oc-Logo
Uživatel:  Heslo:  

 
hledat waypoint:

Neznámá Obtížnost: 5.0 z 5.0 Terén: 4.5 z 5.0 Nastupiste 5½ založil Varouch
Tunel pod hlavnim nadrazim v Jihlave, kterym proteka potok.

Velikost: Malá
Časová náročnost: 2:00 h  Délka: 3.00 km
Status: Připravena k hledání
Ukryto: 16.08.2013
Vytvořeno: 16.08.2013
Poslední úprava: 16.08.2013
waypoint: OZ023F
4 nalezeno
0 nenalezeno
1 komentářů
5 sleduje
6341 návštěv

Česká Republika
Souřadnice se zobrazí po přihlášení.
Popis   CS  

Zdál se Ti Koželužský potok dlouhý? Připadal Ti Stařečský potok drsný? Byla pro Tebe cache v Radslavickém potoce vysoko? Semlela Tě Ema na maso?
Pokud jsi na některou z těchto otázek odpověděl ANO, tohle zřejmě není cache pro Tebe.

Po úspěchu cache Nastupiste 2¾ představujeme pokračování.

2x temnější
2x drsnější
2x mokřejší
2x pavoukovitější
22x delší


Náš vlak právě přijel na Nástupistě 5½.



Helma je nutností. Rukavice doporučujeme. Obutí dle vkusu každého soudruha, vody je místy nad kolena. Vem si náhradní zdroj světla! Nezapomeň na pitnou vodu. Cache je časově náročná, počítej 1.5 - 2 hodiny! Určitě nechoď sám! Dodržuj základy bezpečnosti v podzemí. Po celé délce trasy jsou kanálové výlezy. Lze je použít v případě nouze, jinak na povrch nelez. Voda je čistá, žádné odpadní vody. Prostory jsou výborně odvětrávané.

Podle popisu dojdi ke cachi Nastupiste 2¾. Přebroď "jezírko" a pokračuj velkým tunelem.



Až narazíš na křižovatku, dej se DOPRAVA. Správnou cestu ukazuje náš figurant.



Až dojdeš k vodopádu, jsi skoro u cíle. Opatrně vylez nahoru a dojdi na konec chodby.
Cache je nalevo od trubky, ze které vytéká voda.

Vrať se stejnou cestou.

FAKT SI SEBOU VEMTE PITNOU VODU, MINIMÁLNĚ 1 LITR NA ČLOVĚKA.


Záznamy   nalezeno 4x nenalezeno 0x 1x     [Zobrazit všechny logy]

22.02.2015 fialot Nalezl cache

 Nalezeno společně s Lukass2.

Díky, byl to úžasný zážitek... jak v dobrém, tak špatném smyslu :-)

