Pov?st o trutnovsk�m draku je zasazena do obdob� vl�dy kn�ete Old?icha. Ten pr� poslal do pohrani?n�ch hvozd? sv�ho vazala, pana Albrechta z Trautenberga, aby zde zalo�il nov� m?sto a ?elil loupe�iv�m tlup�m. Dva zedn�ci z jeho ?emeslnick� dru�iny, jak�si Paul Firnera, Nikolaus Schlofsky, se p?i hled�n� skaln�ho lomu dostali do hlubok�ho lesa. Po dlouh�m bloud?n� zaslechli siln� havran� k?ik. Zpo?�tku si pta?�ho hlasu nev��mali, ale kr�k�n� neust�valo. Mu�i �li za k?ikem a ten je p?ivedl k divok� rokli, nad n� st�la star� l�pa. Zv?dav? p�trali, co se skr�v� v temn� str�i. K sv�mu p?ekvapen� spat?ili patn�ct lokt? dlouh�ho plaza, tlou�?ky dosti siln�ho stromu. Jeho �irok� tlama byla otev?ena, o?i sr�ely ohn?m, ocas se �roubovit? vzp�nal a t?lo m?l pokryto velk�mi rohovit�mi �upinami. P?ekvapen� a vylekan� zedn�ci utekli, neopomn?li si v�ak cestu zna?it z�seky do strom?. Ryt�? Trautenberg se nejprve sv?dectv� strachem polomrtv�ch ?emesln�k? vysm�l. Kdy� se v�ak p?ed n�m dlouze zap?�sahali, rozhodl se, �e z�le�itost prozkoum� s�m. Na?�dil ?eledi vz�t sebou pevn� ?et?zy a lana. Upevnili je pak kolem strom? na pahorku, jen� byl od toho ?asu naz�v�n Le��c�m vrchem (Liegenh�gel), co� bylo pozd?ji zkomoleno na L�iv� vrch (L�genh�gel). Na druh� konec provazu upoutali jehn? a spustili dol?, aby je plaz pohltil. Pokus se zda?il, nestv?ra vylezla ven, chytla se na n�vnadu a byla pomoc� ?et?z? a lan vyta�ena z doup?te. Aby nemohla uniknout, byla pevn? p?iv�z�na ke strom?m. Nyn� musel b�t plaz zabit. Rychle proto zhotovili silnou d?ev?nou m?� se �elezn�mi �picemi, kterou nechali pomoc� lan na zv�?e padnout tak, �e se nemohlo h�bat. Potom nah�zeli na m?� velk� kameny, jednu hromadu na hlavu a druhou na ocas. Z�rove? kolem rozd?lali ohe?. Kamenn� b?�m? zv�?e zam�?klo, ��r ho schv�til a vys�lil a smoln� kou? ho nakonec zadusil. Kdy� plaz zcepen?l, ryt�? Trautenberg p?ik�zal, a? st�hnou jeho k?�i. Ostatn� ?�sti t?la lid� zakopali. Potom k?�i na slunci vysu�ili a vystavili ji k obdivu v�ech naho?e na star� z�meck� v?�i.

Na m�st?, kde te? stoj�te, naleznete historicky nejstar�� vyobrazen� trutnovsk�ho draka, cache tu v�ak nehledejte. Pro nalezen� cache budete muset zjistit n?kolik zaj�mav�ch informac� o trutnovsk�m draku, kter� mo�n� ani netu��te.

Mezi nejstar�� vyobrazen� trutnovsk�ho draka pat?� po plastice v z�dve?� hradn� vin�rny, kde pr�v? stoj�te, bezpochyby trutnovsk� pe?et? z 15. stol. Zpravidla b�vaj� rozd?lov�ny na mal� a velk�, kde na mal�ch je pouze trutnovsk� drak, zat�mco na velk�ch cel� m?stsk� znak. Prohl�dnout si je m?�eme v Eichlerov? sb�rce v N�rodn�m muzeu v Praze a je jich A.

Nejzn�m?j�� podobou draka je v�ak, pomineme-li toho ve dra?� uli?ce, kde si m?�ete ulovit stejnojmennou cache Dra?� uli?ka, ten z b�l�ho p�skovce od kamen�ka Maye, kter� byl od roku B sto let dominantou dra?� studny na trutnovsk�m n�m?st� (na n�m?st� za?�n� multicache Trutnov a je tu i webcam cache Krakono�ovo n�m?st�). Odtud ustoupil so�e Krakono�e do st?edu z�honu m?stsk�ho parku, kde v�ak bylo rok po velk� obnov? parku, v roce 1903, vybudov�no jez�rko s font�nou a drak musel ustoupit kousek stranou do m�st, kde si ho jist? pamatujete z d?tstv�. Do st?edu doln� ?�sti parku byl op?t p?esunut v roce C, a stoj� tu nyn� jako tzv. dra?� font�na.

Vra?me se ale zp?t do minulosti, do minulosti kdy trutnovsk� drak n?kolikr�t proslavil m?sto Trutnov.

