Jediná písemná zmínka o hradu je z roku 1687, kdy se uvádí již jako pustý. Název hradu mohl vzniknout zkomolením nemeckého Kupferstein, což by naznacovalo souvislost s težbou drahých kovu v nedalekých Zlatých Horách. Ze archeologických pramenu lze usoudit, že byl založen nekdy na prelomu 13. a 14. století a soude dle polohy a stavební dispozice, zakladatelem musel být mimorádne vlivný clovek (spekuluje se i o osobách opavského knížete a vratislavského biskupa). Hrad totiž strežil nejen duležitou obchodní cestu údolím Cerné Opavy, ale i vstup na území vratislavského biskupství. Toto vše, jakož i odlehlost hradu od obydleného území, svedcí o jeho vojenské a strážní funkci. Koberštejn patrne nikdy nebyl hospodárským centrem a je docela možné, že práve to se mu stalo osudným a byl opušten jako rada okolních hradu práve v dusledku vysoké ekonomické nákladnosti údržby takovýchto opevnení. Pokud se tak nestalo, byl znicen nejpozdeji pri tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474, i když ani pro to neexistují žádné hmotné doklady. Na pocátku 17. století údajne ješte obýval pustý hrad jakýsi Waldemar, který odtud se svou družinou plenil široké okolí. Ješte v roce 1905 údajne blesk na hrade srazil korunu bergfritu a zapálil zbytky ruiny.

Hrad byl vystaven na skalnatém výbežku Zámecké hory smerem do údolí Cerné Opavy ve výši 912 m n.m., což zajištovalo posádce vynikající kontrolu duležité obchodní cesty. Hradište bylo na trech stranách obklopeno podkovovitým valem a príkopem vylámaným ve skále. Brána do hradu se nacházela velmi pravdepodobne v jižní cásti objektu v míste dodnes patrného zúžení a pritesání príkopu a byla strežena menší kruhovou stavbou, patrne veží. Hlavní budova byla pravdepodobne mohutná bloková stavba, možná kombinovaná s veží, z níž se dodnes zachovalo 9 metru vysoké torzo, viditelné z dalekého okolí. Patrný je rovnež široký príkop vylámaný ve skále, který hrad obklopoval ze trí stran. Dosud zretelné jsou také základy obezdení skalnatého valu nad príkopem, pozustatky jiných staveb nejsou nad úrovní terénu patrné.

Na hrad vede turistická znacka, na posledním kilometru je asi 200m prevýšení. K vyzvednutí cache je potreba absolvovat ješte malický lezecký „bonbónek“ (horolezecká výstroj není nutná, i se svou závratí jsem to absolvoval v sandálech) – odmenou vám krome cache bude i nádherný rozhled po širokém okolí. Durazne upozornuji, že každý hledá cache na vlastní nebezpecí a je pouze na nem, aby zvážil své schopnosti a rizika! Rozhodne nedoporucuji v zime ani za mokra.

Pekna prochazka i s koly nahoru :o) Ale ne fakt je tzo pekne misto. Nejdrive jsme hledali dole, kde se i misto tvaril, ze jo, ale nakonec nalezeno na super peknem miste s luxusnim vyhledem....

Diky