Kaple sv. Kateřiny

Kaple sv. Kateřiny je nejstarší dochovanou architektonickou památkou východních Čech. Počátky tohoto původně románského kostelíku jsou dodnes zahaleny tajemstvím. S velkou pravděpodobností souvisejí s kolonizační činností premonstrátů usazených v Litomyšli. O stavbě rotundy vznikla celá řada pověstí. Podle jedné z nich se na místě budoucí svatyně zjevila sama sv. Kateřina se zástěrou naplněnou kamením. Chtěla tak dát najevo své přání, aby jí zasvěcená kaple vznikla právě zde. Českotřebovští ale přání světice neuposlechli. Začali se stavbou na jiném místě. Tam se jim ale nedařilo. To co za den zbudovali bylo v noci zbořeno. Toto se opakovalo den za dnem, než jim nezbylo nic jiného než postavit kapli na místě, které vybrala sama sv. Kateřina. Kaple byla patrně postavena počátkem 13. století v románském slohu. V průběhu dalších století prodělala řadu přestaveb, které jsou většinou patrné dodnes. Gotika zanechala stopu v podobě křížové žebrové klenby apsidy, renesance ve sgrafitové výzdobě fasády (dnes již neexistující), baroko v novém provedení střechy a okem a konečně klasicistnímu cítění je poplatná přistavěná pravoúhlá předsíň. Interiéru kaple dominuje oltář sv. Kateřiny, v jehož centru můžeme spatřit pozdně gotickou sošku patronky kaple sv. Kateřiny Alexandrijské. V nejbližším okolí svatyně se v minulosti rozkládal tzv. starý hřbitov. Ten sloužil svému účelu celá staletí až do roku 1905, kdy byl ve městě zřízen nový hřbitov. Součástí svatokateřinského areálu je i zvonice, která se dnes užívá jako brána. Stáří zvonice je rovněž nejasné. Lze jej položit do 16., nejpozději do 17. století. Rotunda sv. Kateřiny slouží dodnes svému sakrálnímu účelu. Areál kaple se zvonicí je zapsán v seznamu českých kulturních památek.