Atmosféra placu

Do tohoto kusu p?írody chodí trajdat Pra�ané a hlavn? �i�kovští Pepíci a Marušky, kte?í tu v letních m?sících grilují na tráv? u nedaleké zahradní hospody. �i�kováci toto místo ozna?ují p?ízviskem Na K?í�ku. Údajn? tu kdysi bývalo poprav?í místo, kde byl popraven Jan Rohá? z Dubé, jemu� jsem v?noval tuto nedalekou krabku GCRH4J.

Park nabízí MIMO?ÁDNÝ výhled na �i�kov, jeho dominantu "?ernokn?�níkovu v?�", �i�ku tr?nícího na nedalekém podstavci a mnohem dále. Ve?er tu n?kdy bývají u zahradní hosp?dky koncerty a místo má zvláštní atmosféru místa odlou?eného od civilizace, by? vás tramvaj doveze a� k úpatí kopce.

Na fotografii jedna z mnoha parti?ek tábo?ících v tomto parku, na které tu v letních m?sících rozhodn? narazíte. V parku samotném se koná mnoho kulturních akcí, od pravidelného pivního festivalu, kde máte mo�nost ochutnat ?adu regionálních piv (které jsou b?�n? k dostání v �i�kovských hosp?dkách a �i�kov je tím znám, �e mu do jeho ulic nesmí Gambrinus a podobné patoky), shlédnout fireshow, ú?astnit se drakiády a mnoho dalšího. Kompletní p?ehled akcí najdete na stránkách http://www.parukarka.cz Zde ke shlédnutí zajímavá galerie z jedné takové fireshow ODKAZ

Protiatomový bunkr

Hned u vstupu do parku od Olšanského nám?stí je vstup do komplexu protiatomového bunkru vybudovaného v padesátých letech minulého století, poskytujícího úto?išt? pro p?ibli�n? 2500 osob. V parku samotném m?�eme na dvou místech vid?t odv?trávací v?�e (na p?edchozí fotografii za piknikující parti?kou) a jiné fragmenty tohoto komplexu. Systém štol je napojený na Ochranný systém metra a má 5 vstup? z r?zných sv?tových stran kopce. Dodnes je ?ást (cca 1500osob) p?ipravena k pou�ití a desetina prostor je pronajata a slou�í jako hudební klub, lezecká st?na a muzeum. Dále tu jsou sklady a ?eské radiokomunikace tu mají nouzové vysílací studio, které bylo pou�ito v roce 1968.

Historie parku aneb kapsle kam se podíváš

Tento park byl p?vodn? vinicemi, které zalo�il ji� ve 14. století císa? Karel IV. Vini?ní usedlost (Hejtmanovská) zakoupil v 19. století známý pra�ský paruká? Jan Hrabánek a zanedlouho sem zamí?ili francouzští podnikatelé Sellier & Bellot se svou zbrojní továrnou. Nejprve se zde vyráb?ly zápalky pro lovecké náboje, pozd?ji pro náboje vojenské. Od roku 1827 továrna zvaná Kapslovna vyráb?la zapalovadla z bílého st?elného prachu. Byl to tovární objekt s n?kolika domky, které byly od sebe z bezpe?nostních d?vod? odd?leny silnou zdí. Poslední zbytky této zdi m?�ete vid?t na vrcholu kopce p?i cest?. Vyráb?lo se zde a� 60 milion? zápalek ro?n?, zejména pro Rakousko a dále na export do USA, Anglie, Brazílie a východní Indie. Pracovalo zde asi sto zam?stnanc?, dívky ve v?ku 12 - 14 let t?ídily kapsle. V roce 1832 utrp?l Bellot vá�né poran?ní p?i explozi t?askaviny, kdy mu skla z brýlí poškodila o?i. Pro v?tší bezpe?nost výroby pak nechal p?istav?t domy na p?ípravu t?askavé sm?si. V roce 1872 ale došlo k velkému výbuchu, kdy bylo usmrceno 14 lidí a ?ada jich byla vá�n? popálena. Trpkou ironií osudu to byly práv? Bellotovy náboje, které v pruských puškách zp?sobily porá�ku rakouského vojska v bitv? u Hradce Králové v roce 1866. Ve 30.letech 19.století pracovalo v �i�kovské kapslovn? ji� p?es tisíc d?lník?. Jakmile se výstavba obytných dom? p?íliš p?iblí�ila, továrna se v roce 1935 p?est?hovala do Vlašimi a nic tak nerušilo klid v parku. Poslední památkou na továrnu je komín na severní stran? kopce.

Na staré fotografii vidíte bývalou zbrojní továrnu "Patronenfabrik" a pod ní rybník, který byl v místech dnešního Olšanského nám?stí. Nic z toho u� tu dnes nenajdeme.

V sou?asné dob? nalezneme v parku i st?elnici nazvanou Kapslovna a Klub biatlonu Kapslovna. Více informací zde - http://www.kapslovna.wz.cz/ a http://www.kapslovnaci.banda.cz/

Menhir

V parku také nalezneme menhir. Je vyroben ze sliveneckého mramoru tzv. litopunkturní stély, je vysoký asi metr a p?l a je podle návrhu slovinského socha?e Marka Poga?nika. Tento "lé?ivý kamenný menhir" má údajn? napomáhat obnov? harmonizace civilizací zasa�ené krajiny a získávání rovnováhy oslabených lokalit. Stély prý p?ináší energii, ji� podv?dom? vnímáme.

Nalezená letos v dubnu na GC.COM, nyní loguji nález i zde.

Díky za keš