Keš je zahrnuta do série virtuálních keší, které se v?nují ztraceným, zm?n?ným nebo zapomenutým míst?m tohoto krásného m?sta. Virtuální je proto, �e v?tšina míst se nachází v pom?rn? frekventovaném m?stském provozu a keš by se Vám nejen špatn? lovila, ale její existence by byla permanentn? v ohro�ení. Hlavn? ale jejím posláním není, abyste koukali po n?jaké mikrokrabi?ce, ale abyste koukali hlavn? okolo sebe.

Vaším úkolem je dostavit se na místo a mít sebou staré fotografie z listingu. Bu?to si je p?inést v hlav? (kdo má pamatováka), nebo v jiném inteligentním za?ízení. Druhým úkolem bude na chvilku tady „vypnout“ a zkusit zapomenout na to, co vidíte a jak to vypadá te?, a p?edstavit si okolí kolem Vás tak, jak to vypadalo kdysi. Prost? se p?enést v ?ase a zapojit na chvili?ku svoji fantazii. Uv?domit si ten rozdíl mezi „v?era a dnes“ a chvilku to porovnávat. To? vše, keš tímto splnila sv?j ú?el.

 Tabáková továrna.

N?co málo na úvod: S výstavbou táborského Nového M?sta v prostoru mezi nov? vybudovaným nádra�ím a historickým centrem souvisí i zrod tabákového pr?myslu v Tábo?e. Ji� 1.ledna 1872 byla na p?íslušná místa podána �ádost o z?ízení tabákové továrny v m?st? a následn? byla pro výrobu doutník? vybrána budova bývalé p?ádelny nad ?ekou Lu�nicí. Ovšem trošku unáhlen?, proto�e prostory této budovy nebyly pro tuto pracovní ?innost zatím p?ipraveny. A tak byl první táborský doutník vyroben v prozatimních dílnách v místnostech staré školy za kostelem, a to prvními dv?mi zam?stnankyn?mi podniku. Psal se den 25.dubna 1872. Po stavebních úpravách v p?ádeln? pak byla kone?n? tabákem vonící práce na tomto míst? dne 10.srpna 1872 zahájena a výroba tabáku v Tábo?e se rozjela naplno. Koncem roku zde ji� pracovalo 405 d?lnic, 10 d?lník? a minimální po?et ?ídících pracovník? p?esunutých sem ze zab?hlých tabákových provoz?. Výroba byla tak úsp?šná, �e brzy kapacita továrny p?estala sta?it a bylo nutno hledat ?ešení.

Z t?chto d?vod? tedy m?sto Tábor nabídlo vlád? za ú?elem postavení v?tší a moderní továrny velmi lacino výhodný pozemek kousek od nádra�í. Zde je t?eba up?esnit, �e tehdejší stát si ponechal monopol na ur?ité produkty a tabákový pr?mysl pat?il mezi n?. Jednalo se tedy o podnik státní. V roce 1880 bylo skute?n? o výstavb? tabákové továrny rozhodnuto a to na míst?, kde stojí dodnes.

Základní kámen byl polo�en 14.srpna 1881 a byly do n?j vlo�eny pam?tní spisy týkající se stavby, podobizna Jeho Císa?ského Veli?enstva a dalších osobností, stejn? jako výtisky n?kolika tehdejších novin. První etepa stavby byla dokon?ena roku 1884, ale ji� roku 1882 sem byla p?est?hována výroba doutník? z p?ádelny (byla dokon?ena tovární hala), kompletní "Taba?ka" byla dostav?na roku 1888.

V továrn? bylo zam?stnáno 1334 pracovník?, z toho byli jen 4 ú?edníci, d?lník? bylo 30 a d?lnic bylo neuv??itelných 1300. Vyráb?ly se zde doutníky a pozd?ji i cigarety. Po zavedení strojové výroby se po?et zam?stnanc? sní�il a pohyboval se pak okolo 900 a� 1000 osob podle situace. Jak je patrno, drtivá v?tšina lidí pracujících v továrn? byly �eny. Proto také Tábor (ve strovnání s jinými m?sty i okresy) vykazoval neoby?ejn? vysoký podíl �en na celkový po?et obyvatel. Nap?. v roce 1910 na 1000 chlap? p?ipadlo 1144 �en.

Hlavní p?í?inou tohoto p?íjemného jevu byla práv? "Taba?ka", která byla široko daleko nejv?tším podnikem zam?stnávajícím lidi. Navíc byla státní, tak�e si zde �eny vyd?lávaly víc ne� jinde, m?ly zde pom?rn? jisté zam?stnání a pravideln? vyplácenou mzdu a vyhlídku na penzi ve stá?í. "Taba?ka" nejen, �e dávala lidem práci (a tím i peníze), ale urychlila v Tábo?e i ?ešení otázky m?stské nemocnice, opatrovny, m?stských jeslí a systému pé?e o chudé, tedy jakéhosi sociálního programu té doby.

Tabáková továrna vyráb?la doutníky i cigarety a� do roku 1943, kdy byla p?ejmenována na Omnipol a za?ala se zde štípat slída pro pot?eby n?meckého Wehrmachtu. Po skon?ení války byla sice výroba op?t obnovena, ale ji� od roku 1950 probíhala jednání státních orgán? o likvidaci jejího provozu a p?em?ny jejích prostor na kasárna, k ?emu� nakonec došlo v roce 1953. Objekty továrny obsadila ?eskoslovenská armáda a hospoda?ila zde dlouhých 40 let. V roce 1995 Ministerstvo obrany p?edalo objekt zp?t státu.

