24. ?ervna 1945 p?išel do Teplic se svými vojáky štábní kapitán Václav Svoboda, aby tu zajistil bezpe?nost. Nejd?íve hledal bydlení. Vybral si vilu, jejího majitele vojáci zatkli a vzáp?tí zast?elili "na út?ku", man�elku vyhostili do vnitrozemí. V transportu "nacist?", který kapitán Svoboda p?ipravil spolu s p?edsedou místní správní komise Miroslavem Rýdlem, byli p?edevším sta?í lidé a �eny s malými d?tmi. Pro? je odsunovali tak narychlo a dávno p?ed tím, ne� bylo o skute?ném odsunu rozhodnuto? Noví lidé pot?ebovali n?kde bydlet, zajímal je majetek a p?vodních obyvatel se pot?ebovali zbavit. Proto byli v transportu nap?íklad tchán a tchyn? zast?eleného majitele vily. Prost? p?eká�eli.

Vojáci se rozhodli vyhnat N?mce do Polska. Ale na hranicích je polská hlídka vrátila. Poláci sami p?ipravovali odsun. Ješt? v noci se na rozkaz Svobody a Rýdla vydal transport na hranice znova. V lese na Bukové ho?e vojáci jednadvacet lidí post?íleli, v?etn? ?ty? d?tí, a zahrabali je do t?í hromadných hrob?. Nad?ízeným Svoboda ve snaze zlo?in utajit napsal, �e Poláci odsunuté N?mce nevrátili. Ale to nebylo jeho jediné provin?ní, terorizoval místní natolik, �e o m?síc pozd?ji byl ze své funkce odvolán.

Jak to, �e opakovan? docházelo k takové zv?li a vra�dám? Logická a ?astá odpov?? zní, �e to byla jen reakce na to, co d?lali b?hem války N?mci. Jejich jednotky nap?íklad 9. kv?tna 1945 post?ílely p?i ústupových operacích nedaleko Náchoda n?kolik ?ech?, a kdy� se o tom lidé dozv?d?li, zat?eným d?stojník?m se pomstili. Spolu s ruskou armádou jich popravili šedesát sedm. Odplata sice tvrdá, ale v dobovém kontextu pochopitelná.

Jen�e historie podobné té teplické jsou jiného druhu. Tady nešlo o odplatu, ale o osobní teror lidí, kte?í vycítili, �e konec války jim umo�?uje nahrabat si bez rizika, a ješt? si vyspravit reputaci. Ostatn? o Svobodovi a Rýdlovi se dnes mluví jako o pravd?podobných spolupracovnících gestapa. A hovo?íme-li tu o "vojácích", je t?eba dodat, �e tehdejší vále?ní veteráni východní i západní fronty byli tou dobou ješt? u svých jednotek.

O dva roky pozd?ji byly ob?ti exhumovány a neve?ejn? poh?beny v obci Vysoká Srbská. Vyšet?ování p?ípadu ukon?il komunistický p?evrat v únoru 1948, tak�e viníci nebyli nikdy potrestáni a ob?ti nebyly rehabilitovány.

P?ímo na míst? tragédie se nachází stéla v podob? k?í�e a kv?tiny, od ní� vede lesem t?iadvacet kamen? ke dv?ma obelisk?m s otvorem ve tvaru t?la. Z výtvarného hlediska jde ?áste?n? o land-art, kde artefakty p?irozen? souzní s krajinou. Jen�e! Na pomníku se záhy objevily hákové k?í�e ... Ve stejnou dobu, kdy byl odhalen, nedaleko vyrostl z inciativy Spolku vojenské historie T-S 20 Plá? jiný pomní?ek s ?eským i n?meckým nápisem: "Všem, na které se p?i smí?ení zapomn?lo." Bludný kruh nepochopení? Mo�ná jenom d?kaz o neschopnosti vést dialog s minulostí ... Jak typické pro osud pomník? v ?esku.

"Trucpomní?ek" Spolku vojenské historie T-S 20 Plá? ji� na míst? nestojí. O poslední, alespo? mediáln? známý, útok se postaral, snad pomatený d?chodce známý kladením bomb v pra�ské nemocnici, ulo�ením n?jakého pekelného stroje.

Zdroje:
Reflex: Se smí?ením je k?í�
Reflex: Pro pam?? i pro zlost
http://www.inexsda.cz/kriz