Keš je zahrnuta do série virtuálních keší, které se věnují ztraceným, změněným nebo zapomenutým místům tohoto krásného města. Virtuální je proto, že většina míst se nachází v poměrně frekventovaném městském provozu a keš by se Vám nejen špatně lovila, ale její existence by byla permanentně v ohrožení. Hlavně ale jejím posláním není, abyste koukali po nějaké mikrokrabičce, ale abyste koukali hlavně okolo sebe.

Vaším úkolem je dostavit se na místo a mít sebou staré fotografie z listingu. Buďto si je přinést v hlavě (kdo má pamatováka), nebo v jiném inteligentním zařízení. Druhým úkolem bude na chvilku tady „vypnout“ a zkusit zapomenout na to, co vidíte a jak to vypadá teď, a představit si okolí kolem Vás tak, jak to vypadalo kdysi. Prostě se přenést v čase a zapojit na chviličku svoji fantazii. Uvědomit si ten rozdíl mezi „včera a dnes“ a chvilku to porovnávat. Toť vše, keš tímto splnila svůj účel.

 Synagoga.

Pokud se projdete po parkánech, po jižním kraji bývalého historického Tábora, jistě Vašemu oku neujde několik zajímavých věcí. Hned na začátku (jdete-li od Křižíkova náměstí) spatříte nádherného kamenného lva (nebo lvici?) držícího státní znak před budovou Okresního archívu, cestou dál Vás jistě zaujme nádherný výhled z parkánů směrem na Lužnici a na městskou část Čelkovice a na část Tábora kdysi zvanou Koželuhy, v dálce možná zahlédnete i slavnou Elinku Františka Křižíka, jak si to sype do Bechyně nebo z Bechyně (pokud tedy zrovna pojede), pak půjdete okolo domečků, které ze starého Tábora sahají až sem, po nějaké době projdete kolem objektů bývalého táborského pivovaru (táborská desítka byla svého času „chuťovkou“) ke kostelíku sv.Jakuba, za kterým je starý židovský hřbitov (byl zde pohřben manžel Boženy Němcové). No a to už je kousek k nejznámějšímu táborskému objektu, kterým je hrad Kotnov s jedinou zachovalou městskou bránou, bránou Bechyňskou. Pokud byste ale tuto trasu absolvovali na počátku minulého století (i před nějakými čtyřiceti lety), byli byste obohaceni ještě o jeden zážitek. O pohled na stavbu, která byla svého času nejkrásnější a velmi výraznou budovou na parkánech na jižní straně starého Tábora. Byla to židovská synagoga.

Synagoga byla v provozu až do třicátých let minulého století, tedy nějakých padesát let. Po obsazení republiky německými okupanty byly všechny židovské „aktivity“ zakázány, a po rozpoutání teroru proti občanům židovské víry budova začala sloužit úplně k jinému účelu: byl z ní udělán sklad zabaveného židovského majetku a to od roku 1941. Synagoga nebyla během války zbourána. Je to až s podivem, protože mnohé židovské stavby a hřbitovy (a to i ty mnohem méně dominantní) řádění nacistů nepřežily už jen z důvodu, že prostě byly židovské. Dalo by se tedy říci, že když válka skončila a synagoga to přežila, měla to nejhorší už mít za sebou. Opak byl ale pravdou.

Skladištěm synagoga zůstala i po válce a nedostatek peněz na její údržbu ze strany Židovské náboženské obce v Plzni, kam úředně „spadala“, a marná snaha je někde sehnat, způsobila, že stavba začala postupně chátrat. Ze strany československého státu se jí pomoci nedostalo, protože chyběla dobrá vůle a politická taky - v té době jsme už „nekamarádili“ s Izraelem, ale „kamarádili“ jsme s arabskými zeměmi, a než se to zase otočilo, bylo pozdě. Chátrání židovské synagogy pokračovalo neutěšeně dál bez zájmu odpovědných až ke stavu katastrofálnímu a její agónie byla zakončena bagrem v roce 1977 a následnou demolicí. Škoda. Zlaté české ručičky by tuto nádheru jistě dokázaly udržet v její původní kráse ještě dlouhá léta a Tábor by měl na svém náhrdelníku o jednu perlu navíc.