Mohutná kamenná ze? obepínající vojenský prostor byla str�ena, r?zné gará�e a boudy zbourány a zbývající objekty zrenovovány, v?etn? výstavby podzemních gará�í. P?esto by se dalo ?íct, �e se "Taba?ka" (a� na to okolí) vzhledov? skoro nezm?nila. Hlavní rozdíl mezi "v?era" a "dnes" je toti� spíše uvnit? jejích budov. Narozdíl od minulé doby se zde nic nevyrábí a lidé sem chodí z naprosto jiných d?vod?, ne� p?ed n?jakými více ne� sto lety - je zde umíst?na v?tšina táborských ú?ad?. Chodíme si sem pro ?idi?áky, ob?anky, pasy, �ivnos?áky, je zde sociálka, �ivotní prost?edí i pracovní ú?ad. (Kolik lidí "dnes" chodí do bývalé tabákové továrny �ádat na pracák o podporu v nezam?stnanosti, netuším, ale "v?era", konkrétn? v roce 1896 za vlády Jeho Císa?ského Veli?enstva, továrna dávala práci 1458 lidem.)

Uznání logu. Keš je p?íšern? jednoduchá. Abyste ale ne?ekli, �e máte bodík úpln? „zadara“, proto�e místo znáte, tak na co se tam vlá?et, a nebo tam tudy za rok pojedete, a pak se kouknete z auta, podmínkou k uznání logu bude Vaše fotografie tohoto místa. Nejlépe v provedení „navigace a v pozadí typický objekt“ nebo n?co na ten zp?sob. Tu p?ipojíte k Vašemu logu.

Vaším úkolem bude dostavit se na výše uvedené sou?adnice p?ed pomník Mistra Jana Husa a vyfotit v?�i?ku s hodinami na "Taba?ce". Klidn? si najd?te jiný flí?ek pro focení, ale v?�i?ku bych rád.

Né ka�dý je ale fotografem. Pokud je to i Váš p?ípad, dostavte se i tak na výchozí sou?adnice a koukn?te na pomník Mistra Jana (co je ta jeho socha). Do kamene je pod ním vytesán nápis s troškou fantazie ?itelný. Má ?ty?i ?ádky a "vaše" jsou první dv? písmena posledního ?ádku. Ty mi pošlete na profil a Váš log tím bude uznán i bez focení. V obou p?ípadech (fote?ka nebo písmenka) m?�ete logovat nález keše hned a nemusíte ?ekat na odsouhlasení. Ozvu se, a� „kdyby n?co nesed?lo…“.

Pozn.: Fotku p?ilo�íte ke svému logu tak, �e zalogujete nález a odešlete ho. Pak se k n?mu vrátíte a u Vašeho logu zvolíte mo�nost "P?idat obrázek". Obrázk? tam m?�ete nalupat víc, ale nesmí být v?tší ne� 150 kB, jinak Vám to vynadá.

D?kuji ú�asnému archívu Šechtl&Vose?ek za zdroj informací. Vám d?kuji za návšt?vu keše. Vix.Lajvant

STF 24.1.2015 (?as dle foto 13:53 - kruciš)

Ale stane se.. Nejde v�dy ud?lat jen FTF :-)

Na keš jsem m?l jet u� minulý týden, ale chvátal jsem, tak jsem zde nep?ibrzdil a FTF je v trapu :-D

No, kone?n? u� vím, pro? se taba?ce ?íká taba?ka�e v Tábo?e byla tak velká výroba, jdem opravdu ne?ekal...

D?kuji za další p?knou keš

*FTF* 9:30

P?ed n?kolika dny jsem se zaregistroval na Opencaching a objevil i tuto keš. Škoda, �e jsem se nep?ihlásil o pár dní d?íve, proto�e o minulém víkendu jsme se v Tábo?e také vyskytovali a tato keš ji� byla n?kolik dní v provozu. Takhle jsem se ka�dý den p?ihlašoval a sledoval jestli ji� n?kdo nelogoval. Zrovna tak jsem byl napnutej a� do našeho dnešního návratu z Tábora. Vapadá to, �e to klaplo a naše druhá keš odlobená v tomto systému znamená FTF. To u GC jsme ?ekali podstatn? déle.        Na odlov této keše jsem se zvláš? tešil, proto�e zrovna v Taba?ce zapo?ala moje n?kolikaletá �ivnostenská ?inost a tady se opravdu da?ilo. Jak zjiš?uji z listingu, tak to muselo být po roce 1995 a moje p?edstava byla, �e to bylo o pár let d?ív.                    Listing je velmi zajímavý. Doslova jsem ho hltal. Rozhodn? v minulých stoletích nebyla administrativa tak p?ebujelá. To p?itom ani nem?la k dispozici computery (nejlépe od spole?nosti KP Soft).                                                            Cestou na výchozí sou?adnice jsme si s Miri p?ipom?li kde byla ulo�ena nejbli�ší dnes ji� archivovaná keš. Srandovní potom bylo kdy� Frejda, který dnes putoval s námi po chvilce zahlásil: hele tady je n?kde 20m keška Jan Hus. Jeho p?íprava na výlet do Tábora byla rozhodn? staršího data ne� ta naše.