22.02.2015 Lukass2 Nalezl cache
Lomikare, Lomikare...
Dnešní cíl byl celkem jasný, věděli jsme, do čeho jdeme. - Tak to bylo to s čím jsme sem dnes šli, ale pravda byla trošku jiná.
Původně jsme chtěli do Jihlavy jet vlakem, ale cesta na nástupiště byla tak dlouhá, že by nám ujel. Ještě, že jsme nakonec vzali auto...
Start: K-77min. Už venku mě překvapil silný proud vody, který nevěstil nic dobrého. Hned "u vstupu" (tedy tam, kde ostatní rychle končí) nás zaskočilo napuštěné jezírko. Uvažoval jsem i o tom, že to vezmeme "z druhé strany". Naštěstí, kam sáhnul můj kouzelný prstík, tudy začala vytíkat voda. Jenže to šlo s takovým množstvím vody velmi pomalu, a tak přišla na řadu kouzelná kláda, která dělala to co sto prstíků :-D. Upuštěno bylo, jen to ještě chtělo zajistit nenapuštění...
Překonání jezera: K-48min. A pak už začalo to, co už jsme znali a čekali. Naštěstí jsme tentokrát měli o 10 cm vyšší holinky, takže cesta byla mnohem pohodlnější a rychlejší. A proto byla první část natošup za námi.
Křižovatka K-19min. "Podruhý stejnou chybu neuděláš", tohle jsme si vrývali do paměti celý rok a teď zahnuli vpravo.
Co se týče skladby atrakcí v kanále, myslím, že kdyby byl vodopád hned na začátku, spoustu lidí by to správně odradilo, ale na konci už o nějaké cákání moc nešlo. Jak jsem psal, bylo hodně vody, a tak jsem byl trošku mokrý, ale kolegiálně jsem nahoře vodu zastavil. Při cestě zpátky jsem čekal odplatu. "Ale ty už seš přece mokrej, zastav mi zase vodu."
Keš: ~22:22. Hurá! A zklamání, že dál se opravdu neprotáhneme, že budeme muset jít stejnou cestou zpátky.
Po cestě jsem zkoušel chytnout signál GPS, což se mi párkrát podařilo. Pak jsme byli nahoře na místě přibližné křižovatky, dokonce jsem i spatřil velmi podobnou borovici, ale kanál jsme nedohledali.
To, co jsme netušili, byla ta vzdálenost od křižovatky k cíli. Keš samotná je v konstatntním působení vody, takže dost vlhká i uvnitř. Dovolil jsem si jí umístit nad vodu. Co se týče publikovatelnosti na gc.com ve své době, myslím si, že je vše v pořádku. Jen bych se trochu obával zvýšeného počtu lidí v prostoru výrobního arálu. A taky toho, že by spousta lidí přecenila své síly.
Na vzduch jsme se dostali v K+56min.
Zajímavé, že stejně jako před rokem, ani tentokrát mě záda dodatečně nebolela (a to s nimi mám problémy).
Keš je fakt super. Když teď čtu logy na bližším nástupišti, musím se jen smát. My jsme se těšili, až budem u jezírka; zbytek cesty ven už jsme zanedbali. Když jsme potom jeli aspoň pro nějakou keš na povrchu, hodně nás zaskočila ta vzdálenost, kterou jsme dole ušli. Prý, že v podzemí se zdají vzdálenosti delší. Dnes to bylo naopak. Velké díky za objevení tohohle světa, díky za kešku
Obrázky k tomuto záznamu:
Sm@jlikova trubka
Atrakce curajiciho chlapecka
22.02.2014 Lukass2 napsal komentář
23:15-0:15, skoro STF

I když už mám odlovenou, doprovodil jsem kolegy na bližší nástupiště s keší. Oproti mé předchozí návštěvě se tu ale něco změnilo. Měl jsem na nohou holínky a hráz jezírka zřejmě kdosi prokopnul. Byl jsem znuděný z nevydařeného večera, ale po tomto zjištění jsem se okamžitě probral s pocitem velké příležitosti. Dva kolegy jsme nechali čekat na 2. nástupišti a my dva zkusili, jak bude vypadat cesta dál. Nečekali jsme to, ale tunel byl překvapivě dlouhý :-). Došli jsme na rozcestí a nevěděli jak dál. Naštěstí jsme se po dalších 10 minutách (ve špatné cestě) rozhodli vrátit, aby na nás Pet9 nebyli naštvaní moc. No, i tak jsme je tam nechali čekat rovnou hodinu. Došli jsme do vzdálenosti asi 1,5 km pod nějaké stroje, které i v sobotu o půlnoci byly v provozu. Po cestě potkali 23 kanálových výlezů. A pak to samé po cestě zpět...

O keši jsem něco slyšel, ale listing nikdy neotevřel, tak jsme bohužel neměli žádné instrukce. Také jsem čekal, že to zde bude vypadat úplně jinak, že to nebude taková pohodová procházka tunelem. Bez logu v logbooku nám keš bohužel asi nikdo nepovolí zalogovat, ale připojuji fotku z hledání keše na rozcestí.

http://lukass2.wz.cz/DS182602.JPG
06.02.2014 Smajlik Nalezl cache
Společné {FTF}  s Radkem694

Na úvod musím napsat, že Nástupiště 5½ pro mě je a na delší dobu bude jedno z nejkrásnějších geokačerských dobrodružství. Úžasný zážitek, který můžu  každému můžu jen doporučit.

