oc-Logo
Uživatel:  Heslo:  

 
hledat waypoint:

Neznámá Obtížnost: 4.0 z 5.0 Terén: 4.0 z 5.0 Hansovo zlato založil sjirka79
Noční a UV keš

Velikost: Normální
Časová náročnost: k.A.  Délka: 10.00 km
Status: Dočasně nedostupná
Ukryto: 26.03.2014
Vytvořeno: 26.03.2014
Poslední úprava: 23.11.2014
waypoint: OZ0246
4 nalezeno
0 nenalezeno
2 komentářů
4 sleduje
6160 návštěv

Česká Republika
Souřadnice se zobrazí po přihlášení.
Popis   CS  

INFO: Keš je publikována i na opencaching.com. Je jen na Vás, které platformě dáváte přednost.

Pokud nemáte příliš v oblibě „díkyzabodovky“ a raději si keš skutečně zasloužíte, máte rádi chůzi a nevadí vám trní, hadi ani vosy, pokud je to pro vás ve dne nuda a radši chodíte v noci... tak tohle je výzva přesně pro vás. Pokud máte rádi pohodlí a lovíte nejraději z auta, nic ve zlém, ale spíš ne... Připravte se (včetně návratu do výchozího bodu) na asi 10 km noční krajinou – po cestách i terénem, po rovině i přes kopce.

Na úvodních souřadnicích nic nehledejte, vše potřebné k nalezení výchozího bodu se dozvíte v listingu. Zde bývala pobočka Státní banky československé, jejíž předchůdkyně, Národní banka československá, převzala po válce i pobočky Německé říšské banky na území ČSR – tedy i tu šumperskou...
A v trezorech bank se vždy nacházely nejen peníze... ale i zlato.



V tomhle kraji byl vždy těžký život... pod horami to ostatně nikdy nebylo jiné... A ve 20. století, ve století velkých objevů a velkých válek, to bylo někdy ještě těžší. Rád bych vám tu popsal jeden příběh... je jen na vás, zda půjdete v jeho stopách...

Před pár lety jsem v hospodě potkal jednoho starého pána, představil se jako Karel a zeptal se, zda si může přisednout. Proč ne, byl jsem sám. Svou starou odřenou koženou aktovku si postavil vedle židle, dal si taky pivo... a začali jsme si povídat. Vykládal mi, jak přišel do Šumperka hned po válce jako mladý kluk a začal pracovat v tehdy se nově tvořících bezpečnostních sborech. Mnoho let potom pracoval jako policista než odešel do důchodu.

A pak začal vyprávět zajímavou historku – příběh o Hansovu zlatu... Když se tu na začátku června 1945 objevil, vstoupil do milicí u Okresní správní komise. Občas slýchal, že se v lesích nedaleko Šumperka skrývá nějaký Němec... a údajně se spoustou zlata. Občas ho prý někdo v lesích zahlédl, ale nikdy se ho nepodařilo chytit. A pak... 5. července... byl hlídkou předveden špinavý, zanedbaný starý chlap, který se jim sám vzdal. Prý chce co nejrychleji pryč...

Při výslechu potvrdil, že se skrýval skoro dva měsíce v lese, ale popřel, že by měl nějaké zlato nebo něco podobného. Nic u něj také nenašli, při žádném výslechu pak svou výpověď nezměnil, a nakonec byl poslán do Německa prvním transportem v únoru 1946. Protože kromě povídaček mezi lidmi se nenašly žádné důkazy, bylo odloženo i pátrání po údajném zlatu.

Karel to ale nevzdal a pátral na svou pěst dál. Dlouhé měsíce nic, ale nakonec měl štěstí. V jednom opuštěném domě po Němcích se mu na půdě za trámem podařilo najít starý deník. A když hledal dál, objevil v jednom rohu zaprášený, napůl spálený vzkaz. Bylo vidět, že se ho někdo pokusil zbavit, ale asi byl vyrušen a svou práci nedokončil. Když si přečetl deník a ten vzkaz, bylo mu jasné, že je to to, co hledá... stopa, která ho dovede k Hansovu zlatu!

