Keš je zahrnuta do série virtuálních keší, které se věnují ztraceným, změněným nebo zapomenutým místům tohoto krásného města. Virtuální je proto, že většina míst se nachází v poměrně frekventovaném městském provozu a keš by se Vám nejen špatně lovila, ale její existence by byla permanentně v ohrožení. Hlavně ale jejím posláním není, abyste koukali po nějaké mikrokrabičce, ale abyste koukali hlavně okolo sebe.

Vaším úkolem je dostavit se na místo a mít sebou staré fotografie z listingu. Buďto si je přinést v hlavě (kdo má pamatováka), nebo v jiném inteligentním zařízení. Druhým úkolem bude na chvilku tady „vypnout“ a zkusit zapomenout na to, co vidíte a jak to vypadá teď, a představit si okolí kolem Vás tak, jak to vypadalo kdysi. Prostě se přenést v čase a zapojit na chviličku svoji fantazii. Uvědomit si ten rozdíl mezi „včera a dnes“ a chvilku to porovnávat. Toť vše, keš tímto splnila svůj účel.

 Tabáková továrna.

Něco málo na úvod: S výstavbou táborského Nového Města v prostoru mezi nově vybudovaným nádražím a historickým centrem souvisí i zrod tabákového průmyslu v Táboře. Již 1.ledna 1872 byla na příslušná místa podána žádost o zřízení tabákové továrny v městě a následně byla pro výrobu doutníků vybrána budova bývalé přádelny nad řekou Lužnicí. Ovšem trošku unáhleně, protože prostory této budovy nebyly pro tuto pracovní činnost zatím připraveny. A tak byl první táborský doutník vyroben v prozatimních dílnách v místnostech staré školy za kostelem, a to prvními dvěmi zaměstnankyněmi podniku. Psal se den 25.dubna 1872. Po stavebních úpravách v přádelně pak byla konečně tabákem vonící práce na tomto místě dne 10.srpna 1872 zahájena a výroba tabáku v Táboře se rozjela naplno. Koncem roku zde již pracovalo 405 dělnic, 10 dělníků a minimální počet řídících pracovníků přesunutých sem ze zaběhlých tabákových provozů. Výroba byla tak úspěšná, že brzy kapacita továrny přestala stačit a bylo nutno hledat řešení.

Z těchto důvodů tedy město Tábor nabídlo vládě za účelem postavení větší a moderní továrny velmi lacino výhodný pozemek kousek od nádraží. Zde je třeba upřesnit, že tehdejší stát si ponechal monopol na určité produkty a tabákový průmysl patřil mezi ně. Jednalo se tedy o podnik státní. V roce 1880 bylo skutečně o výstavbě tabákové továrny rozhodnuto a to na místě, kde stojí dodnes.

Základní kámen byl položen 14.srpna 1881 a byly do něj vloženy pamětní spisy týkající se stavby, podobizna Jeho Císařského Veličenstva a dalších osobností, stejně jako výtisky několika tehdejších novin. První etepa stavby byla dokončena roku 1884, ale již roku 1882 sem byla přestěhována výroba doutníků z přádelny (byla dokončena tovární hala), kompletní "Tabačka" byla dostavěna roku 1888.

V továrně bylo zaměstnáno 1334 pracovníků, z toho byli jen 4 úředníci, dělníků bylo 30 a dělnic bylo neuvěřitelných 1300. Vyráběly se zde doutníky a později i cigarety. Po zavedení strojové výroby se počet zaměstnanců snížil a pohyboval se pak okolo 900 až 1000 osob podle situace. Jak je patrno, drtivá většina lidí pracujících v továrně byly ženy. Proto také Tábor (ve strovnání s jinými městy i okresy) vykazoval neobyčejně vysoký podíl žen na celkový počet obyvatel. Např. v roce 1910 na 1000 chlapů připadlo 1144 žen.

Hlavní příčinou tohoto příjemného jevu byla právě "Tabačka", která byla široko daleko největším podnikem zaměstnávajícím lidi. Navíc byla státní, takže si zde ženy vydělávaly víc než jinde, měly zde poměrně jisté zaměstnání a pravidelně vyplácenou mzdu a vyhlídku na penzi ve stáří. "Tabačka" nejen, že dávala lidem práci (a tím i peníze), ale urychlila v Táboře i řešení otázky městské nemocnice, opatrovny, městských jeslí a systému péče o chudé, tedy jakéhosi sociálního programu té doby.

Tabáková továrna vyráběla doutníky i cigarety až do roku 1943, kdy byla přejmenována na Omnipol a začala se zde štípat slída pro potřeby německého Wehrmachtu. Po skončení války byla sice výroba opět obnovena, ale již od roku 1950 probíhala jednání státních orgánů o likvidaci jejího provozu a přeměny jejích prostor na kasárna, k čemuž nakonec došlo v roce 1953. Objekty továrny obsadila československá armáda a hospodařila zde dlouhých 40 let. V roce 1995 Ministerstvo obrany předalo objekt zpět státu.

