Nadeje

Uvedene souradnice Vas zavedou na korunu prehradni hraze Nadeje v hlubokem udoli Hamerskeho potoka v samem srdci Luzickych hor. Voda v prehrade miva v lete zvlastni, temer smaragdovou barvu a je oblibenym vyletnim mistem, pro otuzilce je i ke koupani. Prehrada byla postavena roku 1938 pro pohon pily v Hamru. Jeji kamenna prehradni hraz je dlouha 92 m, vysoka 8 m a dovoluje zatopit plochu 1,2 ha.

Az se dostatecne pokochate, spocitejte pocet zubu obou ozubenych kol v soukoli ovladani stavidla.

A = pocet zubu vetsiho ozubeneho kola

B = pocet zubu mensiho ozubeneho kola

Skrys hledejte na souradnicich N50 49.(A*9)+18 E014 38.(A*B)+3 pobliz Ledove jeskyne, ktera se nachazi vysoko na severnim svahu Sucheho vrchu, necely kilometr od Nadeje. Je to pomerne zajimava pseudokrasova puklinova jeskyne, ktera byla pro svou vyjimecnost v roce 1966 vyhlasena chranenou prirodni pamatkou. Vznikla mrazovym zvetravanim, pri nemz se ve znelcovem masivu na svahu kopce vytvorilo mnozstvi vetsich i mensich puklin, prekrytych pozdeji rozsahlym sutovym polem. Vnitrni prostor jeskyne tvori asi 30 m dlouha a 2 - 4 m siroka svisla puklina, orientovana ve smeru vychod-zapad a na povrchu utesnena suti a hlinou. Vchod je asi 6 m nad dnem jeskyne. Vpravo od nej je delsi, temer rovna chodba, koncici nekolika plazivkami, leva cast je pristupna here, protoze se prudce svazuje a vetsinou byva zaplnena silnou vrstvou ledu nebo vodou. V jeskyni je znemoznena cirkulace vzduchu. Jedinym otvorem v jeji horni casti v zime vnika dovnitr tezsi chladny vzduch, ktery pak jeskyni vyplnuje po cely rok a udrzuje v ni stalou teplotu blizkou bodu mrazu. Z par v ovzdusi i z prosakujici vody se vytvari jinovatka, ledov� nateky, rampouchy a podlahovy led, jehoz mocnost v nejnizsim miste jeskyne dosahuje az 2 m. Vyzdoba je nejbohatsi v predjari, kdyz taje snih a puklinami dovnitr pronika nejvice vody, zatimco v lete se vetsinou udrzuje jen podlahovy led.

Mistnim obyvatelum byla jeskyne znama jiz davno jako Ledova dira (Eisloch). Turisticky je vsak vyuzivana az od 70. let 19. stoleti, kdy k ni clenove cvikovskeho Horskeho spolku vybudovali od udolni silnicky strmou serpentinovou stezku. Sestup do podzemi byl zpocatku moznz jen po vetvich hrube otesan�ho kmene, pozdeji sem byl umisten zebrik. Na prelomu 19. a 20. stoleti byl vchod opatren mrizi a v nedalekem mlzne s hostincem v Hamru byl za poplatek k dispozici klic, pripadne i pruvodce s pochodnemi. O peknych nedelich byvalo male obcerstveni v provozu i primo u jeskyne. Z upravene terasy pred vchodem byl drive pekny vyhled na Luz, jemuz vsak dnes brani vzrostly les. Po roce 1945 byla jeskyne volne pristupna a jeji vyzdoba byla casto poskozovana olamovanim a zakladanim ohnu. V roce 1980 byla na 2 roky uzavrena a speleologove v ni merili teplotu a sledovali zmeny ledove vyzdoby behem rocnich obdobi. Po skonceni pruzkumu byla jeskyne opet otevrena, ale protoze stale dochazelo k jejimu poskozovani, byl vchod od roku 1988 uzamcen a klic byl na pozadani k dispozici na Sprave CHKO Luzicke hory. Vlivem teplejsich let a tuhych suchych zim vsak stale dochazelo k ubytku zaledneni, takze v letech 1988 az 1996 se vrstva ledu snizila temer o metr. V zari 1995 byla jeskyne ohrozena mohutnym posunem balvanu v suti nad vchodem a protoze od te doby hrozi zavaleni jeskyne, byl vchod uzavren novou mrizi a vstup dovnitr je nyni zakazan.

A ac je skrys jen par kroku od turisticke stezky vedouci k jeskyni, pripravte se na nejake to hledanicko, nebot jen dobre ukryta, muze keska zustat uchranena zrakum nenechavych geomudlu ;)

Ješt? jsem se o ni nepokusil, ale zjistil jsem rozdíl v sou?adnicích uvedených na open... N 50° 49.346 (chybn?-kontrolováno na "Mapy") a N 50° 49.436 na geo... (správn?-ukazuje p?esn? na korunu hráze).

Cht?lo by to opravit. Kondor