Zde roste můj oblíbený strom. Keš je v trubce v zemi. Je ji možno vytáhnout díky drátované kostře, kterou ale neoddělávejte! Jenom napůl otevřete víko a vyndejte co potřebujete.

Po cestě vzhůru za dobrodružstvími na bezejmenném kopci a pak na Mituří mne tento strom praštil do očí a já si řekl, že zde musím udělat kešku. Nádherná kůra, bývalým (vykáceným) porostem úsporně tvarované větve a celý strom vypadá jako mega bonsaj.
Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je vysoký statný jehličnatý strom s pyramidální až válcovitou korunou. Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy.
Jedle bělokorá se vyskytuje v evropských pahorkatinách a horských polohách s optimem ve střední Francii, západním Německu, dále v Alpách, Českém masivu, Karpatech a jihoevropských pohořích v Apeninách a na Balkáně. Na východě zasahuje od Volhy až za Ural (JD sibiřská). Na jihovýchodě se objevuje na severu (JD trojská, Bornmülerova a kavkazská), ale i jihu Malé Asie (JD cilicijská). Na jihu zasahuje do Řecka (JD řecká), Sicílie (JD sicilská) i Alžíru (JD numidská), Maroka (JD marocká) a Španělska (JD španělská).
Pravděpodobně největším žijícím evropským stromem je 65 m vysoká Abies alba rostoucí v pralese Peručica v národním parku Sutjeska v Bosně při hranicích s Černou horou. Mezi legendy minulosti patřila jedle kdysi rostoucí v německém Černém lese, při výšce 68 m a průměru kmene 3,8 m, její údajný objem dosahoval až 140 m3. Na Šumavě u Vyššího Brodu zase proslula svými rozměry „jedle knížete Josefa“, při výšce asi 50 m a průměru kmene 2,07 m byl její objem odhadován na 65,3 m3, odumřela po roce 1839.
Pro první 3 nálezce je v keši odměna.