Komunistický re�im, který se v únoru roku 1948 dostal k moci, se zdaleka nesetkával pouze s nadšeným p?ijímáním. V litomyšlském okrese se hojn? objevovali jednotlivci i skupiny, kte?í se nebáli a netajili se svým nesouhlasem se zp?soby uplat?ování moci nových vládc?.  

Také studenti gymnázia v Litomyšli p?emýšleli, jak zabránit nástupu totalitní moci, byli mezi nimi a skauti, kte?í se t?�ce vypo?ádávali s postupnou likvidací své organizace. Scházeli se v r?zných skupinkách v hospodách, domácnostech i ve skautské klubovn? a probírali politickou situaci. N?kte?í zvládli i sepsat a rozdat burcující letáky, jiní p?ejít od slov k ?in?m ani nestihli.

Kdy� v únoru 1948 vyhlásila Úst?ední rada odbor? generální stávku na podporu KS?, studenti stávkovat odmítli. ?editel gymnázia Stanislav Obdr�álek, významný oblastní ?inovník Junáka a jeden z jeho zakladatel? v samotné Litomyšli, tehdy ovšem rozhodl, �e vyu?ující se ke stávce p?ipojí. Studenti se proto rozhodli zorganizovat si výuku sami. Ten, kdo byl v p?edm?tu nejlepší, p?ednášel ostatním.

Rozbuškou celého vykonstruovaného procesu se pak stala p?íhoda tém?? sm?šná. Dva studenti sundali ze zdi ve t?íd? gymnázia obraz Stalina, roztrhali ho a spláchli do záchodu. Nicmén? nebyli p?i splachování dost šikovní a stí�nost sna�ivého školníka p?ivedla do školy orgány státní moci. Rozpoutala se série osobních prohlídek, vyšet?ování, výslech?, zastrašování. Našel se i student, který tlak nevydr�el a pov?d?l vyšet?ovatel?m víc, ne� m?l.

P?išla (zatím) krátkodobá zatýkání i domovní prohlídky. Vyšet?ovaní studenti m?li velké obavy z toho, aby p?i prohlídkách nebyly nalezeny ru?ní zbran?, které n?kte?í z nich v té dob? doopravdy vlastnili. Jednalo se o poz?statky výzbroje n?mecké armády, kterých se tehdy mezi lidmi pohybovalo vícero. V?tšina t?chto zbraní byla disfunk?ní, p?esto se studenti rozhodli se jich zbavit, a p?inesli je Františku Ambro�i St?íteskému, profesoru nábo�enství na gymnáziu, rektoru piaristické koleje a duchovnímu rádci skautského st?ediska. Ten jednu pistoli ukryl a pozd?ji hodil do stoky. Druhou zbra? u� zlikvidovat nestihl, p?išli zatknout i jeho a zbra? byla nalezena. Tak byla zata�ena do procesu jeho budoucí hlavní ob?? a spolu s ní i stará paní, která d?lala panu rektorovi kucha?ku (bylo jí p?es 70 let).

Státní bezpe?nost pospojovala a um?le vytvo?ila skupinu 24 p?evá�n? mladých lidí, z ?ásti nezletilých, které postavila p?ed soud. ?eský komunistický tisk p?inesl na podzim roku 1950 zprávu o soudním procesu. Uvád?l ji titulkem “Teroristická skupina ´Ata´ ve slu�bách Vatikánu”. V textu pak ?teme, �e jedním z v?dc? ilegální organizace m?l být dvacetiletý Miloslav Kohout, jen� se ?ídil vysíláním zahrani?ního rozhlasu, cht?l se spojit s teroristy z jiné ilegální skupiny a cht?l postavit vysíla?ku a navázat styk s americkou tajnou slu�bou prost?ednictvím sekty mormon?. O páteru St?íteském se píše, �e se p?ipojil k vatikánským agent?m, kte?í bez rozpak? znesv?cují chrámy zneu�ívajíce je jako skrýše zbraní a kte?í kn?�ským rouchem... zakrývají své spol?ení s imperialisty a štvá?i atomové války.