Mohutná kamenná zeď obepínající vojenský prostor byla stržena, různé garáže a boudy zbourány a zbývající objekty zrenovovány, včetně výstavby podzemních garáží. Přesto by se dalo říct, že se "Tabačka" (až na to okolí) vzhledově skoro nezměnila. Hlavní rozdíl mezi "včera" a "dnes" je totiž spíše uvnitř jejích budov. Narozdíl od minulé doby se zde nic nevyrábí a lidé sem chodí z naprosto jiných důvodů, než před nějakými více než sto lety - je zde umístěna většina táborských úřadů. Chodíme si sem pro řidičáky, občanky, pasy, živnosťáky, je zde sociálka, životní prostředí i pracovní úřad. (Kolik lidí "dnes" chodí do bývalé tabákové továrny žádat na pracák o podporu v nezaměstnanosti, netuším, ale "včera", konkrétně v roce 1896 za vlády Jeho Císařského Veličenstva, továrna dávala práci 1458 lidem.)

Uznání logu. Keš je příšerně jednoduchá. Abyste ale neřekli, že máte bodík úplně „zadara“, protože místo znáte, tak na co se tam vláčet, a nebo tam tudy za rok pojedete, a pak se kouknete z auta, podmínkou k uznání logu bude Vaše fotografie tohoto místa. Nejlépe v provedení „navigace a v pozadí typický objekt“ nebo něco na ten způsob. Tu připojíte k Vašemu logu.

Vaším úkolem bude dostavit se na výše uvedené souřadnice před pomník Mistra Jana Husa a vyfotit věžičku s hodinami na "Tabačce". Klidně si najděte jiný flíček pro focení, ale věžičku bych rád.

Né každý je ale fotografem. Pokud je to i Váš případ, dostavte se i tak na výchozí souřadnice a koukněte na pomník Mistra Jana (co je ta jeho socha). Do kamene je pod ním vytesán nápis s troškou fantazie čitelný. Má čtyři řádky a "vaše" jsou první dvě písmena posledního řádku. Ty mi pošlete na profil a Váš log tím bude uznán i bez focení. V obou případech (fotečka nebo písmenka) můžete logovat nález keše hned a nemusíte čekat na odsouhlasení. Ozvu se, až „kdyby něco nesedělo…“.

Pozn.: Fotku přiložíte ke svému logu tak, že zalogujete nález a odešlete ho. Pak se k němu vrátíte a u Vašeho logu zvolíte možnost "Přidat obrázek". Obrázků tam můžete nalupat víc, ale nesmí být větší než 150 kB, jinak Vám to vynadá.

Děkuji úžasnému archívu Šechtl&Voseček za zdroj informací. Vám děkuji za návštěvu keše. Vix.Lajvant

STF 24.1.2015 (čas dle foto 13:53 - kruciš)

Ale stane se.. Nejde vždy udělat jen FTF :-)

Na keš jsem měl jet už minulý týden, ale chvátal jsem, tak jsem zde nepřibrzdil a FTF je v trapu :-D

No, konečně už vím, proč se tabačce říká tabačkaŽe v Táboře byla tak velká výroba, jdem opravdu nečekal...

Děkuji za další pěknou keš

*FTF* 9:30

Před několika dny jsem se zaregistroval na Opencaching a objevil i tuto keš. Škoda, že jsem se nepřihlásil o pár dní dříve, protože o minulém víkendu jsme se v Táboře také vyskytovali a tato keš již byla několik dní v provozu. Takhle jsem se každý den přihlašoval a sledoval jestli již někdo nelogoval. Zrovna tak jsem byl napnutej až do našeho dnešního návratu z Tábora. Vapadá to, že to klaplo a naše druhá keš odlobená v tomto systému znamená FTF. To u GC jsme čekali podstatně déle.        Na odlov této keše jsem se zvlášť tešil, protože zrovna v Tabačce započala moje několikaletá živnostenská činost a tady se opravdu dařilo. Jak zjišťuji z listingu, tak to muselo být po roce 1995 a moje představa byla, že to bylo o pár let dřív.                    Listing je velmi zajímavý. Doslova jsem ho hltal. Rozhodně v minulých stoletích nebyla administrativa tak přebujelá. To přitom ani neměla k dispozici computery (nejlépe od společnosti KP Soft).                                                            Cestou na výchozí souřadnice jsme si s Miri připoměli kde byla uložena nejbližší dnes již archivovaná keš. Srandovní potom bylo když Frejda, který dnes putoval s námi po chvilce zahlásil: hele tady je někde 20m keška Jan Hus. Jeho příprava na výlet do Tábora byla rozhodně staršího data než ta naše.