Tak nevím, jestli to mám logovat jako nalezenou (TTF) nebo jenom vylezenou…

Ke keši jsem se pokoušel dostat celkem p?tkrát, teprve pošesté to vyšlo.

1. pokus (26. 5. 2015)

Zrovna jsem jezdil do Havlí?kova Brodu a tak jsem si p?i p?ejezdu Velkomezi?í?ského mostu vzpomn?l, �e tady pode mnou je jedna šílená keška. ?ekl jsem si, �e tohle odlézt nem?�e být problém. Lan mám dost (ale pro jistotu jsem si ješt? n?jaká p?j?il), na nast?elení pou�iju kuši…

Tak moc m? tahle myšlenka pohltila, �e jsem pár dn? nemyslel na nic jiného (fakt šílenství). Po�ádal jsem geokolegy Petruse11 a Ondradina, zda by nebyli ochotní mi pomoct - a hle, oni byli. Tak�e domluva padla na 26. kv?tna.

Dlouho jsem st?ílel kuší do otvoru. Neda?ilo se a tak jsem musel n?kolikrát zm?nit místo, p?emotat vlasec novým, hodn? krát hledat šípy, m?nit je za nové, zkoušet t?�ší špice. A� pojednou se to vyda?ilo. M?l jsem tedy místo, odkud st?ílet. Vlasec byl p?es, ale proto�e byl t?�ší, šípu se necht?lo klesat. Ale vlnkami od místa nást?elu se nakonec šíp poda?ilo dostal dol? a já si ?íkal: „tak, to nejt?�ší máme za sebou.“ Ó, jak hluboce jsem se mýlil.

Navázal jsem jeden arboprovázek a na n?j druhý nov? koupený. Ondradino za?al tahat vlasec a za chvilku jsme arboprovázek dr�eli na obou stranách. Na stran? ke kopci jsem navázal ob? lana: statiku pro výstup, dynamiku jako záchranu. Ondradino makal a za n?kolik minut byla ob? lana naho?e. A tam se kousla. Tak jsme zabrali trochu víc, nový provázek o hranu prdl a lana šla k zemi.

Nic, dnes kon?íme.

2. pokus (31. 5. 2015)

Tentokrát jsem se domluvil s Mar?ulím. Jen�e ten pozval další ka?ery, tak�e z toho byl pomalu minievent. Zkušených lezc? bylo dost, dokonce byla i náhradní kuše (mnohem v?tší kalibr, ne� mám já). Jen�e se neda?ilo. Dlouho p?edlouho jsem st?ílel a ni?il šípy a hroty. Dokonce jsem zkusil i tu siln?jší kuši, jen�e její šíp se na n?jaký navázaný vlasec absolutn? vykašlal, odtrhl se a ulet?l si n?kam na druhou stranu údolí.

Nakonec, po velmi dlouhé dob?, se zada?ilo a šíp byl na druhé stran? pilí?e. Jen�e vítr byl proti nám. Ve výšce to docela foukalo a tak nám vítr odvál vlasec a� pomalu ke druhému pilí?i. Pak se zvedl takový vánek, �e p?sobil na nata�ený vlasec tak velkou silou, �e ta a� šíp zvedala (namísto aby šíp klesal). A nakonec šíp vystoupal a� p?íliš vysoko.

To je konec, dnes to u� nedáme. Tak jsme si dali alespo? jednu nedalekou krabku.

3. pokus (7. 6. 2015)

Pou?en z minulých pokus?, byl jsem tentokrát opatrn?jší. P?est?elit se mi povedlo hned napoprvé, lana jsem netahal hned od paty pilí?e, ale z místa nást?elu, ale i tak to bylo prd platné. To druhé arbolanko zase naho?e prdlo.
Pry? s ním, ihned jsem si objednal lepší a t?ikrát dra�ší. A k tomu ješt? 80 metr? 4mm reepky (nakonec jsem zjistil, �e mi dali jen 62 metr?, to ješt? budu ?ešit). A taky lepší a leh?í vlasec.