Zhluboka se napil a otřel si pěnu z úst... já jsem zatím seděl jako na trní, jak bude to vyprávění pokračovat. Karel vzdychl a odmlčel se... Nakonec jsem to nevydržel.

„Tak povídejte, jak to nakonec dopadlo? Zjistil jste, kde hledat?“
„Ano, ano... hmm... nakonec jsem přišel na to, kde začít...“
„A našel jste ho tedy? Nebo ne?“
„No, našel... ano... hmmm... nakonec jsem to našel...“
„Zlato? A proč jste tedy dělal celý život policajta? Proč jste si ho nevzal a neodjel třeba do Švýcarska?“
„Jo... zlato... znáš to... jak se říká... Není všechno zlato, co se třpytí?“
„To nechápu? Zlato je přece zlato. Jestli bylo pravé.“
„Ano... hmm... to bylo... pravé...“
„Pardon, ale já tomu nerozumím. Vy jste našel poklad a vypadá to, jako byste z toho neměl radost.“
„Ne... ani ne... ještě tam je.“

V ten moment jsem zůstal zírat s otevřenou pusou... Karel se zasmál... poprvé za celou dobu...

„Vypadáš jako by ti zaskočilo... snad jsi nepřišel o řeč.“
„Ne, to ne... ale... to znamená, že tady je někde kolem města schováno zlato?“
„Je... ale nechme toho už... život není jen o penězích.“

Už se o tom nechtěl bavil. Tak jsme si povídali o všem možném – o ženách, o fotbale, o politice, o smyslu života... prostě jak to tak bývá. Bylo to moc příjemné... čas rychle ubíhal. Najednou se starý pán zadíval na hodinky a pomalu se zvedl... s tím, že už bude muset jít.

Zadíval se na mě. Ne tím unaveným pohledem, jako měl celou dobu. Ale jako by mě zkoumal... pohledem starého zkušeného vyšetřovatele... Cítil jsem jeho pohled až uvnitř – jako by před ním nic nezůstalo skryto. Nakonec pokýval hlavou a z té své letité aktovky vytáhl složku. Obyčejnou starou papírovou složku, na které bylo tužkou napsáno 'HANS – 1945-51'. Otevřel jsem ji a překvapeně jsem koukal na první papír – nějaký protokol...

„A co to je? Co s tím mám dělat“
„Jestli se v tobě nepletu, budeš už vědět, co s tím...“

… zaplatil pivo a odešel. Už jsem ho potom nikdy neviděl. Kdo to vlastně přesně byl nebo důvody, proč si vybral zrovna mě, jsem nikdy nezjistil. Zbyla mi jen ta zaprášená složka...

Otevřel jsem ji a začal zběžně listovat starými papíry. Nejdřív nějaký protokol... tohle vypadá jako stránky z hodně hodně starého deníku... co je tohle za útržky... vždyť je to napůl spále--... v ten moment mi to došlo. Tohle jsou ty stopy k Hansovu zlatu o kterých mluvil... Zaplatil jsem a vystřelil jsem z hospody jako blesk. Celou cestu domů jsem utíkal. Doma jsem si sedl a začetl se do všech těch lejster...
… ale nebylo to tak rychlé. Než jsem zjistil, kde začít, trvalo mi to několik měsíců. A i potom to nebylo snadné – za těch skoro 70 let se toho hodně změnilo, některé stopy smyl čas... ale loni na podzim se mi to konečně povedlo. Našel jsem to!

Celou dobu jsem si plánoval, co si koupím, kam pojedu a co všechno podniknu. Nakonec jsem si vzal ale jen malý kousek zlata, aby mi tohle pátrání připomínal.
Říkáte si proč? Není to blázen? Ujišťuji Vás, že ne...
Ostatně – proč byste si to nemohli zkusit také? Věřím, že vás to zaujme stejně jako mě. Opravil jsem rozpadlé značení a také vyměnil schránky – už byly hodně zrezivělé... Tady tedy máte skoro všechny podklady naskenované. Pro otevření obrázku ve větší velikosti (v novém okně/záložce) na něj klikněte:












Říkáte si, co teď? Máte pravdu – je tu jen malý kousek vzkazu – ten zbytek byl v tak špatném stavu, že po naskenování z něj nešlo poznat skoro nic... Proto zbytek vzkazu dostanete, pokud najdete místo, o kterém se mluví v této první části (jestliže to nebude jasné hned, použijte hint) a pošlete e-mail na hansovo.zlato@seznam.cz a do předmětu napište xxx-yyy, kde za neznámé dosaďte uvedené části souřadnic zaokrouhlené na desítky. Pokud budete chtít napsat cokoliv dalšího ať již do předmětu, textu mailu, je to možné. A nebo si to můžete nechat až na log.

N --°--,xxx
E --°--,yyy

Nápověda   [Rozluštit]

[1] An zncl.pm arwfbh wra borpar, yrgrpxr n ghevfgvpxr zncl [2] Ghevfgr bqfhq arzhfv cbxenčbing wra wrqavz fzrerz [3] Bq ebxh 2007 mqr anwqrgr mnwvznibh uvfgbevpxbh cnzngxh m xbapr 17. fgbyrgv.


A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z


Záznamy   nalezeno 4x nenalezeno 0x 2x     [Zobrazit všechny logy]

23.11.2014 sjirka79 napsal komentář
Po provedené kontrole zjištěno, že některé stage chybějí, do opravy tedy deaktivována.
08.06.2014 Skopik_ Nalezl cache
Tedy to byla ale noční směna! Jak už to dokonale popsal Vernie, okolnosti (a owner :D) nás svedly na zcestí a po několika dnech ladění detailů přes email se konečně ocitáme nejen s Verniem v podvečerních hodinách na startu patrání. Ve stejný den se mi podařilo zlákat ještě YUgoše, což bylo supr - spousta ostatních zůstalo raději v pelechu, pche :). Start jsme trocha podcenili, ale jakmile jsme chytli stopu už bylo vše v nejlepším pořádku a po nějakých tlamopádech (kterými jsme k všeobecnému pobavení ten večer přispěli všichni) razíme vstříc temnotě. Postupně jsme se prodrali velmi zajímavými zastaveními, které do příběhu zapadaly - každé z nich pro mě bylo překvapením, co že se to dá ještě v těchto místech najít. Tady musím vyzdvihnout tak dobré prozkoumání terénu o tyto zastavení - opravdu nechápu. Až jsem si říkal o co vše se ochuzuji, když v terénu chodím jak trouba po cestičkách a že už bych s tím měl asi přestat :). No parada. Svitive houby byly opravdu k nakousnutí, YUgošova slivovička chutnala převelice a příběh se odvíjel krásně. Došlo na vícero nočních výhledů a tak na pohodu pokračujeme nocí. Jak se blížila "hodina duchů" kolem druhé ráno, začala se projevovat naše spíše psychická únava a děláme nějaké "drobné" navigační chyby v itineráři, které naštěstí šly vždy napravit (díky za dostatek značek). I když, možná jsme tehdy přeci jen měli zavolat ownerovi o radu ;D. Ta unava dela opravdu sve a resit nejake slozite veci a sam, jsem tam do třetího dne. Tedy, propotili jsme celou noc, havěti jsem si domu odnesl taky dostatek, ale protoze jsem byl pripraven na cokoliv, ani jsem se v terenu ničemu nedivila spíše si to maso užíval. Nevedet do ceho jdu, vstava mi zbytek vlasu na hlave. Finalku už jsem v posledních dvou hodinách očekával čím dál více ;), ale došlo na ni až za magického svítání. Je fakt, že jsme cestou nijak nespěchali. Malinko škoda, že se keš nepodařilo publikovat na closecachingu, ale ta virtuální hodnota v podobě bodu je stejně směšná. Zato zážitek to byl k nezapomenutí :D. Díky Verniemu a YUgovi za skvělou spolupráci a ownerovi poklona za tohle náročné veledílko s příběhem. Tuhle noční keš jen tak něco nepřekoná. Moooc diky!!
08.06.2014 Vernie PaT Nalezl cache
Tak konečně :-)

