Elektrárna opatovice stojí poblíž silnice I 37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Stavba elektrárny Opatovice byla dokoncena a elektrárna predána do užívání v roce 1959.

V soucasné dobe, respektive od 1.5. 1992 je tepelná elektrárna soucástí energetické spolecnosti International Power Holdings B.V., sídlící v Nizozemí a je soucástí britského energetického koncernu IPR.

Tato elektrárna vyrábí nejen elektrickou energii, ale také zásobuje teplem Hradec Králové, Pardubice, Lázne Bohdanec a Chrudim.

Elektrárna Opatovice je rozdelena do 6 bloku.Každý blok obsahuje jeden kotel a jednu turbínu. Všech 6 kotlu je vysokých 35 m a výrobí 250 tun páry za hodinu. Výstupní pára z kotle má teplotu 530 °C a tlak 9,5 MPa.

V parní turbíne se tepelná energie páry privádené z kotelny mení na energii mechanickou (otácení hrídele). V elektrickém generátoru se mechanická energie turbíny mení na energii elektrickou. V elektrárne Opatovice je instalováno celkem 6 turbogenerátoru, každý o výkonu 60 MW.

Elektrárna prošla v nedávné minulostí významnou rekonstrukcí, zejména výstavbou zarízení pro odsírení kourových plynu.

Nalezena jeste na GC.COM.

Kolem tehle schranky jsem uz nekolikrat projel, ale porad jsem si rikal, ze jeji cas prijde. Prisel!
Projizdim kolem elektrarny a koukam: na lavicce sedi clovek a ma v ruce nejakou schranku - kacer. Rychle pribrzduji, nastesti jsem na konci kolony za nejrychlejsim autem nasich silnic - za Avii http://www.geocaching.com/images/icons/icon_smile_approve.gif" border="0" alt="" align="middle" />, za mnou nikdo. Rychle zaparkuji a nez vystoupim, schranka uz je na svem miste. Mirim k autu, do ktereho se mezitim uspesny lovec premistil a zdalky ukazuju sveho eTrexe. Z kacera se vyklubal jirkaj, ktereho jeste jednou zdravim. Kratky rozhovor a uz mirime kazdy dal - ja ke schrance, on ke Smrckum.
Vlastni odlov je v pohode. Pekna schovka, moc se mi libila. Jen vice takovych micro, co maji napad.
Diky za poklad z mist, kde se pohybuju casto a jez zasobuje nase compy datovodarnou energii.

Odloveno ještě na GC. 

Další z nezapomenutelných keší. Jednoduché a zároveň rafinované...a náhodou jsme to našli hned. A ještě jsem mohla Osikovi popsat, jaká byla úžasná exkurze, když jsme tam na gymplu museli povinně naklusat.

Dnes, když svištíme kolem, málem už to místo ani nepoznávám.