4. pokus (17. 6. 2015)

Ne� jsem p?est?elil, tak to chvilku trvalo, ale asi za hodinku to bylo. St?ílel jsem s lepším vlascem, který byl leh?í a lépe ?ezal vzduch. Druhou hodinku jsem u� p?etahoval lano. Tentokráte se zcela jiným arbolankem a hned po n?m nešlo velké lano, ale 4mm reepka. Te? se u� nic nep?etrhlo a tak u� jen jedno lano (70m dynamika) šlo nahoru pom?rn? rychle. A to byla chyba. Po chvíli mi to šlo a� moc snadno a tak jsem se šel podívat na druhou stranu – a konec lana se houpal asi 20 metr? nade mnou. Tak nic. P?etáhnul jsem ho p?es pilí? a sbalil jsem to. Stejn? jsem u� musel vyrazit do ?eských Bud?jovic, kde jsem se musel ubytovat v penzionu. ?ekali tam na m? do desíti.

5. pokus (19. 6. 2015)

P?ijel jsem a za?al nast?elovat. V?bec se neda?ilo: ?ty?i šípy jsem ztratil, dva zcela zni?il. Víc jsem jich s sebou nem?l. Tak�e zase jindy.

6. pokus (26. 6. 2015)

Pod most jsem se dostal docela pozd?. V Praze, odkud jsem jel, jsem si dal cvi?n? jednu T5, ale pak do toho kolona a opravy. P?ijel jsem o p?l sedmé ve?er.

S sebou jsem si nejd?íve vzal jen základní v?ci pro prvotní nast?elení: kuši, vlasce dvou tloušt?k, arbolanka a reepku. Vyst?elil jsem a hned jsem se trefil. „Jde to zatím dob?e,“ povídám si. Rozmotal jsem si arbolanka a namotal do arboristického vaku, aby se nesmy?kovala a šla p?kn? odvíjet, na konec jsem p?ivázal reepku a její konec zase ke stromu. Necht?l jsem riskovat, �e mi konce zmizí v oblacích.

Za?al jsem tahat a nešlo to nejh??. Za chvilku bylo p?eta�eno a dál to nešlo. To jsem dosáhl konce reepky a strom mi ji podr�el. Došel jsem si tedy do auta pro lana a šrouby do zdi.

Za?al jsem p?etahovat lana: nejprve sedmdesátku dynamiku, pak jsem navázal t?icítku dynamiku. Na jeho konec pak padesátku statiku a padesátku dynamiku. Na n? jsem pak cht?l dát hlavní výstupové sedmdesátky (jednu výstupovou statiku a jednu záchrannou dynamiku). Jen�e co ?ert necht?l, na ho?e se úvaz prvních dvou dynamik zasekl a a? jsem tahal, jak jsem tahal, dál to prost? nešlo. Podíval jsem se na druhou stranu, zkoušel to tam a zpátky, ale nic, na tom jednom míst? se to v�dycky zaseklo. „Tak nic, polezeš.“ U� se stmívalo, bylo po osmé hodin?. Problém byl v tom, �e v p?lce výstupu jsem se musel p?evázat: byl tam konec t?icítky a na n?m navázány dv? padesátky.

Zhruba kolem p?l deváté se vydávám vzh?ru. Šlo to pomalu, já v?l jsem si zapomn?l v aut? výstupové boty a tak m? QuickStep tla?il do kotníku. Navíc jsem byl u� dost unavenej z instalace lan. Dorazil jsem k uzl?m v p?li cesty. „Je to dobrý, u� zbývá jen t?icet metr?,“ ut?šoval jsem se. Pomocí grigri jsem se dostal p?es uzel a za?alo ta nejobtí�n?jší ?ást stoupání – únava se projevovala.

Na lan? nad sebou jsem najednou n?co uvid?l a znejist?l jsem: pokud to bude bordel, lezu dál, pokud to bude poškozený oplet, jdu okam�it? dol?. Našt?stí to bylo jen pírko a tak m? ?ekalo posledních patnáct metr?.