 Čas od publikace této keše běžel jako voda a pořád se mi nedařilo najít dalšího blázna :-), který dá přednost až do dneška jsem si myslel trošku náročnější procházce nočním lesem před stereotypem doma. Štěstěna (alias Jirka) tomu trošku napomohl/a a už posílám email na Skopika, který okamžitě potvrzuje účast. Čas jak se zdá tak uzrál a blížil se den D, který jsme bohužel díky mě museli o den posunout Nicméně nadchází sobota a já se s potěšením dozvídám, že se naše skupinka nočních bláznů rozšiřuje odalšího člena: Yugoše. Raduji se, víc hlav víc ví a v terénu se neztratím :-).

Sobota byla více méně pohodovým dnem, pár drobných kešek v Králíkách, nějaké opékání v Hanušovicích a ejhle hodiny odbíjí 20:00. Spěšně vyrážíme do Šumperka. Házím výbavu do batohu a vyrážím pro Yugoše a Skopika a následně hurá v cca 22: 00 do lesa.

První bludička s námi krapet laškovala, takže snad po hodině usilovného pročesávání terénu nacházíme a razíme směr, který předznačuje, že až tak easy to nebude . První stage nacházíme relativně rychle. Připravenost nás nenechává na pochybách a vyrážíme za dalšími indiciemi. Před druhou stagí jsme se pokochali super lesním, naštěstí pro nás opuštěným bejvákem ozdobený ve tmě zářícími houbami. Nene, tak rychle jsme nezešíleli, prostě jen taková zajímavá vsuvka, která nás určitě zaujala.

Pak už putujeme dál, jedna stage za druhou, ale čas neúprosně běží a nám se zdá, že to snad nemá konce. Po cestě vyzvedáváme jednu lesní keš, kterou nemám a tím na chvíli ztrácíme bludičky, ale naštěstí, jak pokaždé prostě se jednou zase objeví.

Noční výhledy, troubení jelenů, zpěv ptáků po rozbřesku, vzteklá vosa co jí čelovka nevoněla, spousta klíštaťat okolo. No prostě romantika plnými doušky.

Pomalu se blížíme k cíli. Trmácíme se. Zbavujeme se dotěrné vosy. Kolik mohlo být hodin 2:30? Už si to snad ani nevybavuji. Vrháme se střemhlav strání dolů. Tam kam bych se kvůli havěti přes den snad ani nepodíval. V polovině zjišťujeme, že vzdálenost, kterou jsme měli ujít už dávno minula a podle mapy ještě aspoň jednou tolik na nejbližší cestu musíme zdolat. Ošlehaní po chvíli skáčeme na cestu. Čirý masochizmus a další drobné zdržení. Kde vlastně jsme a co další bludičky? Skoro to vzdáváme, když v tom opět světýlko v dáli předznačuje nevyhnutelnou křížovou výpravu. Jak tohle mohla dát Besinka sama?!? Na zbytečné myšlenky není moc času. Poslední indicie před námi. Naštěstí. Svítá !

Nasazujeme směr, jak jinak než do houští a po teď už jen pár metrech lovíme keš. Kolik bylo? Netuším přesně ale něco kolem půl čtvrté. Zjišťujeme, že jsme třetí blázni v pořadí. Utahaní nastavujeme poslední směr k autu a dnešní noc budiž zajímavou vzpomínkou na zcela vyjímečný a krapet vyčerpávající zážitek :-). Díky Jirko za něj!  Jeden valounek beru domů ženě na zuby, bude ho potřebovat, nebo spíš já, že jdu o tři hodiny později?

Zbytek zlata vracíme, i když je to těžké odolatNu což, ať ostatní mají také motivaci, když už ne bod do své narůstající sbírky trofejí

Díky Skopikovi a Yugošovi za vůli vydržet, výbornou svačinu po cestě a budu se těšit na další zážitky.

29.04.2014 sjirka79 napsal komentář
Provedena kontrola, přidány pamětní vizitky.
 [Zobrazit všechny logy]
Výpočet stránky: 0.005 sec
Generování stránky: 0.001 sec
Ochrana osobních dat | Impresum
Kontakt | Mapa stránek