Na ceste podel Luznice byl v letech 1938-39 vyrazen tunel pro vetsi pohodli turistu. Predtim vedla stezka horem pres skalu, od Tabora cestou se tremi vysokymi stupni, z druhe strany po drevenych schodech. Na teto pribenicke strane jsou dosud patrne operne zidky, tvorici serpentyny, a vyse mezi skalami dalsi zidky z kamenu.

Ke kesi se nejlepe dostanete z pribenicke strany. Ukryta je na nejvyssim miste teto stare stezky, temer presne nad kesi v tunelu. Casova narocnost plati pro nejobvyklejsi pristup, prochazku od restaurace Harrachovka, kde lze bez problemu parkovat. Daji se najit kratsi cesty.

O pixličce jsem nějaký čas věděl a tak jsem ji chtěl spojit s odlovem keše u tunelu. Dnes to vyšlo parádně. V lokalitě jsem zaznamenal několk DNF, ale tady jsem byl úspěšný. Líbilo by se mi tu ale i bez nálezu, jen nevím kde jinde bych se místě dozvěděl. Po odlovu dolní keše jsem měl obavy kudy. Nakonec to bylo v pohodě i přes sněhový poprašek. Nalezeno v pohodě. Krabička byla docela vidět a tak jsem přidal jeden krycí kamínek. Zatahovací pytlík je dole děravý a tak jsem filmovku zamotal od drubé strany než obvykle. V krabičce je sucho včetně logbooku.

Dík za přivedení na pěkné místo a zdravíme ownera. 

Vzal jsem synka, nacpali jsme se do maskáčů, do somradla nějakou tu flákotu a vyšlápli si do odpoledního údolí Lužnice založit keš a odlovit tento můj hříšek. Obojí se zadařilo. I klukovi (totálně ovládnutýho počítačovejma hrama) se to všechno tady okolo řeky líbilo. Co víc si přát? 

 Díky za keš

Hehe, pan Vix.L. má smůlu pořád skoro pořád…. A jelikož se ke keši vydrápal nesprávnou stranou a přičteme-li k tomu jeho nadváhu a dřívější datum narození, skoro nic tam neviděl. Tlakoměry měl za rohem, kyslíku jak na osmitisícovce a místo širokoúhlýho záběru panoramat před očima průzor jak v Té-třicetčtyřce… No nic, už jsem se pokáral (do pitomců).

Protože má ale všechno svý plus a mínus, plusem je to, že sem „musím“ znovu. Takže jsem si na konec měsíce naplánoval nádhernou procházku z Malšic přes Příběnice na Harašku. Na týhle kešuli si na počest autora, kterýho jsem jen velmi nerad vytáhl na její kontrolu, cvaknu z placičky.

Prunus domestica. Ročník 2012.