Uf, v 21.30 jsem byl naho?e. Sedl jsem si a kochal se pohledem, který hned tak n?kdo neuvidí. Byl jsem unavenej, propocenej, ale spokojenej a š?astnej. Od te? m?�u p?es most zase jezdit s klidem v duši. Ud?lal jsem pár fotek a za?al hledat logbook, ale nikde nic nebylo. Prozkoumal jsem lo�e mostu, ale našel jsem jen pár zbytk? elektrod. Z?ejm? tady d?lníci n?co opravovali a odnesli krabi?ku pry?. Tak nic, poslední pohled tam a tam, bylo na ?ase slanit. Nasadil jsem grigrinu na lano, dvakrát p?ekontroloval, a po p?ti minutách jsem byl dole. Ani to tak dlouho netrvalo.

Je to fakt šílené. Bál jsem se, kdy� jsem to lezl nahoru, byl jsem tam toti� sám. Výška je to strašná, ale ten pocit, ten vít?znej pocit, který jsem m?l naho?e, byl k nezaplacení.

Tady je odkaz na pár fotek z mého sna�ení: https://goo.gl/photos/GByBpb35fkYj2eYx5

Díky, škoda, �e tam ta krabi?ka nakonec nebyla.

Tak kdo bude dalsi ? Karticek je jeste dost :-)

STF ve spolupráci s John Nash alias Magdou Adrenalinovou.

Kdy� se 6.5. b?hem oslavy mých narozenin geokamarád a pra�ská ka?erská celebrita MarHan neproz?eteln? zmínil o keši INSANIA 70, tak jsem doufal, �e to Magda nebude moc ?ešit. Opak byl bohu�el pravdou :-). Nap?l vá�n? jsem slíbil, �e instalaci lana n?jak vy?eším a spoléhal na to, �e “se to n?jak vy?eší”.

Doma jsem mezitím zjistil, �e INSANIA 70 je ta šílenost, kterou jsem kdysi kdesi zahlédl a s hysterickým smíchem fotogalerii op?t zav?el. Kruh se uzav?el a nastal ?as ?in?.

Nápad? jak dostat lano nahoru bylo hned n?kolik, ale fyzikální zákony a další omezení nakonec výb?r pon?kud omezily. Dopravu vlasce prost?ednictvím RC technologie jsem po konzultaci s profíky zavrhl – ani oni se toti� na pr?let pilí?em necítili. Konstrukci odpalovacího za?ízení ala FTFka?i jsem se cht?l vyhnout. Skv?lý prak Big Shot, který se nám tolik osv?d?il t?eba na rakouské sérii T5-Project, bohu�el na Insanii nemá. Další ka?erská celebrita nám poradila nákup vrtulníku, ale to nakonec také nikam nevedlo, proto�e bychom museli ?ešit odhození lanka a nebo let rotorem dol?. Myšlenka st?ílet tenisáky skon?ila na tom, �e zatím nemáme zbrojní pas.

Kuše byla jedním z prvních nápad?, který jsem po konzultaci s “odborníkem” zavrhl. Nakonec jsem se k tomuto nápadu vrátil a našt?stí natrefil na tentokrát odborníka a majitele firmy kuse.cz (omlouvám se za neskrytou reklamu). Cesta do Ústí za ú?elem pronájmu keše se zm?nila v nákup nádherného kousku z ?ady Excalibur. V Ústí jsme strávili mnohem více ?asu, ne� jsme p?vodn? po?ítali, ale odjí�d?li jsme nejen s výbavou, ale i cennými zkušenostmi. Nebýt jich, tak by nám asi kuše dlouho nevydr�ela aneb je skv?lé jednat s lidmi, kte?í rozum?jí tomu co d?lají. Na záv?r obchodní transakce padla sázka, jestli chceme jen slevu a nebo mo�nost mít kuši úpln? zadarmo. K tomu aby se tak stalo sta?ilo trefit pivní tácek na sto metr? a to první ranou. Informace jak to dopadlo a kdo st?ílel je bohu�el klasifikovaná, ale prý se jednalo o poslední sázku svého druhu.