A jak to všechno začalo: jedu si takhle ve čtvrtek večer domů a píše mi Hanka z HaRaKa teamu, jestli už mám Varouchovu LABku. Tak jsem jí odepsal, že nemám a co to má být a kde to má být. Doma sednu k PC, zkoumám vo co gou a zjišťuji , že Varouchova LABka je v Jihlavě a ještě k tomu v místě, o kterém jsem hodně slyšel a které jsem raději doposud neviděl. Chvilku se nechávám od Hanky hecovat a pak si řeknu, proč ne, aspoň bude sranda. Volám Radka694, kde je, a jestli se mnou pojede na Varouchovu kanálovku. Jeho odpověď mě v podstatě nepřekvapila. Slova „kde to je a kdy to píplo“ mi dodaly ještě víc energie k té bláznivé jízdě za dobrodružstvím. Valím do sklepa, beru si broďáky, čelovku, helmu a věci potřebné a spěchám startovat auto. Cesta do Luk nad Jihlavou, kde vyzvedávám Radka694 byla taky úžasně dobrodružná, jelikož skoro celou cestu byla mlha a nebylo vidět na metr. V Lukách vyzvedávám Radka694 a spěcháme na úvodní souřadnice. Na úvodních souřadnicích se nám podaří zaparkovat geovozidlo kousek od vstupu do podzemí. Chtěl jsem, aby bylo auto co nejblíže proto, kdybych ohlodaného Radka od potkanů táhnul ze stoky, abych to neměl moc daleko. Oblékáme broďáky, nasazujeme helmy a čelovky a vzhůru do podzemí. Cesta k první krabičce byla dnes už z mého pohledu brnkačka. To, co jsme absolvovali za jezírkem, o tom se mi ani nezdálo. Nebudu se tu extra rozepisovat, abych nekazil ostatním zážitek, až si budou vychutnávat tohle úžasné dobrodružství. Ovšem  je na místě napsat, že po fyzické stránce je tato záležitost velice náročná a jsem v podstatě rád, že jsem si to mohl zkusit a ve zdraví jsem se s Radkem vrátil na úvodní souřadnice k autu. Vždy jsem bral trošku s nadsázkou to, když autor píše v listingu, že je potřebná helma. Můžu zodpovědně a upřímně konstatovat, že pokud bych helmu na Nástupišti 5½  neměl, tak mi cesta netrvá 2,5 hodiny, ale 5 hodin a pravděpodobně bych během ní vykrvácel. Při zpáteční cestě jsem dostal takovou pecku do hlavy od trubky trčící ze stropu, že takovou jsem nedostal ani od mého táty, když jsem se kdysi dávno vrátil ze základní školy a s radostí jsem mu oznámil, že jsem se přihlásil do pionýrů. Objektivně řečeno, cesta byla fyzicky náročná, neuvěřitelně dlouhá, leč z mého pohledu v rámci možností čistá a průchozí. Do 2/3 cesty tam se mi šlo dobře a s úsměvem, v poslední třetině se mi už jen šlo a cestou zpátky jsem ztratil úsměv i krok. Upocený, ufuněný a mokrý s hlavou otlučenou křičím každých 10 metrů na Radka „Počkej na mě, já tu nechci umřít“ . Prostě zážitek a něco podobného jsem doposud v geocachingu nezažil. Geokačerský orgasmus a zároveň zádový exitus.
 
Autorům děkuji za keš a všem ostatním doporučuji tuto adrenalinovou procházku. Radkovi694 děkuji za vzájemnou podporu a doufám, že už mi odpustil ty prošlápnutý záda.

 [Zobrazit všechny logy]
Výpočet stránky: 0.005 sec
Generování stránky: 0.001 sec
Ochrana osobních dat | Impresum
Kontakt | Mapa stránek