Tuto nejstar�� a ji� pro Jen�tejn tradi?n� krabku naleznete p?�mo u hradu. Hrad je zaj�mav� a romantick�, v?ele doporu?uji k n�v�t?v?. Hradn� v?� je z�rove? perfektn� rozhlednou. Otev?eno od kv?tna do ?�jna ?t, p�, so, ne. V hostinci u Cafork?, kter� stoj� na sv�m m�st? ji� od roku 1595, se m?�ete dob?e naba�tit. KE� JE VELMI MAL�, NEN� TU�KA.

JEN�TEJN

M?ste?ko Jen�tejn bylo zalo�eno sou?asn? s mal�m, vodou chr�n?n�m hradem v prvn� polovin? 14.st. Jencem z Janovic (odtud n�zev "Jenc?v k�men" = "Jencenstein"), dvorsk�m m�stosud�m v letech 1336-1361. Z t� doby poch�z� spodn� ?�st hradn� v?�e.

Samotn� hrad byl v�ak dostav?n patrn? a� za Pavla z Vla�im?, not�?e kr�lovsk� komory, kter� jej koupil kolem r. 1368. K tomuto roku je tak� prvn? jmenov�n Pavlem z Jen�tejna("Paulus de Jenczenstein").

Roku 1376 se p?ipom�naj� jeho synov� Martin, Jan, V�clav a Pavel z Jen�tejna, z nich� Jan se stal roku 1379 t?et�m pra�sk�m arcibiskupem po sv�m str�ci Janu O?kovi z Vla�imi. Jan nechal rodov� s�dlo velkoryse a n�kladn? p?estav?t. Vzniklo tak kompaktn� reprezentativn� s�dlo, kter� si nijak nezadalo s podobn�mi stavbami vysok� �lechty. Jan z Jen�tejna v�ak byl velmi �patn� politik. V roce 1390 o hrad a okoln� zbo�� v d?sledku roztr�ky s kr�lem V�clavem IV. p?i�el. Hrad obsadil kr�l?v podkomo?� (od r. 1387), dobrodruh Zikmund Huller (skon?il nakonec rukou kata) a samotn� Jan z Jen�tejna, poko?en� a donucen� k abdikaci (1396), zem?el v naprost� chudob? a zapomenut� v roce 1400 v ?�m?. Potom se majitel� hradu rychle st?�dali.

Kone?n? jeho posledn� majitel Jan Dob?ichovsk� z Dob?ichova, kter� hrad z�skal v r. 1560, ho doslova propil a kdy� potom r. 1583 zem?el, zabrala hrad, v t� dob? naz�van� z�mkem, pro dlu�n� pokuty Dob?ichovsk�ho ?esk� komora a p?ipojila jej v r. 1587 ke komorn�mu panstv� brand�sk�mu. V jeho r�mci ztratil smysl, nebyl od t� doby ob�v�n a rychle ch�tral, tak�e u� po deseti letech, r. 1597, oznamoval brand�sk� hejtman Ka�par z Mil�tejna komo?e, �e Jind?ich Homut z Harasova na Radonic�ch ��dal "o star� krov s jinejm d?�v�m v pust�m z�mku Jen�tejnsk�m", ale dod�val, �e "nad t�m� z�mkem p?i v?�i je�t? kus krovu ciheln�ho okolo 15 p�r? krokv� stoj�, s tr�my, p?ednicemi, hambalky ...", a snad pova�oval tehdy je�t? opravu budovy za mo�nou. K ��dn� oprav? v�ak nedo�lo, proto�e z�pis z r. 1608 ozna?uje Jen�tejn jako "z�mek star� a zpustl�".

Posledn� r�nu dostal hrad ve t?icetilet� v�lce, pravd?podobn? v roce 1640, kdy vojska �v�dsk�ho gener�la Banera, vydrancovala a vyp�lila m?ste?ko Jen�tejn a spole?n? s n�m vyp�lila i opu�t?n� z�mek.

Po t?icetilet� v�lce z?staly v Jen�tejn? nadlouho pouze vyp�len�, zpusto�en� a lidupr�zn� grunty, podle brand�sk�ho urb�?e z r. 1651 "tvrz Jen�tejn ... b�vala cihlami p?ikryta a v n� pokoj?v nemnoho. Stoj� na sk�le, okolo n� p?�kop dosti hlubok� vodou napu�t?n�, p?es n?j b�val most d?ev?n�, a to ji� v�echno zpustlo a tak zpustl� stoj�."

Opu�t?n� statky byly znovu osazeny a� v l�tech 1655-1660. V t� dob? byl Jen�tejn pov��en na m?ste?ko a byla mu p?izn�na pr�va trhov�. Je�t? na za?�tku 20. stol. byl Jen�tejn uv�d?n jako m?ste?ko. Tohoto pr�va v�ak nikdy nevyu�il.