Uznání logu. Keš je příšerně jednoduchá. Abyste ale neřekli, že máte bodík úplně „zadara“, protože místo znáte, tak na co se tam vláčet, a nebo tam tudy za rok pojedete, a pak se kouknete z auta, podmínkou k uznání logu bude Vaše fotografie tohoto místa. Nejlépe v provedení „navigace a v pozadí typický objekt“ nebo něco na ten způsob. Tu připojíte k Vašemu logu.

Vaším úkolem je dostavit se na úvodní souřadnice a tuto budovu si zde představit. Parkoviště, které synagogu „nahradilo“, pro jistotu ani nefoťte. Nejsem si totiž jistý, jak je to se zveřejňováním SPZ-ek zaparkovaných aut na internetu, navíc tato plocha takovou nádherou zase není. Raději si udělejte fotečku podle Vašeho gusta a tu přiložte k logu. Může to být nějaký domeček (jeden pěkný tam je), výhled z parkánů do údolí Lužnice, Vaše sympatické já, Vás mazlíček čtyřnohý nebo dvounohý, PIN Vaší kreditky, prostě cokoliv, co Vás na tomto místě osloví.

Né každý je ale fotografem. Pokud je to i Váš případ, dostavte se i tak na výchozí souřadnice a najděte bránu bývalého pivovaru. Postavte se k ní a jukněte do dvora. Po levé straně uvidíte krásný štít jedné z budov. Spočítejte kamenné koule, které ho zdobí, a jejich počet mi pošlete na profil. Váš log tím bude uznán i bez focení. V obou případech (fotečka nebo číslíčko) můžete logovat nález keše hned a nemusíte čekat na odsouhlasení. Ozvu se, až „kdyby něco nesedělo…“.

Pozn.: Fotku přiložíte ke svému logu tak, že zalogujete nález a odešlete ho. Pak se k němu vrátíte a u Vašeho logu zvolíte možnost "Přidat obrázek". Obrázků tam můžete nalupat víc, ale nesmí být větší než 150 kB, jinak Vám to vynadá.

Děkuji úžasnému archívu Šechtl&Voseček za zdroj informací. Vám děkuji za návštěvu keše. Vix.Lajvant

Vřele doporučuji mrknout se na zápis z 23.5.2015. Zmijovkář tam má v příloze něco, co Vás určitě zaujme. 

Na tuto skvělou serii keší jsem se chystal dávno. FTF bych asi nedal, to byl Milan lačnější, ale STF na mě čtvrt roku počkalo. Včera jsem osobně ownerovi vyjádřil obdiv nad kvalitou listingů, tak co už více psát.. Každopádně díky.

Na místě by jistě byla hezčí synagoga než odkladiště na plechovky (kam bychom ale ty naše plechovky dávali?). Porovnání viz foto z úvodních souřadnic. Pak jsem se ještě snažil najít místo na parkánech se schodištěm, kde byla pořízena jiná fotka - viz druhý obrázek. Díky tomu jsem si všimnul této architektonické drobnosti, krásných kamenných schodů, dnes tedy již zchátralých.

Dixíček je hodnej, spíš štěká že se bojí a jen tak by nekousl... Kouše jen mě, páč mě se nebojí :-D a když ukážeš, že jsi kamarád (dáš mu piškot), tak po desátém jste už kamarádiNavíc je to mazlík, díky kterému jsem mel loňské vánoce veselejší. 22.12.2013 jsem se na něj jel podívat do útulku a 24.12.2013 jsem si ho vzal natrvalo. Je to živel, temperament, ale nedal bych na něj nikdy dopustit :-)

:-D S tím listingem je to stejně sranda :-D Jo jo, Synagogu jsem kdysi zakládal já, ale když lidi nechápali, jak že jsem to myslel s uložením keše a místo aby si pro keš šáhli pohodlně, tak šplhali po značce a spod..Tak jsem to nechal Ejdl, ta o ní stála a nepřímo jsem jí místo vyfoukl... A jsem rád, že listing zachovala