Poutni misto Maria Hilf u Zlatych Hor


M�sto zaj�mav� nejen po duchovn� str�nce, ale i svou dramatickou histori� a taky sv�m um�sten�m v kr�sn� krajine.

Roku 1647, �dajne 18. cervence, prit�hla k mestu Zuckmantlu (dnes Zlat� Hory) �v�dsk� vojska. �ena m�stn�ho rezn�ka Anna Tannheiserov�, kter� cekala d�te, utekla do bezpec� do hory zvan� Bo�� dar (Gottesgabe). Schovala se pod sk�lou, kde byla sice dobre chr�nena, ale pri�ly na ni porodn� bolesti. Proto �penlive prosila Boha o pomoc a Svatou Pannu o pr�mluvu.
Porodila zdrav�ho syna Martina a dostala se s n�m v por�dku zp�tky do mesta. Z Martina Tannheisera se pak stal v�en� mu� a mestsk� radn�. Jeho dcera Dorota Weisov� po jeho smrti splnila otcovu posledn� vuli. Nechala u mal�re �imona Schwarzera zhotovit obraz Bohorodicky a roku 1718 zavesit na star� jedli, na m�ste, kde se jej� otec narodil. Jedn� se o kopii proslul� "pasovsk� " Madony s d�tetem od Lucase Cranacha.

Hned dal�� rok se sem zacali sch�zet poutn�ci, ctitel� Panny Marie. Za p�r let tu vyrostla i kaplicka a objevila se prvn� z�zracn� uzdraven�. Z�pisy vy�etruj�c� biskupsk� komise (tvorili ji knez a dva l�kari) svedc� o tom, �e behem pomerne kr�tk�ho obdob� do�lo nejm�ne k peti z�zracn�m uzdraven�m.
Na pr�n� ver�c�ch Zuckmantlu biskupsk� �rad ve Vratislavi svolil, aby byl obraz prenesen do farn�ho kostela. To se stalo roku 1729. Pro lesn� kapli byla zhotovena dal�� kopie.

V roce 1785, na z�klade osv�ceneck� reformy Josefa II. bylo vrchnost� nar�zeno drevenou kapli zbourat. Ani odvol�n� obyvatel Zuckmantlu podporen� biskupstv�m rozhodnut� nezmenilo, ale ke zbour�n� kaple nedo�lo. Nena�el se toti� nikdo, kdo by byl ochoten st�tn� pr�kaz splnit. �rady sdelily, �e k proveden� pr�kazu bude pou�ito vojska, ale vzhledem k napoleonsk�m v�lk�m se nic neud�lo.
Roku 1819 bylo �redne povoleno kapli znovu otevr�t.

Roku 1830 pri�el do Zuckmantlu arciknez Philipp Dittrich, a proto�e z�stupy poutn�ku byly ohromn�, pri�el na my�lenku vybudovat na m�ste ji� nedostacuj�c� kaple nov� kostel.
Na ot�zku, kde k tomu vezme v chud�m kraji potrebn� pen�ze, odpovedel: "Zn�m jednu Pan�, kter� vlastn� neoceniteln� bohatstv� a jej� pomoci se n�m urcite dostane. T�m sp�e, �e kostel bude urcen k jej� oslave."
Tato duvera se uk�zala jako spr�vn�. Kdy� stavba ve�la ve zn�most, ka�d� mari�nsk� ctitel obetave prisp�val v��m, co bylo v jeho sil�ch. Bohat� dary, chud� vlastn� prac�. Z�stupy poutn�ku vyn�ely na staveni�te cihly, p�sek a kamen�.
Z�kladn� k�men byl polo�en roku 1834, vysvecen byl sv�tek Narozen� Panny Marie 8. z�r� 1841.


Kostel pritahoval st�le v�ce ver�c�ch, z Cech i Polska. Postupne tak byly vybudov�ny dal�� c�sti: Kr�ov� cesta z Zuckmantlu, Lurdsk� jeskyne, Svat� schody, Soudn� br�na, �mrtn� kaple, Olivetsk� hora, kaple Posledn� vecere, kaple Panny Marie a sv. Anton�na a posv�tn� stud�nka.
Svetov� v�lky se poutn�mu m�stu vyhnuly, po n�stupu KSC k moci a zac�tku repres� vuci c�rkv�m byl konec budov�n� a nastal poc�tek likvidace cel�ho are�lu. Z�kaz kon�n� pout� byl vyd�n roku 1955, jako duvod bylo byly uvedeny duln� pr�ce. Bylo v�ak zji�teno, �e reditelstv� Rudn�ch dolu o uzavren� poutn�ho kostela a okoln�ho prostoru ne��dalo. Dodnes je m�sto v bezpecn� vzd�lenosti od jak�koliv duln� pr�ce, �lo pouze o z�minku ke zru�en� pout�. O tom, �e �lo o naprosto vykonstruovan� duvody, svedcil i fakt, �e v�em ostatn�m n�v�tevn�kum, n�hodn�m rekreantum stejne jako detem ze zlatohorsk� zotavovny nikdy nikdo v lesn�ch toulk�ch po okol� mari�nsk� svatyne nezabranoval.
Nespravovan� majetek se stal tercem vandalu a zlodeju, jak tech "neleg�ln�ch" tak i rozkr�dacu se st�tn�m souhlasem; �dajne se z rozebran�ho materi�lu postavila napr. cek�rna autobusov� zast�vky.
V uvolnen� situaci v roce 1968 se P.Metodej Necas pokusil za podpory ver�c�ch kostel opravit, jen�e jejich snaha byla nakonec marn�. Opravy byly z�k�z�ny a 16.5.1973 okresn� komise rozhodla o demolici cel�ho poutn�ho m�sta. 24.11.1973 srovnala pozvan� brnensk� demolicn� ceta are�l se zem�. Zachovala se pouze Posv�tn� Stud�nka, proto�e le�ela d�le od kostela. V roce 1990 vznikl z iniciativy ver�c�ch pr�vn� subjekt Sdru�en� pro obnovu poutn�ho m�sta. Projekty vypracovali ing.arch Tom� Cernou�ek a ing. Franti�ek Zaj�cek. S vlastn� stavbou se zacalo v roce 1993 a ji� v roce 1995 byl dostaven nov� kostel, kter� byl 23.9. vysvecen arcibiskupem mons. Janem Graubnerem. V roce 1996 byl dostaven poutn� dum, v roce 1997 ambity. Podobne jako prvn� stavba byl projekt financov�n pouze z daru tuzemsk�ch i zahranicn�ch ver�c�ch.
Zdroj informac�: mariahilf.hyperlink.cz

Um�sten� cache:
Cache je um�stena v bl�zkosti are�lu s kostelem P.Marie Pomocn�, ve snadno zdolateln�m ter�nu, dostupn� prakticky 24/7. Doprava je mo�n� autem, zaparkovat se d� necel�ch 100m od cache, s koc�rkem se d� dostat do bl�zkosti cca 10m
Doprava na poutn� m�sto:
Autem na parkovi�te pr�mo k poutn�mu m�stu, nebo pe�ky ze Zlat�ch Hor, zdola od are�lu Bohema (b�val� rekreacn� stredisko NH) po Kr�ov� ceste. V dobe kon�n� pout� pozor na zv��en� mno�sv� mudlokrestanuv�ce http://mariahilf.hyperlink.cz/Kalendar.htm Pro geokrestany - kostel je vet�inou pres den otevren (i mimo m�e)