Soud probíhal ve velkém sále Smetanova domu. B?hem soudního p?elí?ení, kterého se povinn? ú?astnili zástupci student? ze všech st?edních škol z Pardubického kraje, byly nahlas ?teny petice z okolních škol a závod?, které �ádaly exemplární potrestání. Také zde bylo zmín?no bývalé nebo sou?asné ?lenství v Junáku, které se bralo jako p?it?�ující okolnost. Rozsudky se nakonec pohybovaly mezi p?lro?ním odn?tím svobody a� po 25 let (rektor St?íteský). V?tšina obvin?ných byla také odsouzena ke ztrát? veškerého majetku a ztrát? ob?anských práv na n?kolik let. Pouze t?i z odsouzených se proti rozhodnutí soudu odvolali a všem byl v odvolacím ?ízení trest výrazn? sní�en. Tém?? nikdo z odsouzených si ve v?zení neodpykal plný trest (nejdéle byl v?zn?n rektor St?íteský- 10 let), nicmén? všichni a� do pádu komunistického re�imu v roce 1989 byli posti�eni nejr?zn?jšími spole?enskými omezeními.

VLASTNÍ KEŠ

STAGE 1: Za?ínáte p?ed budovou bývalé Piaristické koleje, u pam?tní desky rektora St?íteského. P?e?t?te si ji a zapište si ?íslo m?síce, ve kterém se narodil, pro výpo?et finálky to budou ?ísla AB.

STAGE 2: Pokra?ujte k soše Z. Nejedlého na sou?adnicích N 49°52.238', E 16°18.893'. Podívejte se do tvá?e ?lov?ka, který sd?lil zoufalým rodi??m souzených student? a skaut?, �e se za n? nep?imluví, proto�e mají, co si zaslou�ili. Pak se zam??te na dopravní zna?ku za zády "velikána" a zapište si ?íslo, které na ní je, budou to ?ísla EF.

STAGE 3: Další cesta vás povede ulicí Rektora St?íteského, p?es nám?stí, na sou?adnice N 49°52.235', E 16°18.621'. V budov?, kde dnes sídlí spousta institucí od skautské klubovny po kade?nictví, byl v padesátých letech soud a také zde byli zadr�ení studenti n?jakou dobu v?zn?ni. Podívejte se na modrou tabulku nade dve?mi a napište si první ze dvou bílých ?íslic, které vidíte, bude to vaše ?íslo C.

STAGE 4: A honem na místo, kde stávala skautská klubovna, N 49°52.373', E 16°18.406'. Práv? tady se scházeli mladí skauti a studenti a vedli ?e?i o politice. Vedle stojí Smetan?v d?m - budova, kam autobusy svá�ely lidi na podivné divadlo, které m?lo všem ukázat, �e komunistická vláda nestrpí �ádné projevy nesouhlasu. Podívejte se sm?rem ke Smetanovu domu a najd?te skupinku b?ízek, po?et t?chto stromk? bude vaše ?íslo D.

FINALE: Zbývá u� jen finálka, najdete ji poblí� budovy školy, kde vše propuklo. Vy zde hledejte konec vaší dnešní cesty. Sta?í dosadit za písmena ?ísla, která jste nasbírali. Sou?adnice jsou N 49°52.ABC E 16°18.DEF.

K dalšímu ?tení je tu kniha Martina Boštíka: Monstrproces ´St?íteský a spol.´ Litomyšl 1950, 2004, Regionální muzeum Litomyšl. Kdo rad?j poslouchá, má mo�nost zde: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/865820.

Tato keš byla zalo�ena u p?íle�itosti Vlaného sn?mu Junáka v Litomyšli v roce 2014.

Díky za keš. Šel mi z toho mráz po zádech, ale je dobré nezapomenout jaké hr?zy se tu v dobách minulých odehrávaly. Nalezeno b?hem VSJ, který jsem si moc u�ila.

Diky, za peknou kesku :-). Zase jsem se dozvedel zajimave veci z historie minuleho rezimu.

Nalezene behem Valneho snemu Junaka 2014.

Krysot