičkou) a jiné fragmenty tohoto komplexu. Systém štol je napojený na Ochranný systém metra a má 5 vstupů z různých světových stran kopce. Dodnes je část (cca 1500osob) připravena k použití a desetina prostor je pronajata a slouží jako hudební klub, lezecká stěna a muzeum. Dále tu jsou sklady a České radiokomunikace tu mají nouzové vysílací studio, které bylo použito v roce 1968.

Historie parku aneb kapsle kam se podíváš

Tento park byl původně vinicemi, které založil již ve 14. století císař Karel IV. Viniční usedlost (Hejtmanovská) zakoupil v 19. století známý pražský parukář Jan Hrabánek a zanedlouho sem zamířili francouzští podnikatelé Sellier & Bellot se svou zbrojní továrnou. Nejprve se zde vyráběly zápalky pro lovecké náboje, později pro náboje vojenské. Od roku 1827 továrna zvaná Kapslovna vyráběla zapalovadla z bílého střelného prachu. Byl to tovární objekt s několika domky, které byly od sebe z bezpečnostních důvodů odděleny silnou zdí. Poslední zbytky této zdi můžete vidět na vrcholu kopce při cestě. Vyrábělo se zde až 60 milionů zápalek ročně, zejména pro Rakousko a dále na export do USA, Anglie, Brazílie a východní Indie. Pracovalo zde asi sto zaměstnanců, dívky ve věku 12 - 14 let třídily kapsle. V roce 1832 utrpěl Bellot vážné poranění při explozi třaskaviny, kdy mu skla z brýlí poškodila oči. Pro větší bezpečnost výroby pak nechal přistavět domy na přípravu třaskavé směsi. V roce 1872 ale došlo k velkému výbuchu, kdy bylo usmrceno 14 lidí a řada jich byla vážně popálena. Trpkou ironií osudu to byly právě Bellotovy náboje, které v pruských puškách způsobily porážku rakouského vojska v bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Ve 30.letech 19.století pracovalo v žižkovské kapslovně již přes tisíc dělníků. Jakmile se výstavba obytných domů příliš přiblížila, továrna se v roce 1935 přestěhovala do Vlašimi a nic tak nerušilo klid v parku. Poslední památkou na továrnu je komín na severní straně kopce.

Na staré fotografii vidíte bývalou zbrojní továrnu "Patronenfabrik" a pod ní rybník, který byl v místech dnešního Olšanského náměstí. Nic z toho už tu dnes nenajdeme.

V současné době nalezneme v parku i střelnici nazvanou Kapslovna a Klub biatlonu Kapslovna. Více informací zde - http://www.kapslovna.wz.cz/ a http://www.kapslovnaci.banda.cz/

Menhir

V parku také nalezneme menhir. Je vyroben ze sliveneckého mramoru tzv. litopunkturní stély, je vysoký asi metr a půl a je podle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika. Tento "léčivý kamenný menhir" má údajně napomáhat obnově harmonizace civilizací zasažené krajiny a získávání rovnováhy oslabených lokalit. Stély prý přináší energii, již podvědomě vnímáme.

Nalezená letos v dubnu na GC.COM, nyní loguji nález i zde.

Díky za keš