Vybavení pro instalaci jsme tedy m?li, tak�e co dál.... A? jsme po?ítali jak jsme po?ítali, tak nám doma chyb?lo pár metr? lana, ale to nám našt?stí dal grátis sponzor v podob? jednoho nejmenovaného outdoor shopu. Státní svátek zdál se to býti ideální p?íle�itostí pro odlov. Na pra�áky jsme vyrazili pom?rn? brzy, tak�e jsme po všech kešovacích zastávkách dorazili na místo ?inu kolem druhé. Pohled do údolí nás znervóznil ješt? více. Ten pilí? je prost? big, tam já tedy nepolezu... hlesl jsem a dal se na ústup. U auta jsem byl ale dosti�en a p?inucen pokra?ovat k pilí?i. D?lníci pracující na silnici pod mostem s ú�asem koukali na Magdu nesoucí kuši a nezmohli se na více ne� otázku, jestli jdeme skákat bungee. Ujistil jsem je, �e jsme z ?SD (zkratky t?ípísmenných agentur fungují v�dy a všude) a �e jdeme provád?t kontrolní m??ení pilí?? mostu. Na otázku, jestli mají ukon?it práci jsme jim neposkytli ký�enou odpov?? a nechali je pracovat.

První st?ely s novou kuší jsme sm??ovali do bezpe?í protisvahu. Bez vlasce let?l karbonový šíp na velkou vzdálenost zcela p?esn?. Bohu�el vlasec dráhu a p?edevším délku letu výrazn? ovliv?uje, ?emu� bylo t?eba p?izp?sobit techniku st?elby. Lehce na cvi?išti, t?�ko na bojišti... aneb kone?n? p?išla první st?ela na pilí?. Postupn? jsme zni?ili dva šípy, které te? hlídají ob? strany pilí?e na stran? kde jsme lezli. Po zm?n? palebné pozice a vým?n? hrot? za t?�ší zapo?ala finální fáze nást?elu. Dv? rány šly hodn? blízko, další u� se málem ujala... a� p?išel jedenáctý pokus. Ten se ukázal být ranou z ?íše sn?... Magda zamí?ila, zatímco jsem chv?jící se rukou dr�el torzo prutu s navijákem. Zaslechl jsem odjišt?ní pojistky, pásknutí kuše t?sn? nade mnou a mohl sledovat naprosto geniální letovou k?ivku šípu. Mám to p?ed o?ina ješt? te?. ?íp prolet?l p?esn? prost?edkem pilí?e a pokra?oval dál. Vlasec se dál odvíjel a akcie spojené s mo�ností úsp?šného odlovu stoupaly s ka�dým odvinutým metrem vlasce. Kdy� jsme sestoupili k pilí?i, tak jsme na jeho druhé stran? našli šíp s vlascem. Paráda. Te? ješt? p?etáhnout repku a máme vyhráno. Ve snaze nep?etrhnout 25mm vlasec jsme se sna�ili být opatrní a nakonec se zada?ilo. P?es repku šlo nahoru první lano a p?es n?j ješt? lano druhé. Se sv?ma lany jsme se p?eci jen cítili mnohem bezpe?n?ji. Cesta nahoru byla bonbónkem, který završil veškeré sna�ení spjaté s odlovem této keše. Insania je sice proklat? vysoko, ale nakonec jsme se k ní dostali a mohli logovat vytou�ené STF.

Díky ownerovi za skv?lou keš, technicky bezesporu nejt?�ší co jsme zatím d?lali. P?tkových terén? mám na svém kont? okolo stovky, ale Insania je tak trochu jiná liga.

Díky FTFka?ovi Tomášovi za konzultace a jeho tatínkovi za podporu!
Díky firm? kuse.cz za pomoc s výb?rem kuše a konzultace spojené s nast?elením.
Díky Johnu Nashovi za naprosto jedine?ný zá�itek a skv?lou spolupráci. Magdo – byla jsi prost? ú�asná.

A ješt? n?jaké fote?ky. Není to �ádné um?ní a trochu se nám p?i focení t?ásly ruce, ale i tak z nich máme radost.

P?átelé, gratuluji.

Klobouk dol?, u� jsem si myslel, �e TPK zústane osamocen.

A� budou fotky, tak se rádi koukneme.

Ji?í - jkalabek - BGK