Historie obce:
První písemná zmínka o obci je z roku 1760.
Obec vzniká teprve s objevením cerného uhlí. Predstavuje severní cást rosicko-oslavanské kamenouhelné pánve, která se radí k nejstarším, nejmenším a také i k nejkvalitnejším cernouhelným revírum v ceských zemích. Cerné uhlí se v Zastávce te�ilo témer 180 let. Te�ila se zde také kamencová bridlice.
Politicky Zastávka vznikla na základe vyhlášky c.k. místodr�itele ze dne 5. zárí 1875 v katastru okolních obcí Babice, Príbram a Rosice. Nová samostatná obec dostala jméno Bo�í Po�ehnání (nem. Segen Gottes), které pochází z názvu uhelného pole "Segen Gottes Grube". Od roku 1920 nese jméno Zastávka.
Delnická Zastávka jako soucást rosicko-oslavanského revíru sehrála dule�itou úlohu v generálních stávkách horníku v prosinci roku 1920 a na prelomu let 1932 a 1933.
Se vznikem ceskoslovenského státu došlo v Zastávce také k rozvinutejšímu stavebnímu ruchu. Roku 1924 byla dána do u�ívání budova Revírní bratrské pokladny (nyní Dum zdraví), naproti zacal vyrustat Delnický dum. Dne 2. zárí 1928 byl slavnostne zahájen provoz sokolovny. Poslední nákladnou stavbou byla nová školní budova otevrená v roce 1932.

Historie trati:
V letech 1853–1855 byla mezi Brnem a Bo�ím Po�ehnáním vystavena �eleznice. Projekt pripravili E. J. Herring a A. Rahn (majitel dolu ve Zbýšove), kterí spolu s brnenskými podnikateli zalo�ili spolecnost Brnensko-rosická dráha pro stavbu dráhy z Brna do Bo�ího Po�ehnání. V roce 1862 byl zahájen provoz na krídelní trati odbocující z Bo�ího Po�ehnání k jednotlivým dolum a koncící ve Zbýšove u dolu Simson. V roce 1872 byla tato trat prodlou�ena a� k dolu Anna a v roce 1873 se na tomto úseku zahájil provoz. E. J. Herring usiloval o další prodlou�ení trate z Tetcic na Znojmo, nakonec však z projektu sešlo a zvítezila Spolecnost státní dráhy (StEG), která vystavela �eleznici z Vídne a Znojma do Brna s napojením na Brnensko-rosickou dráhu ve Strelících. Tím dostává Brnensko-rosická dráha nový význam. V roce 1870 je provoz na Brnensko-rosické dráze pronajat spolecnosti StEG, která v roce 1879 nakonec prebírá veškerý provoz, a spolecnost Brnensko-rosické dráhy koncí. V roce 1871 E. J. Herring po�ádal o udelení koncese na stavbu trate z Bo�ího Po�ehnání pres Trebíc do Jihlavy, která se mela stát soucástí zamýšlené Ceskomoravské transverzální dráhy. Na podzim roku 1871 však E. J. Herring náhle umírá. Jeho myšlenka se stala skutecností o 15 let pozdeji. Po slavnostním otevrení byla trat z Bo�ího Po�ehnání do Okríšek predána do pravidelného provozu 4. cervna 1886.

Cache se nenachází v �eleznicní trati, tak�e ji tam v zájmu vlastní bezpecnosti nehledejte.

Krabicka je vetší mikro.

Záznamy   5x 0x 0x     [Zobrazit všechny logy]