Dne 13. dubna 1945 prijel na stodsk� �eleznicn� n�dra�� transport z koncentracn�ho t�bora v Buchenwaldu. Byl to "transport smrti". Nacist� vedeli, �e se bl�� konec v�lky a sna�ili se za sebou zahlazovat stopy. Narychlo proto evakuovali nekter� koncentracn� t�bory a odv�eli vezne pred postupuj�c�mi spojeneck�mi vojsky. Mnoho lid� videlo tento vlak a otevren�mi dvermi vag�nu tak� vezne ve velmi zubo�en�m stavu. V transportu bylo kolem ctyr tis�c veznu. Nekter� v�ak ji� ne�ili, jin� byli tak zesl�bl�, �e u� nebyli schopni dal��ho transportu, a proto byli ub�jeni. Po celou dobu, kdy vlak st�l ve Stode nedostali veznov�, podle ocit�ch svedku, ��dn� j�dlo. Jen m�stn� obcan� se jim pres velk� riziko sna�ili neco k j�dlu podat. V nedeli dopoledne nacist� ve Stode vyhl�sili z�kaz vych�zen� a dvema m�stn�m vlastn�kum povozu bylo prik�z�no, aby prev�eli obeti z n�dra�� na �idovsk� hrbitov, kter� byl za mestem smerem na Hol��ov. Tela obet� nakl�dali jejich spoluveznov�. Na jeden povoz se jich ve�lo asi pades�t, a tak museli jet nekolikr�t. Na �idovsk�m hrbitove se mrtv�ch ujali zase veznov�, kter� tela h�zeli do spolecn� j�my, kterou predt�m vykopali. Po v�lce - v z�r� 1945 byl masov� hrob 240ti mrtv�ch otevren. L�kari prohl�dli ostatky - podle jejich n�lezu vet�ina veznu podlehla ran�m do hlavy. Toto�nost obet� nebyla zji�tena. Jen z pozustatku odevu a z v�poved� svedku lze usuzovat, �e se jednalo o ruzn� n�rodnosti. Ostatky mrtv�ch byly ulo�eny pri pietn�m pohrbu v h�jku za mestem, kter� od t� doby nese n�zev H�j umucen�ch. Tohoto smutecn�ho aktu se z�castnilo kolem 25 tis�c obyvatel nejen ze Stoda, ale i z dalek�ho okol�. Byla zde navr�ena mohyla a vztycen brezov� kr� s trnovou korunou. V z�r� 1960 pak byl odhalen nov� pam�tn�k.

zdroj: Stodsk� listy, c�slo 2, �nor 2005, autor: -my-


foto pamatniku v Haji umucenych zdroj: http://www.plzensky-kraj.cz (edit 3AM)

Pravdepodobne o stejnem nebo podobnem transportu pojednava cache v Nyranech s nazvem Pamatnik u Humboldtky (GC1H0C8)

Klidne misto. Dikes