Mesto Stod je polo�eno asi 25 km jihoz�padne od Plzne v m�rn�m �dol�, kter�m prot�k� reka Radbuza s pr�tokem Merkl�nky. S prvn� historickou zm�nkou o lokalite se setk�v�me v roce 1235, kdy kr�l V�clav I. venoval ves zvanou Stod nedalek�mu kl�teru premonstr�tek v Chote�ove. Os�dlen� v prostoru nynej��ho mesta je v�ak daleko star�� vzhledem k archeologick�m n�lezum. Pro obec je velmi dule�it� letopocet 1315, kdy nechal kr�l Jan Lucembursk� pov��it vesnici Stod na mestys. To svedc� o rychl�m rozvoji obce, kter� le�ela na dule�it� obchodn� tepne mezi v�chodem a z�padem. V roce 1363 za vl�dy Karla IV. dost�v� Stod dal�� pr�va a v�hody. Bylo pr�vo dedicn�, soudn�, veden� mestsk� knihy a pr�vo u��v�n� mestsk� pecete, kter� se u��vala a� do roku 1850. V roce 1544 bylo obci udeleno pr�vo zr�dit sladovnu a pivovar. O �est let pozdeji udeluje c�sar Ferdinand I. mestecku pr�vo v�rocn�ho trhu. Dal��m v�znamn�m datem pro Stod byl rok 1547, kdy byla zr�zena ve Stode po�tovn� stanice. Katastrofou pro mestys byla tricetilet� v�lka. Podle podkladu z roku 1654, zustalo v obci jen 230 obyvatel. To melo za n�sledek povol�n� rodin z Tepl� a Bavorska k dos�dlen� kraje a t�m i germanizaci tohoto �zem�. V roce 1850 se st�v� Stod mestem. To zde ji� st�lo 180 domu, ve kter�ch �ilo neco pres 1500 obyvatel. Rozvoj mesta byl preru�en druhou svetovou v�lkou. Po osvobozen� je vet�ina nemeck�ho obyvatelstva odsunuta do Nemecka. V dne�n� dobe m� mesto necel� 3.600 obyvatel.


foto: http://mestoSTOD.cz edit 3AM

Od roku 1949 do roce 1960 s�dlil ve meste okresn� �rad, kter� spravoval �zem� od N�ran a� po Kolovec. V roce 1957-1959 si obcan� mesta postavili sv�pomoc� pekn� sportovn� are�l s fotbalov�m hri�tem, be�eckou dr�hou a sportovi�ti pro ostatn� sporty. V are�lu byla v minul�ch letech postavena pekn� telocvicna a v�ce�celov�ho sportovi�te. V roce 1960 byl ve Stode zr�zen �stav soci�ln� p�ce, kter� se v posledn�ch letech znacne rozrostl a jeho slu�by se znacne zkvalitnily. V soucasn� dobe v tomto �stavu �ije pres 200 klientu a jmenuje se Domov pro osoby se zdravotn�m posti�en�m Stod. Nov� okresn� nemocnice, kter� slou�� obyvatelum ze �irok�ho okol� dodnes, byla postavena v roce 1963. Do roku 1970 prob�hala ve meste �spe�ne rozs�hl� bytov� v�stavba, kter� byla zastavena proto, �e nebyly pripraveny pro dal�� v�stavbu in�en�rsk� s�te. Z tohoto duvodu se v posledn�ch letech zamerilo �sil� samospr�vn�ch org�nu mesta na dobudov�n� infrastruktury a zlep�en� �ivotn�ch podm�nek obcanu. Vet�� c�st mesta m� v soucasnosti vybudovanou kanalizacn� s�t ukoncenou cistickou odpadn�ch vod pro 4.000 obyvatel. Do mesta byla privedena pitn� voda z nov�ch zdroju z �pravny na Krut� hore. T�m je zaji�tena dostatecn� kapacita jak pro st�vaj�c� v�stavbu, tak pro dal�� rozvoj mesta. Mesto bylo plynofikov�no, co� prispelo k zlep�en� cistoty jeho ovzdu��. Velk� prostredky byly vynalo�eny na zaji�ten� pracovn�ch pr�le�itost� pro obcany regionu. Po rekonstrukci a nov� v�stavbe cihelny byl rovne� rekonstruov�n zahranicn�m majitelem z�vod na v�robu n�bytku. Org�ny mesta pripravily pro dal�� prumyslov� rozvoj novou prumyslovou z�nu o velikosti 11 ha, kter� se v soucasn� dobe dynamicky rozv�j�. Do Stoda pri�ly v posledn� dobe zahranicn� investice v hodnote 1 miliardy 820 milionu korun. Velk� duraz je kladen na rychl� postup bytov� v�stavby v�ech typu se z�merem rychle zmenit nepr�zniv� demografick� v�voj obyvatelstva. Nezapom�n� se ani na star� spoluobcany. V roce 1989 byla postaven dum s pecovatelskou slu�bou s 22 byty a tak� byl dokoncen nov� objekt se 46 byty. Stod se znacne men� i po str�nce vzhledu. Star� nevyhovuj�c� z�stavba miz� a prib�vaj� nov� obytn� domy a nov� ulice. Bylo rekonstruov�no n�mest� CSA a opraveny historick� domy na n�mest� Komensk�ho. Z rozbit� a nevzhledn� N�dra�n� ulice vznikla nov� pe�� z�na, kter� zklidnila stred mesta zat�en�ho dopravou. Zastupitelstvo mesta m� pripravenou radu studi� a projektu na zlep�en� �ivota ve meste. Zde dominuje v�stavba nov� �koln� budovy a plaveck�ho are�lu. Od roku 2003 patr� na�e mesto mezi 205 obc� s poveren�m �radem III.stupne pod jeho� spr�vu spad� 23 obc� s 21.000 obyvateli.

zdroj: http://mestoSTOD.cz - oficialni stranky

Dalsi informace muzete nalezt na rozcestniku nejen STODskych webu: http://STOD.cz a zajimavou mapu s institucemi na adrese: http://mapa.zeSTODa.net a take se muzete podivat na STODskou fotogalerii od autora DXmana.

Cache se nachazi na relativne frekventovanem miste, proto postupujte pri vyzvedavani opatrne a obezretne.

NALEZNETE TAKE NA GEOCACHING.COM

Nalezena v ramci Stodskeho geokouleni. Vcera jsem se prihlasil na opencaching a koukam, ze nektere kese existujou v obou systemech :-) Takze diky za dvojjedinou kesku.