Čas od publikace této keše běžel jako voda a pořád se mi nedařilo najít dalšího blázna :-), který dá přednost až do dneška jsem si myslel trošku náročnější procházce nočním lesem před stereotypem doma. Štěstěna (alias Jirka) tomu trošku napomohl/a a už posílám email na Skopika, který okamžitě potvrzuje účast. Čas jak se zdá tak uzrál a blížil se den D, který jsme bohužel díky mě museli o den posunout Nicméně nadchází sobota a já se s potěšením dozvídám, že se naše skupinka nočních bláznů rozšiřuje odalšího člena: Yugoše. Raduji se, víc hlav víc ví a v terénu se neztratím :-).

Sobota byla více méně pohodovým dnem, pár drobných kešek v Králíkách, nějaké opékání v Hanušovicích a ejhle hodiny odbíjí 20:00. Spěšně vyrážíme do Šumperka. Házím výbavu do batohu a vyrážím pro Yugoše a Skopika a následně hurá v cca 22: 00 do lesa.

První bludička s námi krapet laškovala, takže snad po hodině usilovného pročesávání terénu nacházíme a razíme směr, který předznačuje, že až tak easy to nebude . První stage nacházíme relativně rychle. Připravenost nás nenechává na pochybách a vyrážíme za dalšími indiciemi. Před druhou stagí jsme se pokochali super lesním, naštěstí pro nás opuštěným bejvákem ozdobený ve tmě zářícími houbami. Nene, tak rychle jsme nezešíleli, prostě jen taková zajímavá vsuvka, která nás určitě zaujala.

Pak už putujeme dál, jedna stage za druhou, ale čas neúprosně běží a nám se zdá, že to snad nemá konce. Po cestě vyzvedáváme jednu lesní keš, kterou nemám a tím na chvíli ztrácíme bludičky, ale naštěstí, jak pokaždé prostě se jednou zase objeví.

Noční výhledy, troubení jelenů, zpěv ptáků po rozbřesku, vzteklá vosa co jí čelovka nevoněla, spousta klíštaťat okolo. No prostě romantika plnými doušky.

Pomalu se blížíme k cíli. Trmácíme se. Zbavujeme se dotěrné vosy. Kolik mohlo být hodin 2:30? Už si to snad ani nevybavuji. Vrháme se střemhlav strání dolů. Tam kam bych se kvůli havěti přes den snad ani nepodíval. V polovině zjišťujeme, že vzdálenost, kterou jsme měli ujít už dávno minula a podle mapy ještě aspoň jednou tolik na nejbližší cestu musíme zdolat. Ošlehaní po chvíli skáčeme na cestu. Čirý masochizmus a další drobné zdržení. Kde vlastně jsme a co další bludičky? Skoro to vzdáváme, když v tom opět světýlko v dáli předznačuje nevyhnutelnou křížovou výpravu. Jak tohle mohla dát Besinka sama?!? Na zbytečné myšlenky není moc času. Poslední indicie před námi. Naštěstí. Svítá !

Nasazujeme směr, jak jinak než do houští a po teď už jen pár metrech lovíme keš. Kolik bylo? Netuším přesně ale něco kolem půl čtvrté. Zjišťujeme, že jsme třetí blázni v pořadí. Utahaní nastavujeme poslední směr k autu a dnešní noc budiž zajímavou vzpomínkou na zcela vyjímečný a krapet vyčerpávající zážitek :-). Díky Jirko za něj!  Jeden valounek beru domů ženě na zuby, bude ho potřebovat, nebo spíš já, že jdu o tři hodiny později?

Zbytek zlata vracíme, i když je to těžké odolatNu což, ať ostatní mají také motivaci, když už ne bod do své narůstající sbírky trofejí

Díky Skopikovi a Yugošovi za vůli vydržet, výbornou svačinu po cestě a budu se těšit na další zážitky.

Kdybych to byla bývala věděla  ......

Ale popořádku. Zpráva zaslaná autorem o publikaci této keše mě překvapila. O Opencachingu jsem sice věděla, ale nikdy mě nenapadlo ho zkoumat nějak víc. Geocaching mi zatím pro vyplnění volného času stačil.