Nejzn�m?j�� je asi pov?stn� darov�n� vycpan�ho draka 1. kv?tna v roce D m?stu Brnu jak zmi?uje t?eba tento �ryvek z brn?nsk� pov?sti:

Vo krok�ovi z rathausu
Jak to s tym na�im krokod�lem, s t� na�� potvor� bylo, to ani ��dn� po?�dn? neg�me. Jist� je, �e ho m�zli ke stropu do Rathausu, ale jak to prob?hlo v re�lu, tak to moc nek�?�m, pr� to bylo asi ?�k tak:
V ?�k�ch oltecov�ch dob�ch, kdesi v Trutnov?, h�� do placu, �e krok�a sejmuli v jeho b�v�ku mukli jak�hosi kal�ska, ker�mu h�kali Trut. Bylo to kolem j�ru deset kol, kdy� d�vali �tatl do placu. ?�k� j�r po tym cajzlovsk� v�ka  kn�a Olda hodil zvadlo na glga?ku do �tatlu, na ker� chcel v�em natla?it do budky, �e jeho syn�tor bude moravsk� markab. Vo tym ��dn�, �e na tak solidn� potlach doklapalo hafo borc?, proto�e u� te? se jim klepaly haluze  bylo jim jasn�, �e prob?hne bur?�kov� smr�?.
Na sv� suprov� hajt?e dohrnul i spr�vn� mlata? Albert Trut s cel� sv� sajtn� a Oldovi dovalil vycpan�ho krok�a. Olda m?l n�d?�v f�dry, co s t�m, ale Trut furt d?lal machra, �e ho sejmul s�m a furt tla?il, aby ho m�zl do rathausu. A tak slovo dalo slovo, bur?�k promile a za chv�lu u� se krok� h�pal na E ?e?az�ch, aby ka�d� vid?l, jak� je Trut borec.

M?sto Trutnov za to pozd?ji dostalo darem od brn?nsk�ch m?�?an? zvony, a zvyk zvonit na n? se ve m?st? dlouho zachov�val. Zaj�mav� je souvislost pohrani?n�ho Trutnova s Moravou v?bec a s Brnem zvl�t?. Nejde tu jen o m�tick�ho draka, ale i o historicky dolo�enou vl�du moravsk�ho rodu �v�benic? v �psk� krajin? co� potvrzuje i z?�cenina hradu Rechenburg, kde naleznete cache Rechenburg.

Zaj�mav� je, �e zm�nka o trutnovsk�m p?vodu draka byla do b�n? radni?n� v?�e v Brn? vlo�ena a� p?i jej� oprav? v roce F co� je o p?ibli�n? 700let pozd?ji!

Je zde tak� vhodno zm�nit, �e Trut, jak se uv�d� v n?kter�ch pov?stech, nikdy neexistoval. Je to jen smy�len� postava, kter� se objevila a� v romantick�m pad?lku v tzv. Zelenohorsk�m rukopise nalezen�m v roce 1818, a ani Albrecht z Trautenbergu jako�to postava spojovan� se zalo�en�m m?sta nen� re�ln�. Akt zabit� draka v�ak maj� spole?n� s t�m rozd�lem, �e Albrecht na draka spustil m?� s hroty a na n� nah�zel dv? hromady kamen�, zat�mco Trut draka uv?znil v jeho jeskyni.

Mnohem m�n? zn�m�, ale o to zaj�mav?j�� je pou�it� trutnovsk� pov?sti o drakovi v N�rodn�m divadle v Praze, kde Mikol� Ale� v letech 1880-1881 zn�zor?uje ve G. lunet�ch z cyklu Vlast v�jevy z ?esk�ch d?jin.

Dal�� zm�nku nalezneme i v jedn� b�sni od Jaroslava Vrchlick�ho. N�zev b�sn? budete muset zjistit sami, a pot� u� snadno zjist�te ve kter� sloce Trutova dla? skolila b?sn�c� sa?. To bude na�e ?�slo H.

V literatu?e se Trut objevuje v mnoha d�lech. Za zm�nku stoj� ur?it? tak� Klicperova divadeln� n�rodn� b�chorka ?esk� Melusina, kde autor spojil zd�nliv? nespojiteln� (sv?t k?es?ansk� s pohansk�m, postavu Truta s Krakono�em a dokonce i s Metod?jem, kter� ho �dajn? pok?til).

V posledn� zm�nce o trutnovsk�m draku se pod�v�me a� do USA, kde krom? n?mecky mluv�c�ch zem� p?sobila organizace ?�du trutnovsk� Gigantey. Zde v�s bude zaj�mat, kolikr�t se na cel�m znaku ?�du vyskytuje drak I.

Ted u� m�te v�e potrebn� k z�sk�n� fin�ln�ch souradnic. Ty naleznete na:
N: 50� 33.674 - C + B + A + I + G - A - H - E - I
E: 15� 54.749 - (749 - F + D + I * G + E + H + I)

Na c�lov�ch sou?adnic�ch nen� t?eba nic rozr�vat ani se cel�m t?lem dostat za plot. M�sto n�sil� pou�ijte dlouh� prsty. P?i no?n�m odlovu bu?te obez?etn�, ob?as tu proj�d� hl�dka m?stsk� policie.

Pozor, v cache nen� tu�ka!
Nepi�te pros�m do logu spoilery prozrazuj�c� um�sten� ke�e, d�k.

Hodne �test�

zdroj: internet, kdybych dal presn� odkazy, tak byste to meli moc jednoduch� ;)