Po vzniku republiky v roce 1918 a po 1. pozemkov� reform? ve dvac�t�ch letech vzniklo v Jen�tejn? mnoho mal�ch hospod�?stv� a des�tky ?emeslnick�ch domk?. N�siln� kolektivizace po �noru 1948 a l�ta socialistick�ho budov�n� nadlouho p?eru�ila p?�zniv� v�voj obce. Obec byla dokonce za?azena mezi obce "na do�it�", tj. bez mo�nosti v�stavby nov�ch dom?, v podstat? byla ur?ena k z�niku. V bl�zk�m chr�n?n�m �dol� Vino?sk�ho potoka byla z?�zena ohromn� skl�dka, kam bylo vyvezeno 1200 vlak? odpadu z pra�sk�ch podnik?, pop�lek ze sl�v�ren, k?ra z pily, um?lohmotn� odpad v�eho druhu, zbytky kabel?, c�vky od kabel?, pneumatiky i odpad z budov�n� metra.

A dal�� osudy hradu? V 19. stolet� a je�t? na po?�tku 20. stolet� slou�ila z?�cenina za obydl� i hospod�?sk� za?�zen� venkovsk� chudiny. Z?�cen�ho zdiva bylo pou�ito jako stavebn�ho materi�lu k stavb? domk? v prostor�ch hradu. Kdy� stav horn� ?�sti v?�e u� ohro�oval sousedn� budovy, bylo po proveden� rozs�hl�ho archeologick�ho pr?zkumu (1970-1976) hradn� torzo opraveno a tato v�znamn� historick� pam�tka r. 1977 zp?�stupn?na ve?ejnosti.

Po roce 1989 ?e�� nov� veden� obce n�pravu ekologick�ch a urbaniza?n�ch �kod, buduje se z�kladn� infrastruktura, opravuj� se domy. Obec se postupn? vzpamatov�v� ze �kod utrp?n�ch v minul�ch letech, vyu��v� p?�zniv� polohy v bl�zkosti hlavn�ho m?sta a za?�n� se za?azovat mezi modern� perspektivn� obce.

HRAD

Hrad byl vystav?n na skalnat�m ostrohu v �zk�m �dol� potoka Chobotu. Hradn� p?dorys tvo?il nepravideln� lichob?�n�k, obr�cen� �ir�� stranou ke vstupu. Byl to vodn� hrad, chr�n?n� z ji�n� strany rybn�kem, z ostatn�ch p?�kopem vytesan�m ve sk�le, kter� byl napou�t?n vodou z rybn�ka.

Dosud jsou zachov�ny zbytky br�ny, v?�e a v nepatrn�m rozsahu i obvodn� ze? jednoho k?�dla pal�ce na vnit?n�m n�dvo?�, kter� bylo asi v �rovni okoln� roviny, kde�to obvodn� hradby dosahovaly zvenku �pat�m sv�ch zd� a� k hladin? rybn�ka. V jihov�chodn�m rohu hradn�ho are�lu stoj� v�lcov� v?�, obklopen� navenek masivn� pl�?ovou zd�, spadaj�c� do n?kdej��ho p?�kopu. Sm?rem k severu na ni navazovalo pod�ln� vstupn� k?�dlo, tak�e jej� v�lcov� ?�st kryt� zd?nou helmou napohled vyr?stala z jeho hmoty a byla viditeln� a� nad jeho st?echou. P?vodn� vstup do v?�e byl pouze brankou ve v��i 8,6 m nad n�dvo?�m hradu po m?stku z hradn�ho pal�ce. Zdvi�en� m?stek zapadl do m?lk�ho obd�ln�kov�ho v�klenku ve v?�i. Z p?eds�?ky za brankou byl p?�stup jednak do kaple, zauj�maj�c� cel� toto patro v?�e, sklenut� k?�ovou klenbou a s mal�m polygon�ln�m presbyt�?em v tlou�?ce zdi, jednak na �nekov� schodi�t? z?�zen� rovn?� v s�le zdi, kter� spojovalo kapli s klenut�m patrem pod n� a s m�stnost� v pat?e nad n�; ostatn� podla�� v?�e byl patrn? p?�stupn� jen po �eb?�c�ch.

A?koliv �lo o nevelk� a m�lo d?le�it� hrad, jev� se v proveden� stavby snaha doc�lit monument�ln�ho vzhledu vytvo?en�m v?t��ch optick�ch celk? i t�m, �e na v�lcov� ?�sti v?�e je m�sty uplatn?n typick� prvek hrad? a falc� 12. stolet�, bosovan� zdivo, kter� m?lo i mal�mu opevn?n�mu s�dlu dodat dojem nedobytn� mohutnosti a s�ly.