Začetla jsem se do listingu, moc ho nechápala, náročnost terénu i obtížnosti mi v kombinaci s uvedenou délkou putování a navíc v noci naháněla hrůzu . Jsem ovšem tvor zvídavý a kvůli keším dokážu občas překonat i sama sebe .... a ke všemu se mi podařilo během několika málo minut získat potvrzovací mail s instrukcemi. Vypadalo to ještě zajímavěji, než samotný listing. Přemýšlela jsem, jak a kdy podniknout výpravu, nakonec jsem se po náročném týdnu v práci rozhodla hned pro pátek .... potřebovala jsem prostě "vygumovat" všechny myšlenky a toto se zdálo ideální. Z doporučené výbavy jsem si vzala větší část, přibrala jsem chlupáče obranáře a po chvilce už se nořím do terénu a do nitra příběhu. 

Jak celou akci více popsat a nenapovídat ... ? To je prakticky nemožné. Když jsem se po jednom z náročnějších přesunů dost ze začátku dozvěděla, že bude hůř , chtěla jsem to nechat na jindy. Vypečené a současně pěkně připravené stage mě ovšem natolik pohltily, že jsem prostě chtěla vědět, co bude dál, jak to bude pokračovat, kam až dojdu .... Navigaci jsem měla celou dobu puštěnou a občasné pohledy na mapu mi naháněly hrůzu. Když jsem v jednom místě myslela, že dál už prostě nemůžu / ani já a nemůže ani Besinka /, musely jsme pokračovat .... a vyšplhat nejméně na nejbližší cestu. Tam nám to ale opět nedalo a nevracíme se k autu, ale pokračujeme zase dál. To jsem ale ještě netušila, že podobné chvíle se budou ještě několikrát opakovat .... jenže v místech, odkud už až tak snadný únik nebude. Šla jsem mnohdy tam, kam si neplánuji procházky kvůli náročnosti ani ve dne. Potmě ovšem naštěstí ten terén nebyl vidět. Občasné výhledy na různé strany a světýlka v dálce mi dávala naději, že od civilizace nejsem až tak daleko. Hvězdy nad hlavou  mě sice chvílemi mátly, když jsem si je občas pletla s bludičkami, ale dávaly mi taky naději, že nezmoknu. V jednom místě jsme již tradičně s Besinkou pozorovaly bludičky pohyblivé, ba přímo prchající. Ve chvíli, kdy už jsem si myslela, že se konečně blížím k cíli a pomaličku se vracím zpátky, připravil autor další překvapení . "Parádní" terén a v něm hodně náročné hledání dalšího značení .... a pak závěr .... 180 metrů k pokladu .... nadšení z blízkosti cíle mě hodně rychle přešlo .... bylo to hodně zajímavých 180 metrů za šipkou .... i když téměř po rovině .... nástrahy, které jsem vůbec nečekala a hlavně ve tmě vůbec neodhadla, jak moc budou náročné. Ve 22.35 hod se konečně rozhlížím po okolí "nuly" a jdu kouknout na místečko, které mi připadalo podezřelé. Ano ! Tady je schováno zlato !!! Mám radost ! Vůbec jsem nečekala, že to dokážu !!! Zapsán je jen log betatestera a tak připisuji svůj. A označuji jej jako *  FTF  *. 

Moc děkuji za nevšední a parádní zážitek ! Dlouho na dnešní večer budu vzpomínat a zhuntované nohy se asi budou dlouho vzpamatovávat. Prostě už nejsem nejmladší. Cesta k autu nám pak vůbec neubíhala. Po rovině bez nástrah už to nebylo ono.

Příprava byla určitě hodně náročná a snad i na Opencachingu bude oceněna spoustou spokojených nálezů. Ještě jednou DÍK  !

*** BETATEST ***

Na bowlingovém eventu v Šumperku mě oslovil Jirka, jestli bych mu neudělal betatest nové noční kešky. Říkal, že to nebude žádná procházka růžovým sadem a měl pravdu. Přesně 14 dní na to jsme společně vyrazili, pro mě na neznámou cestu. Velmi brzy jsem pochopil, o co se jedná a začal se ponořovat do příběhu, který mě provázel stále dále a dále. Asi v polovině cesty jsem to chtěl vzdát a jít domů, ale zvědavost byla silnější a rozluštění se blížilo. Když už jsem myslel, že jsem u konce přišla ještě jedna náročnější pasáž a pak již krásně ukrytá krabička plná ukrytého Hansova zlata. Na tuto kešku se mi hodila domácí příprava v pododě minerálky, chleba s loveckým salámem a později i další bunda přišla vhod. Nepodceňujte přípravu a vše si vezměte sebou. Tato keška je jedna s nejkrásnějších keší, které jsem lovil. Fyzicky sice náročnější, ale určitě stojí zato se na ni vypravit. Moc děkuji za možnost krásné procházky se zajímavým příběhem.