Mysteriózní objevy a nevysvetlitelné skutecnostise táhnou dejinami lidstva už od jeho samého pocátku. I vdvacátém století ale existovalo mnoho záhad a fenoménu, kterédodnes odolávají jakémukoli vysvetlení. Lidé si na ne užpomalu zvykli a jsou s jejich existencí víceméne smíreni. Ale cokdyž se stane, že se monitor vypnutého pocítace sám odsebe rozsvítí?
Asi nejznámejší príbeh se odehrál pred dvema desítkami let.V léte roku 1987 si nechala nainstalovat kancelár stavební firmy zeStockportu v anglickém hrabství Cheshire zbrusu nový pocítacAmstrad PC1512. Majitel jej v provozních hodinách využíval kezpracování stavebních plánu a údaju o zákaznících, což plnilpodle jeho slov zcela spolehlive. Nikdo tehdy nemel tušení,že se elektronický prístroj oddává po skoncení pracovní dobysvé vlastní cinnosti - snení.
Podivnou skutecnost odhalili náhodou zamestnanci úklidové firmy.Když jednoho vecera v kancelári pracovali, zaujala je svítícíobrazovka monitoru. Jenže vec mela hácek – pocítac nebylzapnutý.
Nocní sténání
Informovali o události architekta a ten pak po následující veceryprovádel namátkové kontroly. Prístroj se po pár dnech skutecneznovu prihlásil. Sám se zapnul, pricemž vydával zvuky podobnésténání. Na monitoru zacala svetélkovat písmena a skládala se vnesouvislá torza slov. Celý tento podivný proces se pak opakovalstále casteji, témer každou noc.
O prípadu elektronického „snílka“ se brzy dozvedel takévydavatel britského pocítacového žurnálu Personal Computer KenHughes. Patril ke špickovým znalcum techto zarízení a získalPC1512 k prozkoumání. Prestože jej ale rozebral do posledníhošroubku, neobjevil na nem žádnou neobvyklost anitechnický nedostatek. Rozhodl se proto pro zvláštníexperiment.
Pod kontrolou kamery
Britský expert odpojil pocítac ze síte a prenesl ho do místnostibez zásuvek, kde mel již pripravenou videokameru. Ze záznamupak vyplynulo neco neuveritelného. I když byl Amstrad behemtrímesícního nepretržitého sledování bez proudu, sám od sebese zapínal s dobre slyšitelným elektrostatickým praskotem ajeho cervená kontrolka signalizovala, že zpracovává soubory. Av rozích obrazovky vše doprovázely blikající útržkyslov a vet.
Nahrávky byly pozdeji predstaveny odborníkum na výstave výpocetnítechniky ve Velké Británii. Úcastníci projekce se nemohli zbavitdojmu, že sledují úryvky snu, jaké jsou typické rovnežpro REM fázi u spícího cloveka (jde o aktivní spánek, takzvanérychlé pohyby ocí). Navíc i tyto pocítacové „sny“trvaly v prumeru asi pul minuty, stejne jako prubeh snení ucloveka. Celou scénu vždy zakoncil až groteskní výjev– pocítac na záver zhluboka „vzdychl“ a samovolnese zase vyradil z provozu.
Kontakt nenavázán
Ken Hughes bezradne zkonstatoval, že se ve své kariére s necímpodobným dosud nesetkal. Mohl zodpovedne vyloucit jakoukolivmožnost vlivu statické elektriny, elektromagnetické energie irádiových vln, pocítac si presto delal, co chtel. Obzvláštho prý udivovala slova, jež se zjevovala sama od sebe namonitoru. Jako by se nekdo ve stroji pokoušel navázatspojení s okolním svetem, ale z neznámých duvodu se mu to zatímnepovedlo.
Nebyl to ale první prípad, kdy „pocítacový duch“ dal osobe vedet. Ctyri roky predtím zažil neco podobného anglickýucitel Ken Webster z Dodlestonu. Ten prý dostával prostrednictvímpocítace vzkazy z ríše zemrelých. Vše údajne zacalobežným otevrením souboru na diskete. Jenže místoocekávaného textu se na obrazovce objevila podivná„básen“, jejíž obsah nedával smysl. Pozdejivyšlo najevo, že se mu ukázal dopis psaný stredovekouanglictinou, používanou mezi ctrnáctým ažšestnáctým stoletím. Korespondence se pak rozrustala avšech 300 vzkazu bylo podepsáno jménem LukaseWeinmana.
Umelá inteligence
Je vubec možné, aby clovek z dvacátého století komunikoval sbytostí ze zcela jiného casu? Nebo šlo o rafinovaný podvod?Na to se pokoušela odpovedet pulrocní analýzou i renomovanábritská parapsychologická spolecnost Society Psychical Research.Presto ani tentokrát badatelé nenašli žádné uspokojivévysvetlení. A jak se po case ukázalo, anomálie „pocítacovýchmozku“ nejsou tak vzácné. Co se tedy vlastne deje zaobrazovkami elektronických pocítacu? Že by už byla napostupu umelá inteligence s vlastním vedomím, o níž v poslednídobe stále casteji hovorí moderní programátori? Nebo jde o jevzpusobený prítomností poltergeista?